Text: Ivo Přibyl, foto: autor
V třeskutých mrazech se místo k rybaření hledá těžko, fotografie k tomuto příspěvku to dokládají. Aktuální počasí při pořizování snímků bylo -5° C, polojasno se slabými sněhovými přeháňkami.
Ivanovický potok jsem vybral záměrně, dostanete se k němu snadno autem i MHD. Zohledňoval jsem i skutečnost, že mnozí nepojedou sami a tak mohou své rodinné příslušníky nechat v nedalekých nákupních centrech situovaných jižně od Brna. Nemalou roli hrálo i to, že se jedná o mimopstruhový revír.
Výseč z mapy digitálního atlasu ČR na CD znázorňuje polohu revíru graficky a následující popis pak specifikuje katastrální příslušnost a údaje o rozloze. Tentokrát je výčet poněkud obsáhlejší.
461 041 IVANOVICKÝ POTOK 1 MO Brno 4 10,0 km 14,2 ha
Přítok Svratky. Od ústí do Svratky v Rajhradicích až k pramenům.
K revíru patří nádrže:
- Kašpárkovo jezero, v k.ú. Brněnské Ivanovice, 0,9 ha
GPS 49°09’18.57″N, 16°38’35.03″E - Typfl, k.ú. Brněnské Ivanovice, 0,6 ha
GPS 49°09’13.54″N, 16°38’39.89″E - Kmuníčkovo jezero, v k.ú. Holásky, 0,3 ha
GPS 49°09’10.69″N, 16°38’41.75″E - Roučkovo jezero, v k.ú. Holásky, 1,0 ha
GPS 49°09’03.79″N, 16°38’40.24″E - Ledárenské jezero, v k.ú. Holásky, 0,6 ha
GPS 49°08’57.57″N, 16°38’36.84″E - Plavecké jezero, v k.ú. Holásky, 0,7 ha
GPS 49°08’52.02″N, 16°38’33.94″E - Strakovo jezero, v k.ú. Holásky, 0,4 ha
GPS 49°08’48.20″N, 16°38’33.29″E - Kocábka, v k.ú. Holásky, 0,3 ha
GPS 49°08’48.10″N, 16°38’38.89″E - Lávka, v k.ú. Holásky, 0,3 ha
GPS 49°08’44.99″N, 16°38’41.78″E - Opleta, v k.ú. Holásky, 4,0 ha
GPS 49°08’44.84″N, 16°38’37.46″E - Plavisko velké, v k.ú. Chrlice, 1,3 ha
GPS 49°08’02.80“N, 16°38’34.22“E - Plavisko malé, v k.ú. Chrlice, 0,2 ha
GPS 49°08’00.70“N, 16°38’34.25“E
Na nádrži 11. Plavisko velké (1,3 ha) v části při vtoku platí zákaz lovu – trdliště (vyznačeno tabulemi).
Na nádrži 9. Lávka (0,3 ha) povolen lov ryb pouze mládeži od 8 do 15 let včetně.
Míra štiky 60 cm.
Jak vyplývá z výše uvedeného, na Ivanovickém potoce 1 hospodaří MO Brno 4. Příslušné nádrže ponecháme stranou, s ohledem na roční období budou stejně ještě pod ledem.
Z fotografií je patrné, že označení potok je zcela příznačné. Šířka toku se pohybuje většinou v rozmezí 3 až 6 m, přístup k vodě je v určitých částech stěžován náletovými dřevinami. Najdeme zde pomalejší i prudší úseky, místa, kde dokážeme bez problémů přebrodit, ale i hlubší tůně. Lovit zde můžeme jakoukoli technikou, která neodporuje RŘ.
Pohled na předpokládaný odhad úlovků, vycházející z dlouhodobých statistik, dokládá jen to, že je to mimopstruhová voda. Skladby ryb není překvapivá. Tak tedy: vede kapr před druhým karasem a třetím cejnem. Dále zde můžete ulovit lína, candáta, úhoře, štiku, amura, okouna, bolena a vzácně i sumce.
Na závěr něco z historie Modřic. První písemná zmínka o Modřicích (získaná z vatikánského archivu) udává jako datum vzniku rok 1141. Původně zde stával hrad, který byl „zbožím“ olomouckých biskupů. Od 13. století nastává smíšení původních slovanských obyvatel s germánskými, kteří nakonec byli ve 20. století v převaze. To po roce 1945 znamenalo změnu struktury obyvatelstva o zhruba 80 % novousedlíků. Kdysi byly Modřice zemědělskou lokalitou, ve světě je proslavovalo známé zelí a cibule. Dnes jsou moderním průmyslovým a obchodním městem v okrese Brno-venkov.
Diskuze k článku (0)