Kdysi těchto krásných ryb bývaly plné řeky! Tedy ty nížinné, protože jelec jesen potřebuje ke svému životu prostor a prohřátou pomalu tekoucí vodu. A pokud je v ní ještě navíc nějaké rostlinstvo, je to pro něj ideální prostředí.
Text: Milan Tychler foto: autor
Bohužel, vzhledem k regulacím, melioracím, betonu, jezům a všem moderním výdobytkům, které se nám teď krutě mstí tím, že neumíme zadržovat vodu, jsme tento rybí druh přivedli až na pokraj vymizení. Zákazem lovu, který přišel v hodině dvanácté, a který na mnohých lokalitách stále trvá, se podařilo stavy tohoto druhu stabilizovat a díky pravidelnému vysazování se mu místy zase daří docela dobře.
O životě jesena
Bratranec tlouště může dorůstat obdobných velikostí. Už jsem se setkal i s rybami dlouhými téměř šedesát čísel. Navíc to byly fešandy robustní, vysoké v těle, prostě nádherné exempláře. Jelec jesen se tloušti příliš nepodobá. Snad jen v mládí, později už ne. Jeho tělo není tak válcovité, hlava je méně robustní s menšími ústy, šupiny má jemnější.
Malý jesen připomíná spíše velikou plotici než tlouště. Jeho ploutve bývají zbarvené do červena, včetně ocasní. Mnoho rybářů má problém tento rybí druh určit spolehlivě, ale je to hlavně proto, že se s jesenem příliš často nesetkávají, pokud vůbec.
Jak už jsem řekl, tloušti se nepodobá a co se přijímání potravy týká, platí totéž. Tloušť si počíná v dospělosti téměř jako dravec a často prohání hlučně rybky na mělčinách, kde ho také můžeme vidět. Jesen však žije mnohem skrytější život.
Rád se drží hlouběji a nenajdeme ho postávat za pilíři v řekách všem na odiv. V jeho potravě najdeme častěji rostlinnou krmi. Ale nepohrdne ani drobnou rybkou, malými bezobratlými živočichy a také vodním i suchozemským hmyzem. Mimochodem, lovit tyto ryby muškařením je velká zábava.
Jesen patří ve většině vod spíše mezi úlovky náhodné než pravidelné a jen málokdy se vám podaří chytit více exemplářů. Rybáři ho často chytí při lovu na plavanou nebo jemnou položenou s feederem na pečivo, masné červy nebo na měkká zrnka kukuřice z plechovky. Velmi dobře se však dá chytat pomocí jemné přívlače na drobné nástrahy.
Třpytky
Velmi účinnou nástrahou na jelce je drobná rotační třpytka ve velikosti 000 – 1. Větší ryby se uloví i na větší třpytku, ale jak už jsem napsal, jesen má menší tlamu než tloušť a proto dává přednost menším soustům, tedy i nástrahám.
Jeseni se většinou pohybují a krmí ve sloupci a pod hladinou. Proto nevodíme nástrahy příliš hluboko a můžeme je vodit pomaleji. Záběry bývají poměrně rozhodné a málokdy se stane, že by ryba z háčku spadla.
Pro úspěšné rybaření s třpytkou je důležitá barva. Jesen loví za pomoci zraku. A pokud ho nástraha nezaujme, nebude se o ni zajímat. V přirozeně zakalených vodách často volím třpytky se světlým, stříbrným křidélkem, na kterém jsou buď nějaké barevné vzory, popřípadě tečky.
Taková nástraha při tažení připomíná vodou letící hmyz a tomu jesen prostě neodolá. V tažných úsecích nasazuji třpytky s podlouhlým křidélkem, ve vodách velmi pomalu proudících či stojatých, protože i v některých stojatých vodách jesen žije, pak používám křidélka kulatější. Ve vodách čistých mnohdy sáhnu po černých vzorech.
Při vedení třpytky se často vyplácí měnit rychlost vedení a nástrahu vodit ze sloupce k hladině a pak ji zase nechat o něco klesnout. Jeseni totiž velmi rádi útočí na nástrahy stoupající k hladině! Lanko při lovu jesenů není třeba.
