Kapří závody v Maďarsku. Nadšení, bezmoc a zloděj ze zvířecí říše

Text: Filip Holuša, foto: autor

Již několik let jsem hledal kamaráda a parťáka, který by byl stejně zapáleným rybářem jako já, a který by se mnou jezdil na rybářské závody.

Po třech letech neúspěšného hledání jsem se spojil s Hynkem, který už několik let chytá ryby, ale stejně jako já se zatím nezúčastnil žádných větších závodů.

Slovo dalo slovo a tak jsme se oba přihlásili do Carp clubu a do ligy.

Soutěže se účastní 16-20 týmů z České republiky a Slovenska. Závody se většinou konají v České republice – dva na jaře a dva na podzim. Všechny ulovené ryby se samozřejmě pouštějí zpět do vody. Bodované jsou pouze ryby těžší než pět kg.

Na výstavě For Fishing 2019 jsme se s Hynkem pokusili seznámit s výrobci návnad a nástrah. Dlouho jsme nemohli nikoho najít a už jste to chtěli pomalu vzdát. Nakonec jsme se dali do řeči s Ondrou a Jardou, kteří byli na stánku jedné malé firmy. Po krátké diskuzi jsme se rozhodli založit CT UFO SEVERNÍ MORAVA.

Ondra a Jarda se účastní závodů po celé ČR a jsou to borci, kteří nám hodně pomáhají i dnes a my jsem za to rádi.

Nastal čas se poprvé sejít a vyzkoušet, jak se nám bude dařit na závodech…

Na první závody jsme vyráželi do Maďarska. Dva měsíce jsme nemohli dospat, volali jsme si co druhý den. Téměř neustále jsme sledovali rybářská videa a snažili se z nich nečerpat inspiraci.

Maďarko a potkan

Cesta do Maďarska nám utekla, jako bychom jeli do sousední vesnice. Dorazili jsem lehce po poledni, a tak jsme měli dost času prohlédnout si jezero, na kterém budeme lovit.

Všude bylo krásně čisto, jezero vypadalo úžasně. Teplota se pohybovala okolo příjemných 24°C.

Trochu jsme znervózněli, když Hynkovi večer potkan odnesl botu! Po 20 minutách jsme ji naštěstí našli u vody.

První závod

Jdeme na to, odjíždíme na místo a připravujeme věci. Postavit tábor zabere jen chviličku a hurá na vodu! Máme jen hodinu na to si najít flek a usadit bójky.

Za 40 minut je vše hotovo. Teď už jen nachystat partikl a koule na zakrmení. Během příprav se u nás stavil majitel jezera a sděluje nám, že ryby mají rády zvuk padajícího boilie. Radu nebereme na lehkou váhu a upravujeme podle ní naši taktiku.

Na začátek jsme zvolili boilie ve velikosti 24 mm s příchutí retro kukuřice. Používáme různé montáže. Některé koule pokládáme na dno, jiné necháme viset lehce nad dnem, takzvaně na panáčka.

Po třech hodinách přichází záběr vedlejšího týmu. Po zdolání kapra jim jdeme pogratulovat a těšíme se na naši první rybu. Ta však nepřichází. Po osmi hodinách chytání se rozhodujeme vyměnit boilie za menší. Na jedné montáži nastražujeme kuličku s příchutí oliheň/chobotnice.

Po deseti hodinách bez záběru nám začíná docházet, že děláme něco špatně. Vedlejší tým tahá kapra za kaprem a my nemáme ani záběr! Nadšení a dobrá nálada se postupně mění v paniku. Co teď?

Hynek zůstává u prutů a já si jdu odpočinout. Chce se mi brečet. Možná jsme opravdu jen telata a nemáme tu co dělat.

Pak si vzpomenu na radu kamaráda Tomáše. Když to nebere , nepřestávej se snažit. Udělej něco jinak.

Vylezu z bivaku a nezůstávám jen u myšlenek. Přehazuji pruty a na jeden dávám novou kuličku. Boilie s příchutí ryba a půlku plovky, aby neleželo na dně.

Po více než třinácti hodinách přichází konečně první záběr. Kapřík váží 5,33 kg. Žádný obr, ale vlévá nám zase naději do žil!

Je třeba vše přehodit a začít znovu. Na všechny pruty nastražujeme boilie s příchutí ryby a půlku ovocné plovky.

Další ryba přichází po pár minutách. Váha se zastavuje na 5,72 kg. Další bodovaná!

Přes noc nespíme a čekáme na záběry. Ty však přicházejí jen od ryby do 5 kg.

Den druhý

Druhý den ráno opět začínáme krmit. Kluci ze Slovenska přes noc nachytali kapry kolem 12 kg. Nám však brali jen malí.

S ránem se vše mění. Ryby najely na naše místo a my nemáme čas se ani najíst! Taháme kapra za kaprem a postupně se probojováváme na sedmou pozici. Nakonec nám přichází i jeden kapřík s váhou lehce přes 10 kg.

Závod však ještě nekončí a nám záběry ustávají. Zato sousední tým se činí. Tahá kapry kolem 12 kg. My se mezitím v pořadí propadáme.

Deset minut před koncem závodu má Hynek neuvěřitelnou jízdu, která končí na mělčině ztrátou ryby. Škoda, tato ryba nás mohla posunout v pořadí hodně nahoru.

Závod končí a my se umisťujeme na šestnáctém místě. Lepší než být poslední, ale máme se ještě hodně kam zlepšovat. Lovili jsme na místě číslo 16, tak to tak asi mělo dopadnout…

Přejeme krásné rybářské zážitky.