Duben je měsíc, kdy jaro definitivně přebírá štafetu ročních období. Koruny stromů se velebně pohupují v rytmu aprílového waltzu, sluneční paprsky zlatě stehují blankytnou vlajku nebe. Ve smaragdové trávě se žlutě tetelí okolíky prvosenek, vzduch je plný vůní a ptačích trylků. Na světě je najednou tak krásně!

text: Jiří Ryšánek

Dnes se nejprve podíváme do mělčin pod přítokem nádrže či rybníka. Když se voda oteplí, najedou tam za potravou snad všechny ryby z revíru, ty největší nevyjímaje. Šestnáctého dubna v šest hodin ráno začíná letošní pstruhová sezona. Tentokrát necháme doma krabici s třpytkami a wobblery; místo nich nastražíme smačky, které nám, lépe než kterákoli jiná nástraha, odhalí, jak dobře jsou naše pstruhové revíry zarybněny.

Zapomenutá klasika: na položenou s prstovým čihátkem

Že jste o prstovém čihátku ještě neslyšeli? A že není k dostání? Máte pravdu, tohle čihátko na prodej není – je nedílnou součástí naší tělesné schránky. Ne, vážně… Pokud jste ještě nevyzkoušeli, jak úžasným signalizátorem záběru mohou být vaše vlastní prsty, pak právě v dubnu je k tomu ta nejlepší příležitost.

Stačí si všímat okolí

Jak tedy s chytáním na cit začínat? Prvním předpokladem je dobré místo. V dubnu budou nejlepším terénem pro vaše první pokusy mělčiny vašich oblíbených stojáků. Najdeme je snadno – pravidelně u přítoku. A tam, kde přítok chybí, si stačí všímat okolí… Kde je břeh skoro rovný, mírně svažitý, tam můžete očekávat i navazující dno. Neuškodí, najdete-li si, třeba s olovnicí, i místo, kde se mělčina láme do větší hloubky.

Známý řetízek bublin

Právě sem se ryby mohou stáhnout v případě nenadálého ochlazení, jež v dubnu ještě nelze úplně vyloučit. Aktivita ryb na mělčině bývá v dubnu vcelku dobře patrná. Buď ryby přímo vidíme, nebo registrujeme jejich projevy – snad nejčastěji je to známý řetízek bublinek, stoupajících ode dna (neplést s velkými bublinami bahenního plynu), ale také víry na hladině, šplouchání, srkání apod.

cejn velký
Cejn v délce 45 cm z nádrže Velký Sajbot v Liberci. Na městském revíru o rozloze 0,9 ha ne zcela obvyklý úlovek zabral při chytání na cit ze dna na mix kukuřice a bílého červa na návazci 0,16 mm, foto: Jiří Ryšánek

Pozoruji cvrkot ve vodě

Když na jaře přijdu k rybníku, nejprve se vždy pohodlně usadím v uctivé vzdálenosti od vody, popíjím kávu a pozoruji cvrkot ve vodě i kolem ní. Ryby na mělčinách svá stanoviště dříve či později prozradí, na to klidně můžete vzít jed. A právě do míst, kde ryby proplouvají, pak vnadím. Nablízko nejraději rukou, ve větších vzdálenostech od břehu krmítkem.

Ryby vám tam najedou

Konzistenci vnadicí směsi upravuji tak, aby začala působit ihned po dopadu na hladinu, krmení by mělo v nízkém vodním sloupci rychle vytvořit „mrak“. Zda k vnadění použijete komerčně vyráběné směsi, nebo třeba jen rozmočený chleba s ovesnými vločkami, lehce okořeněný mletou paprikou, je skoro jedno. Ryby vám tam v dubnu najedou.

Jaký prut použít?

