Text: Roman Leibzeit
Za málo peněz hodně muziky
Připravil jsem si krmení na stojatou vodu. Jako základ používám kukuřičný šrot, který se nelepí. Vnadicí směs se dobře rozpadá, voní a je krásně žlutá. Na jeden litr šrotu přidáte cca 0,4 litru strouhanky, přisypete ovesné vločky, dále trochu mletého kokosu, kapří posilovač v prášku a nakonec živou složku – bílé červy podle libosti. Jak vidíte, je to levný recept a velmi úspěšné krmení.
Příprava udice není složitá
Kmenový vlasec 0,14 mm a návazec 0,12 mm. Splávek jsem zvolil kapkovitý, s gramáží 1,5 g.
Do vody posílám asi 6-8 krmných koulí velikosti pomeranče a až poté začnu rozbalovat a připravovat rybářské nádobíčko. Než si vše připravím, krmení začne pracovat a první záběr na sebe nenechá dlouho čekat. Dnů, kdy nezabere ani šupina, je skutečně málo a to je lepší jít domů nebo si dát pod širákem šlofíka.
V dešti zůstaňte raději doma
Šestimetrová délka prutu je při manipulaci opravdu znát. Při náhozu je potřeba trochu přitvrdit a do udice se s citem opřít. I 1,5g splávek můžete dostat deset metrů od břehu, pokud tedy nefouká vítr proti vám.
Chytit dva kapry najednou na tenký vlasec? To se nepodaří každý den!
Velké problémy s náhozem nastávají při dešti. Boloňka disponuje malým počtem oček a v dešti se vlasec lepí na prut. Ani při sebelepší vůli prostě nenahodíte, můžete chytat maximálně pod špičkou prutu. Tuto špatnou vlastnost však vynahradí akce prutu. Pro rybáře milující požitek z boje tedy boloňku vřele doporučuji.
Větší kapr vám dá zabrat
S tenkým vlascem není kam spěchat a tlak na zdolání ryb musí být odpovídající tlouště vlasce. Pokud zaberete trochu více, s rybou se můžete rozloučit. Mohu ale potvrdit, že tento prut výpady ryb skvěle vykrývá. Přesto má jednu nevýhodu a tou je jeho délka. Pokud máte nad hlavou větve a kolem sebe křoví, tak si moc radosti z lovu neužijete. Jenže na druhou stranu, kdo si tento prut koupí, musí s tím počítat a pro pohodlný lov si najít správné místo.
Nedlouho po nahození jsem zaregistroval první záběr. Splávek se elegantně potopil jako periskop od ponorky. Zasekl jsem. Vlastně pardon, prut jsem jen přizvedl. Následoval prudký úprk ryby s protočením brzdy a já jen koukal na ohnutý prut. Pracoval neskutečně a každý výpad ryby zvládl bez nejmenších problémů. Bál jsem se přitvrdit, protože jsem s tímto prutem ještě neměl zkušenosti. Nedokázal jsem odhadnout, co vše prut s vlascem 0,14 mm zvládne. Po deseti minutách byl konečně první kapr s mírou 44 cm na břehu. Zbavil jsem ho háčku a pustil s tím, ať pošle své kamarády. Mé přání splnil, každých deset minut jsem měl na háčku jeho příbuzné.
Největší rodeo na mě teprve čekalo
Splávek se potopil, kapr se rozjel napříč rybníkem a přejel montáž druhého prutu. To jsem zrovna nechtěl, rozmotávat montáž nebo vše znova navazovat! Bohužel, kapr si dělal co chtěl a přes montáž sousedního prutu přejel hned několikrát… K mému údivu odpor ryby sílil. Ani po čtvrthodině jsem s ním nic neprovedl. Několikrát se mi ho sice podařilo přitáhnout, jenže kapří bojovník se pod prutem otočil a zase celkem v klidu odplul. A víte, nač jsem nakonec přišel?
Místo jednoho kapra jsem táhl dva najednou! Sousední montáž s krmítkem se omotala kolem té mé a já měl záhadu silného kapra vyjasněnou. Obě ryby měřily asi 45 cm a boloňka si s nimi poradila. Chytit dva kapry najednou na tenký vlasec? To se nepodaří každý den! Silný odpor a páka šestimetrového prutu však udělaly své.
Slušný výkon prutu a rybáře.