Aktivní lov sumců v posledních letech zaznamenal obrovský posun vpřed a i počet rybářů, kteří se mu věnují, rapidně vzrostl. Díky zájmu rybářů začaly rybářské značky nabízet nepřeberné množství pomůcek, jak dosáhnout úspěšného lovu. Ať už se jednalo o návazcový materiál, bižuterii nebo třeba i sonary, vždy se novinky lišily od běžně používané techniky. Aktivní lov sumců, především pak vertikální lov z lodi pomocí sonaru, má svá specifika a tomu musí odpovídat i vybavení rybáře.
text: Ivo Zbořil
Patřím mezi ty, kdo kouzlu tohoto lovu podlehl. Po letech strávených na břehu v očekávání nezaměnitelného zvuku rolničky jsem se přemístil na loď před obrazovku sonaru. Chvíli to trvalo, ale po několika neúspěších a zkoušení mnoha vábniček jsem našel tu svou a tak jsem se zařadil mezi rybáře, kterým se podařilo pomocí malého dřívka zvedat sumce ze dna a na sonaru pozorovat jejich chování.
Brzy jsem však zjistil, že najít sumce a zvednout ho k hladině není nic tak těžkého. Ale vyprovokovat ho k záběru, to už je jiná kategorie. Strávil jsem na vodě stovky hodin, zkoušel různé montáže, nástrahy, styly vábení, ale úspěchy byly sporadické.
Scénář byl z 90 % stejný. Nástrahu jsem prezentoval nade dnem. Je nutné zdůraznit, že jsem lovil na středně rychle tekoucí řece s hloubkou okolo 10 m, kde chytání ve sloupci nepřineslo buď žádné, nebo velmi mizerné výsledky. Když se sumec zvedl, zamířil přímo k nástraze, u které se v 99 % případů zastavil. V ten okamžik, kdy sumec zvažoval, zda zaútočit, jsem cítil zrychlený tep. Poté však následovalo rychlé uklidnění mé oběhové soustavy, protože sumec vzápětí otočil a zamířil do hlubin. A to bez jakéhokoliv zájmu na nástrahu zaútočit.
Zkoušel jsem měnit druhy nástražních ryb i montáže s různými styly nabídky nástrahy. Na rady jsem se vyptával i ostatních rybářů. Většina mi doporučovala, abych nástrahu těsně předtím, než k ní sumec připluje, trochu povytáhl k hladině. Dravec tak měl získat dojem, že nástraha před ním prchá. Sumci nástrahu skutečně pronásledovali, jak jsem vyčetl ze sonaru. Někdy dokonce z 10 metrů až do hloubky pouhých tří metrů pod lodí. Jenže k záběrům docházelo sporadicky, a to ještě od menších ryb do délky 2 m. Podobnou snahou jsem strávil celou první sezonu aktivního lovu pomocí vábničky a sonaru. Moc ryb jsem nenachytal, ale to jsem ještě netušil, jak získané zkušenosti – nahlédl jsem totiž do vzorce chování sumců – docením později.
Na začátku je vždycky nápad
Celou zimu mi to vrtalo hlavou a nemohl jsem se zbavit dojmu, že překážkou je olovo, které drží nástrahu v požadované hloubce. I když jsem experimentoval s různými montážemi, jasně dominoval fireball, který jsem považoval za nejpřesnější. Montáž s olovem a volným mono návazcem jsem používal také, ale úspěšnost nebyla o moc lepší.
Když se sumec zvedl ze dna a zamířil k nástraze, cítil jsem škubání v ruce, jak se nástražní rybka snažila predátorovi zmizet. Instinktivně zamířila k hladině, kam ji sumec pronásledoval. Vždy se ale útočník zastavil na úrovní zhruba 1,5 metru pod hladinou, tedy v úrovni olova, a zamířil zpět do hlubin. Čím více hodin jsem strávil na vodě, tím bylo patrnější, že problém je v olovu.
Pak mě napadla myšlenka tyto montáže zkombinovat. Jedinou úpravou bylo použití malého kamínku z řeky jako závaží, které zabrání rybě stoupat k hladině, když se v její blízkosti objeví sumec.
Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a prakticky ze dne na den jsem začal být výrazně úspěšnější. Nejen já, ale i mí klienti začali zdolávat větší počet sumců a dokonce i ve větších délkách. Netrvalo dlouho a sám jsem po šesti letech překonal osobní rekord na 241 cm a mé nadšení z vynalezení fungujícího systému neznalo konce. Abych se ujistil, že nešlo o náhodu nebo štěstí, celý zbytek sezony jsem dochytal tímto způsobem. Chtěl jsem o této taktice napsat s klidným svědomím článek a pomocí něho tak pomoci rybářům, kterým se v této rybolovné technice příliš nedaří.
Výhody lovu s kamínkem
Existuje několik zásadních výhod použití kamínku oproti olovu, ale také několik (ovšem velmi málo) nevýhod. Nejprve je nutné zmínit, že kamínek musí být plochý a velký zhruba na půl dlaně – zkrátka takový, který byste si vybrali na dělání žabiček. A má to své důvody. U olova není problém jen fakt, že jde o olovo, ale především o tvar a hmotnost. Malé kulaté a těžké olovo má mnohem menší koeficient hydrodynamického odporu, a tudíž je pro sumce těžší celou nástrahu nasát do tlamy. To je ovšem zcela stěžejní pro správné zaseknutí ryby a následné zdolání.