Na cit lovím nejraději s nějakým kratším, lehkým prutem; ideální je nějaký přívlačový o délce 1,80 – 2,70 m. Na navijáku stačí dobrý vlasec (0,20 mm), který v případě potřeby (extrémně čistá voda, opatrnější braní po náhlém ochlazení) zjemňuji návazcem o síle 0,18 nebo dokonce 0,16 mm. Ještě předtím na kmenový vlasec navleču obratlík s karabinkou k uchycení hruškovitého olůvka či krmítka.

Co rybám chutná

A co na háček? Opět platí, že v jednoduchosti je krása… Skvělá je kupříkladu čerstvá nebo pařená houska. Výšku nástrahy ve vodním sloupci regulujeme olověným brokem, který na návazec přitiskneme v patřičné vzdálenosti od háčku. Vyzkoušíme i rohlíkové boilie, burizon, kostičku brambory, zrnko sterilované kukuřice, kroupu nebo třeba želatinový bonbón. Nástrahy rostlinného původu rád ochucuji jedním kostním červem na špičce háčku; rybám takovýto sendvič opravdu chutná!

rybář s prutem
foto: Jiří Ryšánek

Lov s prstovým čihátkem

Nahazuji (a pak také zdolávám) vsedě, abych ryby neplašil vysokou siluetou. Po dopadu nástrahy na dno odložím špičku prutu do hlouběji zapíchnuté feederové vidličky a koncové očko prutu namířím směrem k nástraze. Vlasec vypnu, rukojeť prutu položím na pravé stehno a vlasec mezi navijákem a prvním očkem uchopím mezi palec a ukazováček levé ruky. Levé zápěstí si opřu o stehno levé nohy (leváci to provedou přesně obráceně).

Funguje ve větru i v dravém proudu

Záběr, který na sebe nenechá dlouho čekat, si s ničím nespletete. Přeji vám, ať na něj nečekáte déle než pár desítek vteřin! Prstové čihátko funguje i při silném větru, kdy ostatní návěstní zařízení (včetně feederové špičky) nejsou tak spolehlivá. A také třeba v dravém proudu, což oceníme při chytání na řekách v parném létě.

Ulovený sumec

Pochlubím se, že jsem při lovu tímto způsobem na Lužnici Bechyni pod vtokem Židovy strouhy zdolal i sumce v délce 90 cm. Zabral mi v červenci, asi 40 minut před půlnocí, na mrtvého okouna nastraženého za ocasní násadec na velkém jednoháčku. Na dvoumetrovém pstruhovém přívlačáku a s vlascem 0,20 mm jsem ho zdolával 20 minut…

Na velké pstruhy se smačkem

Smaček je vyrobený z nejjemnější pryže a jeho tělíčko je napuštěno aromatem lákajícím dravé ryby. Významným spouštěčem záběru jsou i realistická 3D očka. Délka nástrahy se pohybuje nejčastěji v rozmezí 5-15 cm, na pstruhy zatím používám jen nejmenší velikost.

siven americký
Siven jako malovaný z malé pstruhové nádrže v Rudolfově. Díky osvícenému hospodáři MO ČRS Liberec se mohou místní rybáři radovat z takovýchto úlovků pravidelně, foto: Jiří Ryšánek

Zásadně brzy ráno

Smačky nastražuji na jigové nebo marmyškové háčky, je ale možné navlékat je i na běžné háčky s prodlouženým ramínkem a zatěžovat mimo tělíčko – třeba bročkem na návazci. Se smačky lovím zásadně brzy ráno a vždy na nejhlubších místech toku. Nahazuji šikmo proti proudu – na potoce nejraději k protějšímu břehu.

Berou spíš větší ryby

Nástrahu nechám dopadnout až na dno. A v kontaktu se dnem ji také pomalu, za nepravidelného pocukávání zápěstím, přitahuji. Záběry pstruhů na smačky jsou opravdu upřímné. A co je na lovu s těmito nástrahami nejpříjemnější? Berou spíš větší ryby. Nepamatuji si, že bych na smačka ulovil pstruha pod 30 cm. A to vláčím z 90 % na revírech, o nichž se tvrdí, že na nich o mírovou rybu člověk nezavadí.