Lov kaprů v pozdním podzimu a na počátku zimy je, krom jiného, především o správné volbě revíru. Pokud je ještě příznivé počasí, dá se úspěšně chytat na většině typů vod. Jakmile ale přijde silnější ochlazení, utichne aktivita na vodách s průměrnou hloubkou do 4 metrů takřka na nulu.
text: Michal Kučera
A stejně tak na řekách, pokud do nich vteče kalná vysoká ledová voda. V tom případě je zapotřebí poohlédnout se po vodách, kde jsou oblasti s hloubkami alespoň 8 až 12 metrů nebo i více.
Hlubší vody mají velkou výhodu v tom, že je tolik neovlivňují výkyvy počasí. Pár dní mrazu sice utlumí aktivitu ryb, ale ne zcela. Podmínky ve větších hloubkách se zase tak dramaticky nezmění na to, aby se ryby úplně přestaly krmit. Maximálně zredukují příjem potravy, jeho častost a intenzitu. A tak je pořád šance na nějaký úlovek, zatímco na mělkých vodách jsou v tu chvíli vyhlídky na záběr zcela minimální.
Důležitý je nejen výběr lokality, ale i výběr konkrétního místa. A to především s ohledem na počasí, zejména vítr. Pokud je silnější vítr teplejší než voda a je doprovázený velkými vlnami, může být skvělé chytat na návětrných stranách nebo v místech, kde vlny naráží na přechod hloubky na mělčinu.
Jestliže je naopak vítr mnohem chladnější než voda, spíše se vyplatí hledat závětrné oblasti. Byl jsem před několika lety v pozdním podzimu na velké přehradě. Vzhledem k období a předpokládanému směru větru jsme zvolili hlubší oblasti poblíž hráze, kam měl foukat vítr. Jenže ten byl tak ledový, že se téměř nedalo vyjet na vodu.
To bylo vážně o život nebo minimálně o zdraví. A jelikož to navíc krom pár menších ryb nebralo, rozhodli jsme se s kolegou přestěhovat někam, kde, když už nic jiného, alespoň člověk nebude muset být zalezlý.
Překonat lenost se vyplácí
A tak jsme přejeli po přehradě o pár kilometrů výš, kde byla celá oblast v závětří a kde vítr foukal jen lehce. Pocitová teplota byla minimálně o 10 až 15 stupňů příjemnější. Jak se brzy ukázalo, příjemněji tu nebylo jen nám, ale i rybám. Evidentně se sem stáhly kvůli teplejší vodě a krmily se tak, že jsme si báječně zachytali. Paradox byl v tom, že jsme v této oblasti byli jediní.
Naprostá většina rybářů zůstala na spodku přehrady, kde bojovali se zimou, větrem a marně i s kapry. Někdy to prostě chce překonat lenost, sbalit veškerý ansámbl a přejet jinam, kde je v tu chvíli větší šance na úlovek.
Pokud jsou povětrnostní podmínky bez velkých výkyvů, snažím se vyhledávat hlubší oblasti, ale s výstupy do středních hloubek. Třeba hrana koryta z 6 na 10, nebo z 10 do 15 metrů může být skvělým místem pro pozdní podzim. Také hlubší zóny pískoven, jezer a přehrad, kde jsou podvodní kopce, zatopené cesty nebo cokoli, co narušuje jednotvárnost dna.
Kapři se totiž po ochlazení stáhnou hlouběji, ale krmit se i v těchto podmínkách chodí raději o něco výš. Navíc tato rozhraní přinášejí části dna s pevným nebo polopevným povrchem. Ne že bych měl něco proti bahnu, často v něm chytám, ale v hlubších zónách většinou bývají silné nánosy. A v těch se chytá opravdu obtížně.
Někdy se i ve velmi chladných obdobích vyplatí zkoušet chytat v mělčí hloubce, například kousek pod protějším břehem. Známý je tím například Orlík, že i v oblastech, kde je v korytě 30 metrů, občas ryby raději zabírají z mnohem menších hloubek pod skálami.
