Zdeněk Vlach mladší ulovil svou první rybu ve třech letech. Byl to pstruh. Od té doby rybaří se svým tátou, který jej v téhle nádherné činnosti nesmírně podporuje. Tentokrát si vyjeli na Pálavu na kapry – všechno ale dopadlo úplně jinak.
text: Marek Kožušník
Ve čtvrtek 25. srpna ho vzal táta jako každý rok na Pálavu. V plánu byla kaprařina. Svítilo sluníčko, byla azurová obloha, vítr na hladině se ani nehnul, nešplouchla jediná vlnka.
„Kolem 15.30 se ozval zvuk z mého signalizátoru. Po dvojím pípnutí se ryba pomalu rozjela. Popadl jsem prut, vyběhl na hráz Pálavského jezera na Mušově a začal zápasit s rybou,“ vypráví jedenáctiletý Zdeněk.
Jeho táta okamžitě věděl, že tahle ryba bude velká. V tu chvíli si ale ještě myslel, že má syn na háčku tak dvacetikilového kapra. „Rybu jsem zastavil až po padesáti metrech na vzdálenosti zhruba 200 metrů. Pak jsem ji otočil a snažil se ji přitahovat ke břehu,“ popisuje mladý rybář.
Ryba si ale dělala, co chtěla. „Jela sto metrů doprava a taťka na mě volal, že ji musím otočit, jinak se ztratí ve vázkách,“ pokračuje Zdeněk. A to se mu také podařilo. Když rybu přitáhl na sto metrů od břehu, kde je lavice, která vystupuje z 2,20 metru na 90 cm, na hladině se najednou objevil velký černý tvor.
„Mysleli jsme, že je to kus nějaké větve a že s sebou něco táhnu, protože jsem chvíli předtím rybu protrhával z vázek. Taťka rychle vlezl do vody s nožem v ruce, aby to uvolnil. Doplaval k lavici, držel můj silon v ruce a pomalinku ho přizvedával. Přitom zjistil, že na vlasci žádná vázka není,“ vypráví.“
Když se tátovi povedlo převést rybu přes lavici, Zdeněk zahlédl konec ocasu. A kapr to nebyl. „Taťka na mě začal volat, že to je sumec tak někde kolem 120 cm. Po dalších deseti minutách se nám povedlo s pomocí dalšího rybáře dostat rybu na břeh,“ dodává šťastný Zdeněk.
Ulovený sumec měřil 180 cm, vážil něco přes 50 kg. „Moc se mi líbilo, když u nás zastavili cyklisté, kteří projížděli kolem. Čekali celých 40 minut, než rybu vytáhnu z vody. A odměnili mě velkým potleskem,“ usmívá se Zdeněk Vlach mladší.
„Byl to pro mě největší zážitek letošních prázdnin, protože jsem taťkovi povídal, že letos o prázdninách musím chytit slunce přes 120 cm,“ dodává.
Zdeněk pak sumce celou dobu na břehu poléval vodou, kterou mu táta nosil. „Když jsme ho změřili, vlezl jsem se sumcem do vody a dalších dvacet minut s ním chodil, abych ho rozplaval. U toho mi taťka udělal pár fotek a já pak toho sumce pustil – s velkou pusou a s přáním, ať na sebe dává pozor a vyhýbá se háčkům. Přál bych si, aby něco podobného zažil každý rybář,“ uzavírá Zdeněk Vlach mladší.
Nádhera,jen tak dál, krásná ryba a skvělý zážitek 👍. Hodně dalších úspěchů u vody🤗