Na lov na údolních nádržích se vždy těším. Je pro mě velmi osvobozující, zejména pokud lovím z lodi – to se na pár dní stanu skutečnou součástí přírody.
text: Pavel Vohralík
Akce je to vždy velmi náročná, zejména logisticky. Co se zapomene doma, na břehu nebo co se nedomyslí, to po zakotvení nelze nahradit. Nebo musí být člověk velmi kreativní. I v rámci přípravy krmiva a nástrah se musí vše promýšlet dopředu. A případně hledat náhradní řešení.
Základem lovu je pro mě vždy dlouhou dobu naložená řepka olejná, kterou používám na základní prokrmení lovného místa. Tohoto černého zlata použiju 10 kg. Proč zlata? Protože na lodi je minimální prostor a pomocí řepky se vytvoří rychle a efektivně krmný „koberec“, na který lze rybám dál servírovat jejich oblíbené pochoutky.
Řepkové semeno obsahuje 35–40 % tuku a také množství dusíkatých látek je poměrně vysoké (asi 20 %). Biologická hodnota bílkovin je poměrně dobrá. Obsah bezdusíkatých výtažkových látek (BNLV) je nízký (jen asi 5 %). Dále obsahuje hrubé vlákniny (7–12 %) a minerální látky (2–3 %).
Semeno řepky obsahuje také značné množství antinutričních látek. Nejvýznamnější jsou glukosinoláty, sinapiny, kyselina eruková, ale patří k nim také například antinutriční polysacharidy. Tedy jednoduše – kaprům chutná. A co je hlavní: není jako pšenice nebo kukuřice tak atraktivní pro ostatní ryby, zejména pak bílou rybu.
Na lodi je důležitý hlavně prostor. Loď má rozměry 5×2 metry a my na ní trávíme i 100 hodin lovu. Uskladnění krmiva se tak jeví v bednách ve tvaru kvádru naprosto ideální a také efektivní. Na jednu takovou výpravu bereme až 100 kg suché řepky, ta však po namočení a usušení na slunci nabyde více než dvojnásobně. Z domova vezu tedy základních šest předmáčených beden, které postupně doplňuji podle intenzity záběrů.
Volba místa je složitá. První a asi nejdůležitější je sledování předpovědí počasí, zejména větru. Loď musí být zakotvena špicí proti jeho směru, a i tak je nutné odhadnout, kdy lov ukončit. Zde je člověk pak plně podroben síle přírody. Sledování síly větru a jeho směru přináší komplikace a dělá lov i velmi fyzicky náročný, neboť při jeho změně je nutné s lodí dále manipulovat, aby bylo zajištěno bezpečí.
Rád bych na tomto místě apeloval na používání vest. Často sleduji, jak lidé jednají s velkou sebedůvěrou a vesty na lodích nepoužívají. Já se ale snažím mít ji na sobě vždy, i když vyjíždím za úlovkem. Stát se může kdykoliv cokoliv a je potřeba mít k silám přírody respekt.
Pokud mapuji dno, jsem vždy na místech, které jsem si, třeba podle starých map, dopředu vytipoval. Hledám místa, která jsou něčím zajímavá – staré cesty, hráze bývalých rybníků, ramínka a ramena původního toku – a pak už jen řeším přesné místo k položení montáže.
Nástrahu před překážku směrem k lodi
Vždy volím tvrdší část dna s překážkou, stromem na dně, hrboly nebo prostor vedle trčících kamenů. V tomto bodě bych se na okamžik zastavil. Občas sleduji lovce z lodi, že zakotví a vydávají se hledat lovné místo v někdy až extrémní vzdálenosti od zakotvení. Výjimkou nejsou ani vzdálenosti kolem 300 metrů. Volím zcela jinou taktiku.
Proč? Protože mám za svou praxi odpozorováno, že za zhruba 20 hodin se loď stává součástí okolí. Ryby loď přijmou jako součást hry a pokud člověk sedí v noci tiše na palubě, kapři skáčou kolem něj. Osvědčila se mi pro lov vzdálenost 60 až 70 m od lodi. Pokud na této vzdálenosti najdu kýženou překážku, volím umístění montáže pět až sedm metrů před touto překážkou, vždy ve směru k lodi.
Důvodem je, že při záběru mohu rybu „odklonit“ od překážky a poté, pokud je opravdu silná, ji zdolat ve volném prostoru. Jiný styl umístění montáže je riskantní. Kapr totiž ihned, pokud je jen trochu zkušený, využije možnosti úniku do vázky a souboj se stává o to složitější.
Berme palubu lodi jako pevný bod, kde se můžeme do prutu opřít. Na vodě je pak rybář plně podroben proudu, větru a hlavně rybě, a ztrácí zde základní výhodu, jelikož musí respektovat pohyb ryby sloupcem.
Nástraha a způsob vnadění
Jaké boilie zvolit, je vždy velké téma. Ale tady máte jasno hned, jakmile dorazíte k vodě. Na břehu se totiž v určitých částech sezony povalují ulity vodních živočichů, proto volím kuličky s plody moře. Toto boilie dlouhodobě a na mnoha těžkých vodách dokazuje svoji schopnost zmást i nejopatrnější kapry. Obsahuje spoustu čistě přírodních složek z mořských ryb, které kapři s oblibou vyhledávají.
Připomíná jim přirozenou potravu a kapři tak při jeho konzumaci ztrácejí přirozenou opatrnost. Tato příchuť je pro kapry přirozená a opravdu ji vyhledávají. Jako kdyby k tomu byly ryby naprogramované.
Teď zbývá už jen zvolit správnou variantu použití, což je stejně důležité jako volba nástrahy. Jak silnou krmnou dávku zvolit a v jakém stylu provedení? Zastávám tento jednoduchý názor: vždy je potřeba jednat podle aktivity kaprů. Nemám rád nesmyslné promo povídačky o stokilových krmných kobercích – to považuji za naprosto šílené a pro běžné rybáře nedostupné.
Po řepě bych sáhl po nástraze levnější – ideálně v poměru 1:3. Takže pokud jsem si vybral za nástrahu SEA z řady Rapid Champion platinum, za dvoutřetinový poměr krmiva zvolím Monster Crab z řady Rapid Excellent. Je to boilie s vydatným, stabilním a specifickým aroma Monster Crab.
Stejně jako u ostatních druhů se jedná o esenci vyvinutou pouze pro sortiment Rapid. Spolu s vyváženým mixem rybích mouček, rozpustných proteinů a extrudovaných přísad tvoří opravdu zajímavou nástrahu.
Pak už záleží jen na mě, jestli použiji kuličky návnady celé, nebo půlky (které se lépe udrží na dně) v případě proudu. A pozor, jezera mají také své přítoky a proudy v nich mohou být výrazné. Čím bude krmný koberec větší, tím bude pro zvídavé kapry atraktivnější. V proudu se navíc zrychlí i doba rozpadu boilie.
Proměnlivá specifika lovu
Základními faktory jsou tedy volba místa a dávka krmiva při lovu. Ale pořád se jedná o lov živočicha, který samozřejmě nereaguje vždy stejně. Proto jsou specifika lovu vždy proměnlivá. A to bude téma pro druhý díl mého pojednání, jehož závěry jsou opřeny o dlouhé hodiny praxe.
Člověk si totiž může doma připravit všechno a může si také vysnít průběh lovu, ale příroda dokáže všechny plány zbořit jako domeček z karet. A to během několika hodin nebo třeba minut. Děkuji za spolupráci na těchto dílech z náročných výprav kamarádům Michalu Ludvíkovi a Lukáši Krajíčkovi.
Diskuze k článku (0)