Jsem přesvědčen, že většina sumců, které jsem nezasekl nebo ztratil během zdolávání, byla kvůli olovu. Malé a těžké olovo voda snadno obtéká, a proto na ně tato síla při nasátí nástrahy sumcem tolik nepůsobí. Nesmíme opomenout ani fakt gravitace, která na olovo působí a také ztěžuje nasátí nástrahy. Ostatně z podobných důvodů vymysleli příznivci přívlače drop shot. Naopak kamínek svým tvarem a hmotností připomíná spíše padáček a ve srovnání s olovem má vysoký koeficient hydrodynamického odporu a tudíž na něj více působí síly, generované prudkým otevřením sumčí tlamy.
Olovu přičítám i vinu za to, že někteří již zaseknutí sumci po chvíli zdolávání spadnou. Důvodem je jeho hmotnost, která při snaze sumce vymanit se z montáže působí těsně u místa, kde háček pronikl do tlamy. Při prudkém škubnutí hlavy do strany, kterého dosáhne pomocí silného ocasu zkrouceného do tvaru písmene S, dojde k tomu, že olovo sebou pohne na opačnou stranu. Pokud se to několikrát opakuje, otvor, ve kterém drží háček, se postupně zvětšuje a s tím roste pravděpodobnost vypadnutí háčku z tlamy. Na druhé straně kamínek připevněný gumičkou v naprosté většině případů odpadne při prvním škubnutí sumce a toto riziko nehrozí.
Další výhodou je samotný materiál. Jak známo z fyziky, každý materiál či prvek vyzařuje nějaké záření – vibruje. Bohužel nevíme moc o tom, do jaké míry jsou sumci schopni tyto vibrace vnímat. Nicméně fakt, že všichni výrobci (nejen pro lov sumců) se snaží olovo vždy nějakým způsobem odstínit, reflektuje zkušenosti jednotlivých testerů různých značek.
Proto se různě pogumovávají či používají pískové směsi atd. Jejich účinnost je diskutabilní, jelikož při pravidelném ťukání o dno se tento materiál dřív nebo později oloupe a svou funkci tak ztrácí. Kamínek ovšem nic z toho nepotřebuje.
Ve styku s tímto materiálem je sumec od vylíhnutí a kontakt s ním ho provází celý život. Proto je k němu důvěřivý. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že díky kamínku se zvyšují šance nejen k samotnému útoku sumce na kořist, ale také šance na úspěšné zaseknutí a zdolání.
Další výhody lovu pomocí kamínku jsem si uvědomil až po nějaké době zlepšování této techniky. Kamínek u vody vždy najdete a je tak zcela zdarma. Při ztrátě montáže za sebou nezanecháváte olověnou stopu a neznečišťujete řeku či jezero těžkými kovy.
Nakonec uvedu něco, co nepokládám za fakt (jelikož to nejde prokázat), ale spíše za domněnku. Když jsem natáčel podvodní záběry a bouchal jsem kamínkem o dno, slyšel jsem nezaměnitelný zvuk ťukání, který byl velmi vzdálený zvuku, které vydává olovo. To je oproti kamínku velmi měkké. Toto ťukání musí sumec slyšet, když je poblíž hejna nějakých ryb, například parem, které při rytí v proudu kamínky obracejí a vydávají tento nezaměnitelný zvuk. Na ten sumci podle mého názoru reagují, protože pro ně znamená potenciální výskyt kořisti. Kamínek tedy může sumce na krátkou vzdálenost i přilákat. Ale to ať si každý rybář vyzkouší sám…
Nevýhody tohoto typu lovu
Jak jsem již zmínil, lov pomocí kamínku má také své nevýhody. Lépe řečeno omezení. Tuto metodu nelze použít v silnějších proudech, kde je „funkce padáčku“ nechtěným efektem. Silný proud působí na kamínek tak, že nejste schopni držet montáž vertikálně pod sondou a tudíž ji nevidíte na obrazovce.
Dalším omezením jsou použité druhy nástrah. Silnější ryby lze použít jen v malých délkách, maximálně do 20 cm. Větší ryby dokážou při vycítění sumce i s kamínkem vyplavat nad kmenové olovo. Ideální nástrahou při lovu s kamínkem jsou cejni a plotice o délce 20 až 30 cm.
Jak sestavit montáž
Na závěr uvedu, jak takovou montáž sestavit. Na kmenové šňůře mám doutníkové olovo o hmotnosti 200 g. Pokud chytáte na stojatých vodách či mělkých, pomalu tekoucích řekách, stačí i 50g olovo – na každou lokalitu je potřeba zvolit správnou gramáž kmenového olova. Pod olovem mám 1 až 1,5 m mononávazec zakončený jednoháčkem a trojháčkem na pletence.
Samotný kamínek jsem nejdříve upevňoval na mono hned nad jednoháček, a to pomocí kaprové závěsky, do které jsem umístil gumičku a do ní navlékl kamínek. Později jsem zjistil, že závěska je vlastně k ničemu. Na mono stačí navléknout samotnou gumičku a do ní upevnit kamínek, který se shora ještě zaaretuje, aby po mononávazci neklouzal.
V jednoduchosti je krása a já věřím, že tato montáž je velmi jednoduchá nejen k sestavení, ale i k samotnému lovu. Proto doufám, že vám, kteří jste ještě sumce na vertikální způsob nepřelstili, by mohla dopomoci k úspěchu.
(Autor je průvodcem rybářů přijíždějících za lovem sumců do Francie – www.provencefishing.com.)
Diskuze k článku (0)