Tato ryba nemá zuby a doporučuji používat čiré vlasce anebo alespoň návazce. Zbytečně silný vlasec dokáže jesena od útoku na nástrahu odradit. Při lovu této ryby používám jemné náčiní i vlasce také proto, abych dokázal s malou nástrahou nahodit co nejdále. Vyplácí se to hlavně na středně velkých řekách, neboť jeseni často postávají u břehů na rozhraní světla a stínu.
Tam se jim dostanete na kobylku spíše než u vlastního břehu, kde je snadno vyplašíte. Když třpytka dopadne na hladinu, hned rychle navíjejte, protože útok přichází někdy zcela bezprostředně po kontaktu nástrahy s hladinou. Vůbec není na škodu, když třpytka při vedení občas lehce zčeří hladinu.
Wobblery
Používáme jen ty nejmenší. Velikost 3 až 5 cm je ideální. Útočit na tuto nástrahu budou tím větší ryby, čím větší nástrahu použijete, ale jesena jsem na 7cm wobbler ulovil snad jedinkrát! Potravou jesena je totiž především odrostlý potěr než větší rybky.
Doporučuji štíhlé modely, které se nepotápí příliš hluboko, připomínající ouklej. Jeseni si nijak nepotrpí na křiklavé barvy, proto se osvědčují nástrahy imitující rybky v přirozených barvách. Výjimky samozřejmě potvrzují pravidlo.
Dobrou nástrahou jsou také wobblery imitující větší, na hladinu spadlý hmyz. Takové nástrahy vodíme velmi pomalu a neděláme s nimi velký rozruch. To by mohlo zvláště větší ryby od záběru odradit. Zatímco s nástrahami ve tvaru rybek lovíme na otevřených a prosluněných místech, kde se rybky rády zdržují, „hmyzí“ nástrahy nahazujeme poblíž keřů a větví pobřežní vegetace čnící nad hladinou. Tam totiž jeseni čekají na hmyz, který čas od času spadne do vody. Lehce nahodíme a necháme nástrahu unášet proudem za občasného poškubnutí, které na hladině vytvoří jen jemné kroužky. To úplně stačí k vyprovokování ryby. Je to skvělá letní zábava.
Streamery
Ty a podobné nástrahy uvázané z chlupů a peří používám zejména v podzimních a čistých vodách. Aby se s nimi dalo nahazovat pomocí lehkého přívlačového prutu, je třeba je přiměřeně zatížit. U lehkých vzorů používám při vázání tělíčka olověný drátek, nebo je vážu rovnou na háčky s jigovou hlavičkou.
Nástrahu lze uvázat i bez zatížení a pak před ni umístit na vlasec broček. V čisté vodě nejvíce bodují tmavé nástrahy, ale úspěch přinese i stříbřité zabarvení. Streamery vodím nejčastěji po proudu tak, že je zvedám ode dna k hladině, jako kdyby to byl nějaký vodní líhnoucí se hmyz. S touto nástrahou nemusím jeseny nikdy dlouho přemlouvat, jsou-li nablízku.
Gumy
Jakékoliv menší nástrahy představující drobné rybky, červy, žížaly, brouky či jiný hmyz nastražené na jigovém háčku se zátěží bývají při lovu jesenů úspěšné. Platí tu však jedno pravidlo: Zátěž používáme jen takovou, jaká je nezbytně nutná k nahození, vedení a udržení kontaktu s nástrahou.
Neoklepáváme s ní dno, jako například při lovu okounů, ale vodíme ji trhaně sloupcem a při hladině, takže prut držíme špičkou hodně nahoru. Jesen, ač se to nezdá, dovede nástrahu rychle uchvátit, ale dovede se jí také bleskově zbavit. Zbytečně velká zátěž je na škodu. Často se pak stává, že jesen do nástrahy jen bouchne a ani vám nedá šanci pro zaseknutí.
Jelec jesen je vynikajícím druhem pro lov přívlačí a tam, kde je vzácný, je třeba ho maximálně chránit, dokud se jeho stavy nezlepší. S příležitostným úlovkem tedy zacházíme co nejopatrněji, abychom ulovenou rybu nijak nepoškodili. A vrátíme ji co nejrychleji a nejšetrněji zpět do vody.
Diskuze k článku (0)