Jednotný sazebník kárných opatření: revoluce v kárných řízeních?

Na úvod je třeba říci, že převážná většina rybářů pravidla lovu dodržuje a s institutem kárného řízení se nikdy nesetkala (a pravděpodobně nikdy nesetká). Pokud ale rybář pravidla poruší a je rybářskou stráží přistižen, následuje proces zahájení kárného řízení, ve kterém se rozhoduje o výši „trestu“ pro provinilce. A právě v tomto procesu vedení ČRS chystá řadu změn…

Text: redakce, odpovídá: Předseda Českého rybářského svazu Karel Mach

V rámci lednového zasedání Republikové rady ČRS předseda dr. Karel Mach navrhl ustanovení pracovní skupiny, složené ze zástupců územních svazů, která se bude v nejbližších měsících intenzivně zabývat návrhem na stanovení jednotných kárných opatření. Samozřejmě změna celého systému jde ruku v ruce se změnou příslušné části Stanov ČRS, kterou již právní komise Republikové radě ČRS předložila. Redakce iRybářství.cz proto předsedu ČRS dr. Macha oslovila s prosbou o bližší specifikaci celé problematiky.

Pane předsedo, můžete čtenářům vysvětlit, jak je systém nyní nastaven, s jakými nedostatky se potýká a jaké jsou plánované úpravy?

V současnosti je proces takový, že rybářská stráž vypíše hlášenku o podezření ze spáchání přestupku, kterou zasílá místní organizaci přistiženého rybáře. Kárná komise místní organizace následně rybáře předvolá k osobnímu projednání, kde může rybář okolnosti přestupku vysvětlit.

Poté se komise usnese na uložení kárného opatření – které může být od důtky, přes zadržení povolenky nebo nevydání povolenky nové až po dvouleté vyloučení člena ze Svazu. Pokud rybář s uloženým opatřením nesouhlasí, může se odvolat k výboru místní organizace, která může rozhodnutí kárné komise potvrdit, nebo změnit.

Pravidlem je, že organizační složky Svazu mohou přestupce sankcionovat pouze napomenutím, odebráním povolenky (nebo zákazem jejího vydání), případně vyloučením z ČRS – nikdy ne formou pokuty nebo jiného finančního postihu. Tento princip bude samozřejmě zachován i nadále.

Jaké jsou slabiny současného systému?

I přes to, že současný postup může vypadat poměrně jednoduše, provází ho celá řada nedostatků. Mezi nejčastější připomínky patří například:

„Kárné řízení je příliš dlouhé!“

Poté, co rybářská stráž zaeviduje přestupek, má týden na odeslání hlášenky se zadrženou povolenkou uživateli revíru. Ve chvíli, kdy je hlášenka doručena, je zahájen proces kárného řízení – podle Jednacího řádu může proces kárného řízení (tedy předvolání rybáře, svolání zasedání komise a vydání rozhodnutí) trvat až šedesát dnů.

Celý výše popsaný proces v praxi někdy znamená, že pokud byla zadržena povolenka, může trvat více než dva měsíce, než dojde k uzavření případu – a po tuto dobu nemůže rybář lovit ryby, a to i v situaci, kdy se jednalo o banální porušení, které vedlo „pouze“ k udělení důtky.

„Kárná opatření nejsou fér!“

Všichni jsme lidé, všichni můžeme chybovat. Ale pokud chybujeme, měli bychom si být všichni rovni a trest, který následuje, by měl být vždy spravedlivý a přiměřený pochybení. Aktuálně není výjimkou, že různé kárné komise mají diametrálně odlišný metr při postihu stejných přestupků.

Například za lov na tři pruty některá komise udělí pouze napomenutí, některá odebere povolenku na rok. Bohužel není výjimkou ani to, že „dvojí metr“ je aplikován i v rámci jedné organizace, kdy mohou hrát svou roli například osobní vztahy – ať už v pozitivním, nebo negativním smyslu.

„Včera jsem vám zadržel povolenku a vy jste tu zase?!?“

Bohužel, podobnou větu už použila celá řada členů rybářské stráže. Díky tomu, že proces kárného řízení je velmi zdlouhavý a prozatím neexistuje celosvazově využívaná evidence členů, někteří přestupci po zadržení povolenky navštíví místní organizaci ve vedlejší vesnici, přihlásí se jako noví členové a zakoupí si další povolenku…

Druhý den jsou u revíru zpátky, a to i přes fakt, že se jednoznačně jedná o obcházení zákona, za které hrozí v kárném řízení až vyloučení z ČRS za zaviněné porušení členských povinností. Legislativa neumožňuje rybářské stráži zadržet rybářský lístek (což by tento problém řešilo), a někteří nepolepšitelní „rybáři“ na toto hřeší.

