Text: Jiří Vostradovský, foto: autor
Jak se líni rozmnožují?
Nesmíme zapomínat, že se lín jako jediná z našich kaprovitých ryb rozmnožuje později, často až v letních měsících (na rozdíl od převážně jarního rozmnožování ostatních rybích druhů).
Tření je roztaženo podle místních podmínek obvykle od poloviny června do konce července, kdy teplota prostředí obvykle již dosáhne 20 oC. Při teplotě 18 oC se třeli líni v Lipně (podle Krupauera) v prvních letech existence nádrže. Jejich rozmnožování probíhalo v této ÚN v n. v. 720 m u pětiletých jikernaček a čtyřletých samců ve dvou až třech fázích. Tehdy byly ovšem v této ÚN mimořádné podmínky, ale je to zároveň příklad možnosti jejich rozmnožování ve volných vodách i ve vyšších polohách (za vhodných podmínek).
V rybnících se při jejich chovu využívaly k získání plůdku dobře se prohřívající malé plůdkové výtažníky, popřípadě menší třecí rybníčky, kam se vysadilo několik jikernaček a dvojnásobné množství mlíčáků. Rozpoznat samce od samic u lína je poměrně snadné už vzhledem k tomu, že samci mají břišní ploutve silně vyvinuté s přesahem řitního otvoru, samice naopak malé a jemné, k řitnímu otvoru nedosahující.
Dnes se u línů šířeji uplatňuje umělý výtěr. Technologie umělého výtěru, líhnutí a odchovu plůdku je dobře propracována pracovníky JU VÚRH Vodňany a je k dispozici v publikovaných metodikách. K tření přirozeně nemusí v přírodním prostředí volných vod docházet každoročně v závislosti na příznivých teplotních podmínkách, vodních stavech atd. Příznivá je doba, kdy je například v letním období v ÚN vysoká hladina a jsou dlouhodoběji zatopeny břehové porosty.
Pozdní tření způsobuje, že malý plůdek lína mají v potravní nabídce k dispozici stejně staří (ve stejném roce narození), ale již větší okouni, štiky, candáti, takže z plůdku lína toho do příštího roku nikdy moc nezbude. Navíc k tření dochází jen v místech s dostatkem vhodného měkkého rostlinného podkladu (čerstvého, popřípadě jen zčásti zetlelého). V přírodních podmínkách se líni před třením shromažďují do větších hejn, která se k vlastnímu aktu výtěru rozpadají do menších, dvou až tříčlenných skupinek.
Jak rychle rostou?
Rychlostí růstu líni v prostředí tekoucích vod příliš nevynikají. Přírůstky z prvních dvou tří roků byly často dosaženy v rybnících, zejména pokud se týká úlovku starších a větších ryb původem z rybničních násad. Záleží přirozeně na místních podmínkách.
Líni rostou pomaleji než kapr, v rybníku s přikrmováním rychleji než ve volných vodách. Samice přitom rostou o něco rychleji než samci, a to již od druhého roku života, což se stalo i důvodem k pohlavní selekci (v produkčních podmínkách). Rychleji líni rostli v prvních letech existence ÚN (Lipno, Jesenice) se zatopenými porosty než ve starších a hlubších (Slapy, Klíčava). Nejmenší přírůstky vykazují v postranních tůních velkých řek (na Labi, Moravě, Dyji, Ohři), což může být i v souvislosti s tamní zmíněnou potravní konkurencí.
Líni desetiletí i starší
Z dostupných věkových analýz je známo, že v 1. roce života dosahují nejčastěji 42-71 mm, v 2. roce 64–128 mm, v 3. roce 79–180 mm (vyšší hodnoty jsou z rybníků). Růst je přirozeně zcela závislý na potravní nabídce a lepší podmínky mohou vždy poskytovat rybníky. Většina ulovených ryb pochází z odchovu v rybnících, odkud jsou násady línů (v délce kolem 15–20 cm i více) do volných vod vysazovány. Autoři zabývající se růstem línů uvádějí nejstarší ryby desetileté, ale občasné rekordní úlovky rybářů uveřejněné v časopise Rybářství nasvědčují asi i o vyšším věku při hmotnosti ryb přesahujících 2-3 kg.
Bohužel, ti největší líni se obvykle k věkové analýze výzkumníků nedostanou. Růst a přírůstky jsou zjišťovány na tenkých šupinách, hluboce zasazených v kůži a pro laika je obtížné z nich věk zjišťovat.
bílý červi
Bere i na kukuřici