Uplynulo už mnoho vody od chvíle, kdy jsem poprvé začal přemýšlet nad tím, jak svépomocí vylepšit své vláčecí nástrahy (hlavně rotačky) a vdechnout jim trochu více života.

text: Roman Šulík

Tím by se staly pro ryby atraktivnější a zároveň úspěšnější než sériově vyráběné modely. Takže moje šance u vody by tím pádem byly vyšší a situace, kdy jsem si někdy ani neškrtl, by nastala jen zřídka.

To je pochopitelně touha každého rybáře, ale ne každý je ochoten pro ni něco udělat. Přitom řešení není až tak složité, vlastně ani nákladné. Tedy pominu-li počáteční investici do jednoduchého muškařského svěráčku, bobiny – držák vázací nitě, šenilky (muškařské vlákno potažené např. třpytivými lametkami nebo sametem), skalpu z prsou kohouta, peří marabu (výborné je oranžové nebo žluté) nebo barevné bavlnky, drátku na zpevnění tělíčka mušky a bezbarvého nebo černého laku.

nástraha
foto: Roman Šulík

Rybáři, kteří si sami vážou mušky, jsou ve výhodě, protože tohle všechno už mají.

Pomocí těchto základních věcí jsem začal vázat na trojháčky rotaček jednoduché „mušky“, které při vláčení nástrahy napodobují ocásek prchající rybky. Ve vodě se svůdně vlní a tím provokují k záběru i do té doby netečné, velmi mazané a zkušené dravce.

Tyto nástrahy spolehlivě fungují na duháky, okouny, štiky, tlouště, a dokonce i na sumce. Vylepšit si tak můžete prakticky každou sériově vyráběnou nástrahu a tím několikanásobně zvýšit její účinnost.

nástraha
foto: Roman Šulík

Můžete namítnout, že se dá takto upravená nástraha koupit hotová. To ano, ale když pominu její výrazně vyšší cenu, tak je výběr dost omezený. Buď jsou peříčka na háčcích příliš tmavá a nenápadná, nebo naopak hýří všemi barvami. Ani jedno není dobré.

Navíc radost z pěkného úlovku je nesrovnatelná, když přelstíte rybu na vlastnoručně upravenou nebo vyrobenou nástrahu. Zvláště pravověrní muškaři dobře vědí, o čem je řeč. Samotná výroba „mušky“ na trojháčku není zase až tak náročná. Chce to jen trochu trpělivosti a úspěchy se určitě dostaví časem. Hlavně se nenechte odradit počátečními nezdary. Vydržte a uvidíte, že se budete zlepšovat s každou další uvázanou muškou.

nástraha
foto: Roman Šulík

Jedna z mých nejoblíbenějších mušek na trojháčku se dá vyrobit následovně:

  • Upněte trojháček odpovídající velikosti do svěráčku a navažte černou nit, druhý koneček nitě odstřihněte.
  • Na ramínko háčku přivažte vázací nití žluté peří marabu nebo bavlnku (marabu je ale lepší, protože ve vodě lépe pracuje, a proto je pro dravce atraktivnější).
  • Přivažte nití k ramínku háčku kousek zlatého drátku (není nezbytně nutný) a světlou šenilku s lesklými blistry.
  • Nejdřív otáčejte šenilkou kolem osy háčku směrem k očku háčku a cca 3 mm před očkem ji připevněte nití a odstřihněte těsně u ramínka háčku. Pokud chcete mušku zpevnit drátkem, otáčejte s ním také kolem osy háčku směrem k očku, ale v opačném směru. Opět zajistěte nití a zbytek drátku odstřihněte.
  • Přivažte pero z kohouta asi 3 mm od očka, otočte s ním 1–2x kolem osy háčku. Tím vyrobíte tzv. nožičky mušky. Opět vše zajistěte vázací nití a zbytek pera odstřihněte.
  • Aby se muška nerozvazovala, je třeba nit zajistit uzlíkem a ten pro jistotu ještě zalakovat čirým nebo černým lakem. Lak nechte chvilku zaschnout.
  • Ocásek mušky z peří marabu otrhejte do tvaru kapky (nikdy nestříhejte!), aby byl dlouhý asi 2 centimetry.
  • Trojháček pomocí kroužku spojte s rotačkou a máte hotovo.
nástraha
foto: Roman Šulík

Podobným způsobem se dá vylepšit i koncový trojháček například na wobbleru nebo marmyška. Až získáte trochu praxe, můžete si začít vyrábět vlastní zatížené streamery pro ultralehkou přívlač. Jsou výborné pro lov na menších vodách, protože se s nimi nedá nahodit příliš daleko, ale jejich účinnost je nepřekonatelná.

Napsat komentář