Fotografie
milosbreth40@gmail.com založil otázku legitimní nabíd...
před 9 hod
Fotografie
Jan okomentoval Amur na bulhars...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Na Labi byl ulo...
předevčírem
Fotografie
Jan okomentoval Jak jsme si uži...
předevčírem

Jáma

Marek iRybářství 8. října 2021 0 komentářů
štika

Štika na čekané. Foto: Mirek Brát

Ostatní

Ze zelenavého přítmí náhle vystupuje silueta stojícího stromu. Větve obalené řasami vypadají jako zafačované ruce malomocného. Strom stojí stále zpříma. A támhle je další a další! Malomocný les na dně kamenné Jámy vyplněné vodou.

text: Mirek Brát

Truchlivá scenérie vodní říše bez radosti, kterou nezdobí lekníny. Chladné vězení, v němž život před smrtí uniká jen obtížně. Nebýt viděn, najít bezpečnou skrýš, stále myslet na to, že tě sledují nelítostné hladové oči. A když už vyjdeš v Jámě hledat potravu, dej pozor, aby ses sám nestal kořistí! 

REKLAMA

koupání
Pohled na lom Borek, který byl po desetiletí zdrojem horniny serpentinitu. Po ukončení těžby v roce 1992 jej zaplavuje voda. Foto: Mirek Brát

Potravinový řetězec otáčí složitým soukolím přírody a každá jeho otáčka přináší někomu život, jinému smrt. Není otázkou zda, ale kdy kyvadlo osudu odvalí i kámen chránící vchod do tvé skrýše. Na dně Jámy stále tiká čas. Tik, sekunda pro úspěšného lovce. Tak, sekunda pro nebohou kořist. Tik, tak, tik. Peklo i zrození. Prchavost života i věčnost kamene. Jáma!

Inspirace hororem

Už ale dost strašení, říkám si, když se znovu vynořím na hladinu. Tráva je zelená, slunce svítí. Na břehu se nemusím měnit v lovce, protože mám v batůžku balení sušenek. Ale něco z toho, co jsem viděl na dně bývalé těžní jámy lomu Borek na Vysočině, ve mně zůstalo.

REKLAMA

podvodní svět
Při bližším pohledu se ukázalo, že tento okoun nekoná jen nahodilou hlídku ve větvích zatopeného stromu. Právě totiž objevil zatoulaný exemplář raka bahenního. Foto: Mirek Brát

Smutek zatopeného lesa, poušť kamenných teras a boj na život a na smrt, který mi probíhal před očima. Někdy od roku 2003 se začalo ve zdejších vodách dařit rakům bahenním. Jejich populace zde ovšem musí čelit predátorům – okounům a štikám.

Pod vodou jsem potkal okouní komando, které jako smečka větřících ohařů pátralo po dně a nahlíželo do škvír mezi kameny. Běda rakovi, kterého ryby zastihly v nechráněném prostoru. Viděl jsem zdrcující útoky okouna i štiky na nepozorného desetinožce. Brutální síla ataku v okamžiku změnila tělo korýše na jedno, dvě chutná sousta.

korýš
Rak bahenní nechce prodat „svůj pancíř“ lacino. Foto: Mirek Brát

A tady bylo okounů i štik opravdu mnoho. Tak se těžní jáma proměnila v mé fantazii v Jámu z hororové povídky, kde nechal E. A. Poe trpět svého hrdinu, oběť inkvizice ve španělském Toledu. Stačilo se totiž dívat, s jakou lačností si malý okoun prohlížel raka šplhajícího po větvích stromu nebo unikajícího kamennou pouští dna do vhodného úkrytu.

„Co jsou v té jámě zvyklé žrát, ptal se protagonista světoznámé povídky a měl tím na mysli krysy ve svém žaláři. Na jaký jídelníček si navykli okouni a štiky v lomu Borek, ptám se já. Rak bahenní zde jistě nemá jednoduchý život!

štika
Ani štika nepohrdne chutným masem korýše. Foto: Mirek Brát

Každý zatopený lom je vhodným místem pro experiment života. Lom Borek je toho příkladem, ryby i další živočichové jsou zde uměle vysazovány. Člověk je tu hlavním tvůrcem nového světa, doslova Bohem, který osídluje panenskou zemi a její vody.

Podle stavu a velikosti okounů i štik ryb – i podle početnosti zdejší populace raka bahenního se zdá, že se tento experiment na lomu Borek daří.

rak bahenní
Osamělého raka si okamžitě všímá okoun. Foto: Mirek Brát

Nicméně, člověk už se přece jen vzhledem k civilizaci od syrovosti přírodního potravinového řetězce vzdálil. Rozum necháte na hladině – a na cestu ke dnu si vezmete jen emoce. Potom hledáte to správné pojmenování. Peklo i zrození? Prchavost života i věčnost kamene? Jáma!

okoun
Hlídka okounů. Foto: Mirek Brát

Historie lomu

Lom Borek u Chotěboře (Vysočina) byl v důlní činnosti od druhé světové války do roku 1992. Probíhala zde těžba serpentinitu (hadce) horniny s vysokým obsahem hořčíku. Po ukončení těžby byl lom zaplaven vodou, jejíž hladina neustále stoupá. Nejhlubší místo lomu má nyní 34 metrů vodního sloupce.

zatopený lom
Lom Borek. Foto: Mirek Brát

V těsném okolí lomu je od roku 1927 chráněné přírodní území se zbytkem suchomilné pastviny s hadcovými skalkami a podloží s vysokým obsahem hořčíku zde představuje podmínky pro růst specifických rostlinných druhů. 

REKLAMA
REKLAMA
Líbil se vám článek?

Pošlete ho dál svým přátelům

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru

Diskuze k článku (0)

Novinky z iRybářství na váš e-mail

Články, videa, recepty a další novinky na váš e-mail. Mějte přehled