Lov kaprů uprostřed léta

Lov kaprů uprostřed léta není tou nejsnadnější disciplínou. Ryby mají obrovské množství přirozené potravy. Voda je přehřátá s nedostatkem kyslíku, který ještě mnohde umocňují sinice. K tomu všude okolo vody ruch od rekreantů. Není tak snadné vymyslet něco, čím kapry v této době zaujmout.

text: Michal Kučera

Pokud nechcete spoléhat na to, že přijde změna počasí, která alespoň na chvilku zvýší aktivitu ryb, je zapotřebí nebát se experimentovat a chytat trochu odlišně než v jiných obdobích. Jako kluk jsem v těchto letních časech často zkoušel chytávat s chlebem na hladině. Ryby se většinou pohybovaly kousek pod hladinou, a tak na příhodných místech o záběry a úlovky nebyla nouze. Ulovil jsem takto nejen spousty kaprů, ale i amury.

Lov z hladiny má ale své omezení. Především délkou náhozu se samotnou nástrahou. Vzdálenost se dá sice o něco málo vylepšit s pomocí hladinových splávků (bublin), ale i tak se bavíme o dvaceti, maximálně třiceti metrech. A hlavně při tom nesmí foukat z boku nebo na vás, jinak to vaši montáž během chvíle odplaví zpět ke břehu.

Vymýšleli jsme proto různé systémy doplněné průběžným olovem, které šlo přeci jen nahodit dál. Po dopadu zátěže na dno jsme povolili vlasec a snažili se přes očko olova uvolňovat bublinu, dokud i s nástrahou nevyjela na hladině. Občas se to i podařilo, ale často se tento systém zamotával a měl i jiné slabiny.

Když jsem poprvé poznal montáž zvanou zig rig, ani jsem si neuvědomil, že ty experimenty s chlebem a plovoucí bublinou byly jakýmsi předchůdcem této sestavy. Zig rig montáže ale nabízí mnohem víc než původní varianta. Především se dají daleko nahazovat a snadno udržet na místě. Neovlivňuje je vítr. A co je důležité, můžete s nimi umístit nástrahu do jakékoli hloubky, ne jenom na hladinu nebo těsně pod ní. Někdy to může být jen půl metru nade dno, jindy či jinde do půlky vodního sloupce, případně třeba metr pod hladinu. To už je na vašem odhadu, kde se zrovna pohybují ryby.

Tenkrát poprvé

Tato montáž přinesla do rybařiny takovou revoluci, že ji v posledních letech na některých závodech dokonce zakazovali, aby všichni rybáři nechytali tímto způsobem. Důvod její účinnosti je jednoduchý. Jsou období a situace, kdy se rybám za žádných okolností nechce ke dnu sbírat potravu. Pohybují se ve středních nebo vrchních vrstvách, kde ovšem rádi něco okoštují, když jim to postavíte do cesty.

Bývá to právě v letních parných dnech nebo na začátku jara, kdy je ještě voda u dna ledová, zatímco u hladiny už docela ohřátá. Stává se to také na revírech se silným rybářským tlakem, kde ryby už byly mnohokrát uloveny s pomocí nástrah na dno nebo u dna. Tam jsou velmi opatrné, ale malé atraktivní nástraze umístěné ve správné výšce zpravidla neodolají.

Osobně jsem se poprvé setkal s touto montáží právě na závodech. Znal jsem její princip už delší dobu, ale neměl jsem důvod ji použít. A najednou jsme si s kolegou uvědomili, že to bude asi naše jediná šance. Šlo totiž o velmi hluboký revír a ryby se evidentně pohybovaly nahoře. Chytání podél břehu, kde ještě byla přijatelná hloubka, dávalo smysl jedině přes noc, neboť okolo nás pořád někdo chodil, a tak byly příbřežní zóny přes den nepoužitelné.

Jako první nastražil zig rig můj kolega. Nahodil ho a minimálně hodinu se nic nedělo. Tak udici vytáhl, prodloužil návazec o dva metry na úctyhodných 12 m (ano, čtete dobře, nejde o překlep) a znovu nahodil. Netrvalo snad ani patnáct minut a přišel záběr. Kolega zdvihl prut a začal zdolávat.

Problém ale nastal u břehu, neboť za námi byla jen krátká cesta, za ní pak neprostupný les. Zátěž už byla u špičky prutu, ovšem kapr byl stále dost daleko na to, abych na něj s podběrákem dosáhl. Už nevím, koho z nás to napadlo, ale nakonec jsme to vyřešili tak, že jsme sundali olovo ze závěsky a celou montáž skrz očka namotali až k navijáku. To už byla vzdálenost, která mi umožnila rybu podebrat.

