Pro mnohé rybáře je ulovení trofejního okouna svátkem. Jsou kolegové, kteří se na lov pruhovaných predátorů i specializují. Okoun je pro ně nejkrásnější rybou našich vod. Není divu. Je poměrně hojně rozšířen a na většině revírů nemá stanovenu lovnou míru.
Text: Ivo Novák
S okounem se můžeme potkat téměř všude. Někde se mu daří, jinde je jeho populace drancována jinými predátory. Na pstruhových vodách je označen jako ryba škodlivá a nelze ho tedy po ulovení pustit zpět.
I když okoun nemá čelisti poseté zuby, jde o dravce, který dokáže s úspěchem lovit i vlastní soukmenovce. Je to ryba, která žije v hejnu a na lov vyráží se svými kamarády. Drobné rybky obklíčí, či natlačí k překážce a pak si všichni nacpou břicha k prasknutí. Alespoň ti úspěšní. Velcí okouni loví v menších hejnech, nebo žijí samotářským způsobem.
Ne vždy jsou při chuti
Okouni špatně snášejí rychlé výkyvy tlaku a změnu počasí. Říká se to, ale tak docela pravda to není. Pokud jsou loupežníci hladoví, zaútočí, i když barometr lítá jako blázen. Stálé počasí je ale pro ně příznivější. V zimě i okoun tráví pomaleji, takže se na lov vydává zřídka. V létě se klidně i přecpává. Okoun je zvědavý. Co mu připomíná kus žvance, to prozkoumá. Rád si pochutná i na ráčcích či larvách vodního hmyzu.
Jak na okouny vyzrát?
Záleží na tom, jakou techniku lovu a jaké mušky zvolíme. Může použít tři mušky, což je výhoda. Prochytáváme větší část vodního sloupce a nejlepší nástrahu můžeme objevit rychle. Klidně můžeme vytáhnout dvě i tři ryby najednou. I tady platí, že pokud rybář ulovené ryby pouští, přijde o možnost odlovení ostatních členů hejna.
Někdy pomůže výměna mušek a úspěchy můžeme slavit dál, jindy hejno odpluje do bezpečí. Potom je lepší změnit stanoviště. Vrátit se můžeme později.
Při lovu se řídíme zrakem. Nejlepší doba je rozednění a hladina před setměním. To je můj nejoblíbenější čas. Rázem fungují všechny barvy nástrah a způsoby jejich vedení. Okouni dobře vědí, že v noci toho tolik nenaloví a prázdné břicho jim pod vousy nejde, takže se snaží. Jejich aktivita ale postupně slábne.
Okouny nejraději lovím na stojatých mimopstruhových revírech a používám jezerní vzory mušek, uvázané z peří marabu. To se dokáže i při pomalém vedení ladně vlnit a dodává mušce dojem, že jde o živou nástrahu. Vhodné jsou i menší pstruhové streamery.
Barva mušek
Podstatnou roli při výběru mušky hraje její barva. Někdy okouni šílí po černé, olivově zelené, jindy po bílé či žluté… Jejich představa bude pro mě záhadou asi navždy. Na stejném revíru a místě nemusí vůbec platit to, co platilo včera. Jeden den si krásně zachytáte na olivovou mušku a druhý den jako by okouni ve vodě vůbec nebyli. Vyměníte mušky a najednou se ti kluci zvednou a útočí třeba na žlutou mušku. Jako pitomí. Červený dráždivý bod na mušce není nikdy na škodu.