Nejvíce šokující zkušenost mám v tomto ohledu z jednoho známého francouzského jezera, kde jsem v mrazivé noci, kdy bylo minimálně -10 °C, měl záběr od kapra ze zhruba metrové hloubky. Jak byl velký, netuším, protože než jsem v té zimě dokázal zareagovat a dostat se k prutu, sjel mi do koryta, kde našel nějakou vázku, o niž se osvobodil. Ale mrňous to určitě nebyl. Už vzhledem k tomu, že malí kapříci tu prakticky nejsou a kaprů nad 15 kg je tu výrazně víc než kaprů pod 15 kg.
Jak v chladných vodách krmit?
Na druhou stranu, kapři se dají v tomto období nachytat i v hloubkách pod 20 metrů. Osobně jsem právě na zmiňovaném Orlíku chytil pár ryb z hloubek kolem 25 metrů. Ovšem pokud daný revír dokonale neznáte, je lokalizace ryb v těchto hloubkách velmi obtížná. A proto se raději snažím chytat ryby v hloubkách do 15 metrů, kde je lov přeci jen příjemnější a snazší.
Velmi zásadní je též správná volba návnady. Ryby už tolik „nefutrují“, takže jakmile je překrmíte, vaše šance na záběr prudce klesají. Já v těchto obdobích, více než kdykoli jindy, používám drobný vařený partikl. Může to být jeden druh nebo mix, v němž nejčastěji mívám řepku, konopí, tygří ořech, případně i trochu pšenice či kukuřice. Nevnadím silně, ale třeba jen jednu dvě malé lopatky k montáži.
Stejně tak lze dobře použít i rychle rozpadavé pelety. A k tomu samozřejmě trochu boilie. Nejlépe takové, které je atraktivní a zároveň dobře stravitelné. Dokud má voda ještě alespoň 8 °C, je výběr boilie stále poměrně široký. Návnadu nerozhazuji do širokého okolí, ale snažím se ji koncentrovat okolo montáže.
Přesnost je v této době velmi důležitá. Pokud vyvážíte, stojí určitě za zvážení udělat si pár koulí z kvalitního method mixu, doplnit je micro peletkami, případně i partiklem a pustit dvě, tři přímo na montáž. Nebo k tomu využít PVA punčochy či sáčky. To je pak jediná šance přesnějšího vnadění, pokud nahazujete. Dejte ale pozor na to, aby se PVA opravdu rozpustilo. V chladné vodě to u méně kvalitních materiálů může být problém.
Hlásič na nevyšší citlivost
Jako nástrahu nejčastěji volím kombinaci plovoucího a potápivého boilie. Ne klasicky 1+1 na panáčka, ale ořežu vše tak, že výsledkem je jedna kulička o celkovém průměru 14 až 20 mm, z níž spodní část je z potápivého a vrchní z plovoucího boilie. Taková nástraha je atraktivní jak vizuálně, tak svou vůní. Navíc je odlehčená, takže ryba ji snadněji nasaje, což může být v chladné vodě velmi důležité. Výborný je též samotný pop up několik centimetrů nade dnem.
Montáže pro lov v hlubokých či chladných vodách příliš nezjemňuji. Na návazec 20 až 30 lb potahované šňůrky (osobně mám nejraději Garda Revolt, který nechávám celý nestažený), nebo 0,40–0,45 mm vlasec či fluokarbon. Olůvko co nejlehčí, které v dané situaci lze použít, a nějaký menší chytavý háček, jako je Ultra Sharp č. 6, případně i 8. Při plovoucí nástraze pak Pop&Zig č. 6–8.
A také nezapomeňte nastavit hlásiče na co nejvyšší citlivost, protože záběr může být velmi jemný. Vše ostatní mám tak, jako v plné sezoně nebo při chytání na mělčích vodách.
Lov kaprů v hlubších vodách v pozdním podzimu má svá specifika a kouzla. Příroda bývá už ztichlá, dny jsou poměrné krátké, rána často mrazivá a rybářů na březích bývá jako šafránu. O to hezčí jsou pak vzpomínky, když se vám za těchto ztížených podmínek podaří ulovit nádherně zbarveného kapra. Hodně úspěchů.
Diskuze k článku (0)