Jedno místo, jedna štika? Vždycky to rozhodně neplatí

Text: David Štrunc, foto: autor, Ondřej Cupal

Před pěti lety

Téměř dobíhám ke svému oblíbenému místu na Labi. Nikdo tu není, to je skoro zázrak! Jedná se místo na kraji města. Je zde malý přítok a právě u něj rád sedávám. Chytit tu můžete snad vše, nicméně já sem chodím na dravce. S vláčecím proutkem jsem zde zažil krásné chvíle. Při lovu na živou rybičku není problém ulovit i pět štik za půl dne.

Jak šel čas, přestal jsem na tohle místo jezdit. Objevil jsem nové zajímavé fleky; chtěl jsem prozkoumat co nejvíc lokalit. Ubylo také volného času, a tak jsem začal navštěvovat místa blíž svému bydlišti.

Když jsme byli s kolegou Ondrou tento týden na rybách, ani ve snu by mě nenapadlo, že zažiju něco podobného, jako na tom super placu na Labi.

První štika

Když mě trochu omrzel feeder a na kousky rybičky dlouho nepřicházel záběr, rozhodl jsem se zkusit malou živou rybku. Napichuji ji za ocas na jednoháček a nahazuji kousek od břehu na rozhraní tišiny a proudu. Než stihnu dát čihátko na vlasec, zmizí průvěs, který jsem si připravil. Že by proud? Zkusím zatahat za vlasec a ten mi vyjede z ruky. Zasekávám!

Překvapuje mě poměrně silný tah. Záběr po dvou sekundách? To sem opravdu nečekal! Ryba míří do proudu. Není to žádný obr – štika má nakonec jen pár centimetrů nad lovnou míru. Po dvouminutovém souboji se jí dostává cti zapózovat před fotoaparátem.

Přijde candát?

Nastražuji malou rybičku a nahazuji do stejných míst. Několik minut se nic neděje. Pak čihátko vyjede o kousek výš a tam zůstane. Opět mě napadá, že se do vlasce pouze opřel proud. Chci povolit trochu vlasce z navijáku, ale než stihnu cokoli udělat, prut se naklání z vidličky.

Bojovník má o něco víc síly než předešlý a trvá mi několik minut, než zjistím, že se jedná opět o štiku. Druhá ze stejného místa? A ještě k tomu v rozmezí několika minut! Jsem nadšený a plný adrenalinu.

Co bude dál?

Nedá mi to a nastražuji opět malou rybičku (10 centimetrů). Nahazuji do stejného místa a věnuji se dál lovu na feeder. V další záběr dravce už ani nedoufám.

Trvá to přibližně hodinu, než čihátko vystřelí a s hlasitým klepnutím se dotkne prutu. Na nic nečekám a zasekávám!

To, co následovalo, se těžko popisuje. Neskutečný tah, který se nedal na poměrně jemné náčiní ubrzdit. Ryba se drží u dna a nedá mi ani centimetr vlasce zadarmo.

Zprvu tipuju, že mým protivníkem je sumec. Po několika minutách zjišťuju, že tomu tak není. Je to další štika! A jaká! Teď hlavně nic neuspěchat. Ryba má zatím navrch. Navíc používám pouze návazec z 0,30mm fluorokarbonu a nejsem si jist, jestli takovou „zubatici“ udrží.

Po několika minutách vše šťastně končí a já si můžu štičí krásku prohlédnout. Metr ukazuje 78 centimetrů.

Top místo

Z mých zkušeností vyplývá, že pokud najdete opravdu hodně dobré místo, kde je dostatek potravy, je zde možné ulovit štik několik. Mnohokrát se mi podařilo přesvědčit štíhlá torpéda k záběru v těsném časovém rozestupu, což znamená, že musely být ve stejný čas na stejném místě.

Až příště ulovíte štiku, zkuste na stejném místě ještě párkrát nahodit, než se přesunete. Možná budete mile překvapeni dalším záběrem.