Tloušti v mimopstruhových vodách nám dávají mnoho příležitostí, jak je lovit. Je to ryba, kterou můžeme chytat na plavanou i položenou, muškařením a samozřejmě přívlačí, což je způsob, který mám při lovu těchto mazaných ryb asi ze všech nejraději, neboť oklamání většího tlouště umělou nástrahou mi přijde přece jen trochu „náročnější“ než ho chytit třeba na třešni.
text: Milan Tychler
Tlouště můžeme lovit přívlačí až od 16. června, ale to se nedá nic dělat a o to více se na tuhle chvíli těším. Když toto datum přijde, je pro mě lov tloušťů přívlačí skoro takový svátek, jako zahájení pstruhové sezony. Často je to první ryba, na kterou se první den, kdy se mohou chytat na mimopstruhové vodě dravci, zaměřím.
Je to vždycky, když mám méně času a nemohu na delší čas k vodě, anebo se mi nehodí vyjet s lodí někam na přehradu, kde pak začínám prohánět candáty, štiky a okouny. Mám-li málo času, spěchám k řece a začínám s tloušti, kteří, je-li stav vody příznivý, nebývají k mým nástrahám chladní…
Odpoledne musím bohužel odcestovat, a tak cesta s lodí k přehradě vzdálené sto kilometrů musí nějaký čas počkat. Mrzí mě to, ale prostě se nedá nic dělat. Nic mi ale nezabrání v tom, abych ráno nepopadl lehký proutek, tašku s nástrahami a nevyrazil k řece, abych po skoro půlročním půstu na této vodě nenahodil malý wobbler, který považuji při lovu tloušťů za jednu z nejúčinnějších nástrah.
Hned za wobbler bych zařadil rotačku, která má rozhodně své kouzlo a pak streamery, které nejraději používám později v sezoně, kdy už jsou vody hodně „ochytané“ a tloušti ještě mazanější, než byli na začátku června. Nesmím samozřejmě zapomenout na všelijaké gumové nástrahy, ale ty používám spíše výjimečně, pominu-li jednu, které si opravdu cením. A tou jsou velké vosí larvy.
Ryba hned na první nahození
Už jsem u jezu a s trochou obav nahlížím pod něj. Určitě tam bude víc rybářů, ale k mé radosti tomu tak není. Sláva! Mám vodu jen pro sebe. Mohu nahazovat, kde se mi zlíbí, a hlavně už mi tlouště nikdo nepoplašil. Snad to tak i zůstane. Dnes je sice všední den, ale to v tuhle chvíli často nehraje žádnou roli. Rybáři jsou ochotní vzít si kvůli tomuto dni dovolenou. Jenže když o tom tak přemýšlím, kvůli tloušťům asi ne.
To kdyby bylo tohle místo vyhlášeno štikami anebo candáty, už by tu byla hlava na hlavě. To je jisté. Na přehradě to bude určitě jiné. Tam teď vyráží z přístavu loď za lodí s jasným cílem dostat pár candátů nebo štiku. Možná je dobře, že jsem tady. Přehrada neuteče. Většina rybářů od ní odjede s nepořízenou a za pár dnů se všechno zase vrátí do normálu a já tam budu moci v klidu rybařit. Ale teď mám před sebou krásný kus řeky a jde se na to!
Chvíli sleduji hladinu, a protože nezaznamenám vůbec žádnou aktivitu, jako první nástrahu volím potápivý wobbler. Prohazuji místo u protějšího břehu. Ale abych tam nástrahu dostal, musím nejdřív přehodit silný proud. Nástraha lehce pleskne o hladinu. Dám jí dvě vteřinky a trhaně ji vedu k sobě. V jemné špičce cítím každý její pohyb. Už je mimo tišinu, a právě ji táhnu proudem, když do ní něco prudce udeří.
Pokud je to tloušť, tak mě převezl, protože jsem počítal s tím, že bude hlídkovat spíše v klidné vodě pod břehem. V proudu bych ho hledal později. Zpočátku se ryba dost vzpouzí, ale nebude velká. Rychle dostanu do podběráku toho nezbedu s ohnivými ploutvemi a velkou hubou. První letošní tloušť ulovený přívlačí na mimopstruhové vodě, a ulovený na první nahození. Začíná to slibně.
Pouštím tlouště zpět do řeky a nahazuji zase ke břehu. Přece jen si myslím, že tam něco musí být. Tentokrát nahodím asi o dva metry níže k balvanu, který trochu brzdí proud. Když nástraha dopadne na hladinu, asi půl metru od ní se vzedme voda a ryba tlačící před sebou vlnu ji prudce popadne.
Panečku, to byl záběr! Ryba se prudkým útokem zasekla vlastně sama a já jen držím proutek a sleduji, jak se tento kousek vrhnul do proudu a v něm metá kotrmelce jeden za druhým. Je to moc pěkný tloušť. Podle toho, jak se chová, už má s rybářskými nástrahami nějakou zkušenost.