Jaký je tedy návrh řešení?

Spíše než o jeden návrh se jedná o komplex opatření, které tyto problémy řeší.

Prvním z nich je závazné stanovení jednotného sazebníku kárných opatření při konkrétních proviněních, jako součásti Jednacího řádu ČRS. Pro každý prohřešek proti pravidlům výkonu rybářského práva by tak následoval předem daný „trest“.

Sazebník by například stanovil, že při lovu na tři pruty by následovalo odebrání povolenky na 2-4 měsíce. Spodní hranice by byla použita v případě, že se jednalo o první prohřešek rybáře za určité časové období, horní hranice by se aplikovala při opakovaném porušení pravidel.

Tento sazebník by byl pro všechny organizační složky závazný – nemohlo by se tak stát, že u stejného přestupku jsou aplikovány příliš přísné, nebo naopak neúměrně mírné sankce.

Druhým opatřením je úprava celého procesu kárného řízení. Ruku v ruce se stanovením jednotného sazebníku bude zavedena forma příkazu a celý proces bude do určité míry automatizován, podobně, jako to známe třeba při překročení maximální rychlosti v silniční dopravě a zachycení radarem.

Všechny detaily je v první řadě potřeba důkladně projednat a najít na nich plošnou shodu napříč územními svazy

To znamená, že po zadržení povolenky a zahájení kárného řízení by byl územním svazem přestupci okamžitě zaslán dopis s opatřením podle sazebníku, který by, pokud by proti jeho výši nepodal rybář odvolání, okamžitě vstoupil v platnost.

Zásadním způsobem by to zkrátilo celý proces, personální náročnost na kárné řízení i náklady, které jsou s ním spojené. Pokud by rybář s výší postihu nesouhlasil, mohl by se odvolat k dozorčí komisi územního svazu, kde by následovalo osobní projednání.

Protože by k projednání došlo na úrovni komise územního svazu, významně by byl omezen vliv osobních vazeb na přestupce a zároveň by byla zajištěna odborná erudice a právní povědomí členů komise, která by byla voleným orgánem členy místních organizací v rámci územních konferencí.

Tento postup by byl aplikován pouze v případě přestupků na úseku rybářství – tedy za porušení rybářského řádu. Přestupky proti Stanovám ČRS, které nejsou pevně spjaty s výkonem rybářského práva, by nadále zůstaly v kompetenci projednání dozorčí komise místní organizace, které je přestupce členem.

Třetím a neméně důležitým bodem je implementace rybářského informačního systému do úrovně všech organizačních složek Svazu. Jeho součástí je také mobilní aplikace pro rybářskou stráž, propojená s databází členské základny.

Okamžitě po zadržení povolenky tak může RS zanést tuto informaci prostřednictvím mobilního telefonu do systému, čímže je spuštěn proces kárného řízení, rybáři je automaticky zablokována možnost zakoupení povolenky v jakékoli MO i možnost přestupu do jiné MO do okamžiku ukončení řízení. Následně je přestupci odeslán dopis s kárným opatřením dle sazebníku. Celý proces, který nyní mnohdy trvá více než dva měsíce, tak bude zrychlen na úroveň několika pracovních dní.

V jakém časové horizontu můžeme tyto změny čekat?

Všechny detaily je v první řadě potřeba důkladně projednat a najít na nich plošnou shodu napříč územními svazy. Relativně nejsnazší je zavedení jednotného sazebníku kárných opatření – za tím účelem byla vytvořena pracovní skupina, která následně předloží návrh Republikové radě, která ho může v rámci úpravy Jednacího řádu rovnou uvést do praxe.

Hlavními pracovními podklady pro stanovení jednotného sazebníku je metodika doporučených kárných opatření, již zavedená Jihočeským ÚS, společně s dodatkem současného Jednacího řádu ČRS, který rovněž doporučuje výše kárných opatření při různých přestupcích na úseku rybářství. Oba tyto dokumenty ale mají v současnosti doporučující, nikoli závazný charakter.

O něco komplikovanější je přenos pravomoci ukládat kárné opatření formou příkazu na úroveň územního svazu. To je možné pouze úpravou Stanov, kterou má v kompetenci výhradně Republikový sněm. Ten bude svolán v okamžiku, kdy to dovolí omezení, spojená s epidemiologickou situací v ČR. Doufáme ale, že to bude v průběhu letošního roku.

Třetím a posledním, velice významným, pilířem je pak zavedení rybářského informačního systému, který je plánován na přelom roku 2022 a 2023.