Obtížné nahazování

Na nic jsme nečekali a všechny naše zbývající udice předělali na zig rig s extra dlouhými návazci. Postupně jsme „vymakali“ další věci a začali tahat kapra za kaprem. Někdy nám kapři dokonce zaútočili na nástrahu už při potápění, jen co začala mizet pod hladinou. Kromě komplikací se zdoláváním nebylo snadné tyto dlouhé návazce nahodit.

Řešili jsme to tak, že jsme nástrahu položili na nějaký rovný předmět, třeba víko od kbelíku, a návazec v celé délce naskládali na zem tak, aby o nic nemohl zavadit nebo se zachytit. Olůvko na závěsce bylo kousek před špičkou prutu. Jakmile jsme nahodili, zátěž s sebou vynesla do vzduchu celou délku návazce a nakonec i nástrahu. Zprvu jsme měli obavu, jestli se nám při tom háček nezapíchne do ucha nebo jiné části těla, ale nestalo se to ani jednou.

Postupně jsme byli nuceni chytat dál a ve větší hloubce, takže jsme nakonec používali 18m návazec. Při jeho použití už bylo nutné dostat závěsku až na naviják, což byl další extrém. Ale šlo to, snad jen, když poté kapr prudce vyrazil, nebylo až tak jednoduché uvolnit závěsku zpět přes řadič navijáku.

Zig rig nám tehdy pomohl ke krásnému druhému místu, což však bylo mnohem cennější, že z místa, které bylo předurčené k tomu skončit na chvostu startovního pole. Ostatně, pokud vás to více zajímá, natočili jsme o tom o něco později dvoudílné video Zig rig na hloubce, které najdete na youtube.

Možná jsem vás teď trochu vylekal, že zig rig je nějaká extrémní metoda chytání s extra dlouhými návazci, ale buďte klidní, na většině revírů se chytá s návazci 0,5 až 3 m, výjimečně s delšími. Sestavení celé montáže je jednoduché. Základ tvoří závěska a boční zátěž. U krátkých návazců by šla použít i inline zátěž, ale nevidím tam nějaké zásadní výhody. A pak už jenom návazec.

Já jsem tehdy použil fluorokarbonový vlasec průměru 0,35 mm a na konci cca půl metru 0,30 mm, aby byl méně nápadný. Kolega nejdřív zvolil čistý fluorokarbon, ale občas se mu při té délce zamotal, proto později přešel na moji variantu. Dnes jsou k dispozici specializované návazce, jako je Garda Zig rig, které jsou nenápadné a odlehčené, aby nástraha snadno vystoupala vzhůru.

Jaký háček a co na něj?

Pak už stačí jen háček. Doporučil bych nějaký menší a lehčí s očkem stočeným ven, jako je třeba Garda Pop&Zig. Důležité je i uvázání nástrahy. Vlasový přívěs by měl být co nejkratší, tak, aby se nástraha dotýkala ramínka háčku. Místo vlasového přívěsu můžete použít i různé zapichováky nebo zavrtáváky. Jako nástraha slouží plovoucí boilie, které však, pokud chcete chytat výš nade dnem, musí dokonale plavat.

Proto jsou nejvhodnější Ronnie pop-up, jež plavou lépe než klasické „plovky“. Do extrémních hloubek pak bude nutné zvolit pěnové Zig up, které plavou opravdu neskutečně. Nástrahu můžete zatraktivnit například Pop-up sprayem, Fluo plasmou či Fluo slimem, který okolo ní vytvoří barevný mrak.

A co dál? Nic, teď už můžete chytat. Někde se vyplatí s pomocí raket přikrmovat Zig mixem, což je taková odlehčená návnada, která ve sloupci vytváří kal. Hodně ji nařeďte a provoňte nějakým boosterem. Při chytání s delšími návazci vám může pomoci Zig piece, což jsou 60 cm dlouhé prodlužovací díly (dávají se mezi horní a dolní díl) prutů. Není to ale univerzál, pasuje to jen na modely Hi-S a S prutů Free Spirit.

Zig rig je velmi zábavná varianta lovu. Osobně sice dávám přednost klasickým montážím, ale mám ji pořád u sebe připravenou, kdyby nebylo jiného zbytí. To je podobné jako s pivem. Ve většině případů dávám přednost Plzni, ale jsem připraven experimentovat, když si to situace vyžádá. Hodně úspěchů!