Tloušť může být pěkný divoch, ale chybí mu vytrvalost. Brzy to vzdá a já i tuhle rybu pomalu vedu k podběráku. Nechá se vést jako ovečka, ale já vím, že je to jen jedna z jeho mazaných lstí. Snaží se vzbudit dojem, že už toho má dost, ale ani já nejsem dnešní. Dávám si dobrý pozor. Brzdu navijáku mám povolenou a když se chystám tlouště podebrat, držím cívku prstem, abych ji mohl rychle uvolnit, kdyby bylo třeba.
A bylo. Tloušť sebou najednou hodí jako splašený kůň a vyráží na vodu. Kdybych rychle nezareagoval, mohl by vlasec utrhnout, anebo si mohl nástrahu opatřenou jen malým trojháčkem vytrhnout z tlamy. Jenže na mě si nepřijde. Za malou chvíli už je v podběráku, kde jen bezmocně otvírá svou velkou nenasytnou hubu…
Jaká místa tloušti vyhledávají?
Tloušť, přestože se dá ulovit na vláčené nástrahy a třeba i na malou mrtvou nebo živou rybku, není v pravém slova smyslu dravec jako třeba štika. Je to všežravec, stejně jako kapr a ostatní kaprovité ryby. To mu však nijak nebrání v tom, aby proháněl rybky. Tloušť dokáže efektivně zužitkovat jakýkoli zdroj potravy a servítky si k tomu nebere.
Proto dokáže přežít všude a dobře se mu daří i tam, kde jiné ryby strádají. Přívlač je velmi efektivní metoda lovu tloušťů a mám ji rád i proto, že se u ní pohybuji a mohu používat široké spektrum vláčených nástrah.
Na tlouště můžete v tekoucí vodě narazit prakticky kdekoli. I tyto ryby sice mají svá oblíbená stanoviště, jako pobřežní zóny, mostní pilíře, místa okolo překážek a tak dále, ale drží se jich jen tehdy, když tam mají šanci sehnat něco k snědku. Například jsem nikdy neviděl tlouště v rovném úseku řeky, kde je poměrně velká hloubka a skoro žádný proud. Jenže když začnou na keři u břehu dozrávat červené mirabelky a jejich plody padají na hladinu, rázem je okolo tloušťů až černo.
Tloušti svá stanoviště často prozradí sami, protože je prostě můžeme vidět, jak postávají u hladiny a čekají, co jim voda přinese. V takovém případě jsou nejúčinnější lehké hladinové nástrahy. Mám je moc rád, protože prudké záběry tlouště na hladině jsou prostě skvostné. Pokud nejsou tloušti vidět, pak je na místě použít nástrahy těžší, které se potápí hlouběji.
Tloušti sice mají velké tlamy, ale co se wobblerů týče, používám nástrahy maximálně do sedmi centimetrů. Dostal jsem sice i pár záběrů na štičí nástrahy a kupodivu to nebyly nijak zvlášť velcí tloušti, ale to jsou opravdu výjimky. Proto je lépe držet se menších velikostí a střídmějších či přírodních barev. Na křiklavé barvy si tloušti si nijak zvlášť nepotrpí.
S rotačkami experimentuji
Se třpytkami lovím spíše jen v proudech než tišinách, protože v tekoucí vodě si tloušť nemůže tuhle blýskavou nástrahou tak dobře prohlédnout a snáze se splete. Co se barevnosti rotaček týká, experimentuji mnohem více než s wobblery a také s sebou nosím více velikostí, jelikož jednou chytám pěkné tlouště na doslova miniaturní velikosti a jindy zase výhradně na velikost 2 nebo dokonce 3. V tomto jsou tloušti dost nevyzpytatelní.
Kdysi jsem chytal tlouště na větším potoce s malou rotačkou. Docela to šlo, ale nějak se mi nedařilo potkat se s nějakým větším kouskem. Byli to jen takoví dorostenci a nic nepomohlo, ani když jsem nasadil větší nástrahu. Při jednom nahození za mou rotačkou přijela až ke břehu slušná štika, ale nevzala ji. Chvíli jsem se o ni pokoušel, ale marně.
Vypravil jsem se tam tedy následující den s velkými rotačkami velikosti 5. Hned na první nahození přichází prudká rána a já si pomyslel, jak je to s těmi štikami snadné. Ale jen malou chvíli na to přišlo rozčarování a současně překvapení, protože tuhle velkou nástrahu, navíc ještě se střapcem na trojháčku, popadl tloušť.
Tloušť je rybou mnoha rybáři opomíjenou a někteří ho vůbec nemají rádi. Především kapraři na něj žehrají, protože jim při lovu kaprů v tekoucích vodách vyžírá jejich návnady a je schopný se jim pověsit i v noci na dvě koule velikosti 25. Já však vidím ve velkých tlouštích mazané a důstojné soupeře, kterých si moc cením. Jsem rád, že je v řekách máme a už se na ně moc těším.
Diskuze k článku (0)