Málo používaná, a přitom výborná metoda je lov štik s balónkem. Na údolních nádržích, jezerech a podobně rozlehlých revírech, kde není povolen lov z loďky, nastává problém dostat nástrahu do štičího teritoria. Dravci se stahují za rybičkami na volnou vodu.
text: Zdeněk Hofman
Zkušené štiky moc dobře vědí, jaké nebezpečí jim hrozí v pobřežních partiích a navštěvují je pouze minimálně. Tyto vody jsou většinou útočištěm menších exemplářů. Pokud alespoň trochu fouká vítr, je balónková metoda nejjednodušším způsobem, jak dopravit nástrahu daleko od břehu.
Nestihli jste předchozí díl? Tady je! |
Jak přelstít štiku v létě (1) |
Jak na to
Balónek nafouknu, zavážu nití a na druhý konec přivážu karabinku. Nalíčím nástražní rybičku, nastavím požadovanou hloubku a nahodím běžným způsobem. Není třeba snažit se nahodit co nejdál. Mnohem důležitější je, aby se rybička nepoškodila a dobře pracovala.
V extrémních podmínkách, jako například při lovu mezi stromy, stačí nahodit jen pár metrů. Důležité je mít vítr v zádech. Dá se však využít i boční vítr. Řadič navijáku nechám odklopený a prut položím do vidličky. Na šňůru potom připnu karabinku s balónkem.
Zvedáním prutu se dostane balónek dál od břehu a o další pohyb se už postará vítr. Karabinka klouže po šňůře a balónek doputuje až ke splávku, který začne táhnout za sebou. Tímto způsobem je možné prochytat opravdu velkou část vodní plochy. Při lovu na velkou vzdálenost je výborným pomocníkem dalekohled.
Postup a materiál
Jako kmenová šňůra je určitě nejlepší pletenka. Plave na hladině, což je v tomto případě výhoda. Zcela nevhodný je naopak fluorokarbon, který se velmi dobře potápí. Běžný vlasec se dá použít taky, ale bez namaštění se na hladině dlouho neudrží, což může pohyb balónku komplikovat.
Putující nástraha pluje sem tam a do potopeného vlasce se lehce zamotá. Šňůra ležící na hladině je pod kontrolou, a pokud se splávek začne přibližovat nebo dělat smyčky, rychle ho namotám.
Montáž je stejná jako při běžném chytání na plavanou. Lanko používám dostatečně dlouhé, nejlépe 50 cm. Na rozlehlých vodních pláních je záběr opravdového krokodýla velmi reálný a přijít o trofejní rybu díky krátkému lanku, je zbytečný amatérizmus.
Při chytání s balónkem nastražuji většinou menší rybičky (10–15 cm). V takovém případě stačí bohatě jednoháček přiměřené velikosti. Někdy totiž není záběr na takovou vzdálenost ihned patrný a hrozí nebezpečí, že štika stihne rybičku spolknout.
Rybičky napichuji za tlamu. Nalíčení za hřbet znemožňuje přirozený pohyb rybičky, kterou balónek táhne. Tato metoda umožňuje i chytání s mrtvou rybkou, která je díky větru neustále v pohybu. Směr, kudy se bude balónek pohybovat, nemůžeme téměř nijak ovlivnit. Je proto dobré vybrat si k lovu nějaké odlehlejší místo, kde nebudou v těsné blízkosti žádní rybáři.
Na volné vodě se vítr dokáže různě točit a nástraha se pak neuvěřitelně rychle přemísťuje různými směry. Případná motanice s kolegou, který nemá pro podobné experimenty pochopení, není rozhodně nic příjemného.
Jakou nastavit hloubku?
Zásadní chybou je hledat štiku jenom u dna. Někdy může číhat na kořist třeba těsně pod hladinou. V letních měsících hraje důležitou roli i obsah kyslíku ve vodě. V nejspodnější vrstvě začne během teplého počasí kyslík docházet a ryby pak nemůžou u dna dýchat, natož vyhledávat potravu. Vystoupají do vyšších vrstev nebo dokonce až k hladině, kde je kyslíku dostatek.
Nechybějí zde pochopitelně ani štiky, které sledují svoji kořist. Mnoho rybářů pak zbytečně čeká na záběr u prutů nahozených na položenou. Přitom by stačilo změnit strategii. K promísení, a tedy i okysličení jednotlivých vrstev dojde nejčastěji během bouřky, kdy déšť hladinu dobře prokysličí a vítr vodu zase promíchá.
Zkušení rybáři proto vědí, že po bouřce ryby dobře berou a toto je jeden z důvodů. Proto je velmi důležité měnit hloubku a snažit se najít tu správnou, kde číhají na kořist. Jen tak se podaří vyvrátit jeden z dalších mýtů, že štiky začínají dobře brát až na podzim. Letní měsíce jsou pro lov královny našich vod přímo ideální.
Diskuze k článku (0)