Léto je období, kdy skoro každý z nás nahodil o prázdninách poprvé v životě svou pytlačku a pak s planoucíma ušima dosmýkal na břeh svou první rybu – plotičku, ouklej, karáska. A věřím, že tohle „poprvé“ v nás zanechalo nesmazatelnou stopu, a proto je pro nás letní rybolov trochu o něčem jiném než jindy.

text: Jan Kraml

Chytit se dá téměř každý druh ryby, u vody se dá klidně až do půlnoci sedět v tričku, tak co by nám tuhle idylu mohlo zkazit?

Krvežízniví komáři

Je pravda, že nás komár nezabije, ale lov nám znepříjemnit dokáže pekelně. Jak se tedy bránit? Je třeba zapomenout na chemické repelenty, které se nanáší dlaněmi. Repelent nám ulpí na rukou a jakmile se pak dotkneme nástrahy, tak i ona převezme „smrádek“ repelentu. Sice se nám komáři budou vyhýbat, ale ryby také. Repelent odpudí i je.

komáři
foto: pixabay.com

Rybáři, kteří holdují nikotinu, mají v tomto směru určitou výhodu. Pokud kouří, tak zároveň od sebe komáry odpuzují, nicméně je nesmysl někoho navádět, aby začal kvůli komárům kouřit, když jsou i elegantnější možnosti. Navíc – i nikotin prý odpuzuje ryby.

Komáry z přírodních látek zažene třeba máta nebo skořice. Tam, kde u řeky roste máta divoce, máme vynikající repelent přímo u svých nohou. Také existují naprosto přírodní repelenty proti komárům, často na bázi výtažku ze skořice. A skořice, jak každý kaprař může potvrdit, rybám nikterak nevadí. Babskou radou proti komárům (a prý i klíšťatům) je užívání B-komplexu. Pokud denně sníme jednu tabletku, pak prý hmyzu nevoníme a přestane nás obtěžovat.

Pozor na vosy, včely i sršně

Pokud si vybereme k lovu místo poblíž jejich hnízda (v přírodě ho tam tyto potvůrky mívají často v zemi), můžeme narazit. Zejména na vosy by si měli dát pozor lidé, kteří jsou na ně alergičtí. Určitě bych nespoléhal na poučku, že pokud nebudeme vosy dráždit, tak nás nechají na pokoji.

vosa
foto: Wikimedia Commons

Vosy jsou nejagresívnějším druhem z bodavého hmyzu, který se vyskytuje v našich končinách a až příliš často jsem byl svědkem toho, že vosa prostě přiletěla, někoho štípla, aniž by si jí kdokoliv všímal a pak si zase odletěla. Kdo je alergický, ten by měl mít u sebe lékařem předepsaný prášek.

Hadi

Asi nejméně běžným živočichem, který nám může přivést v české přírodě nepěkné zdravotní komplikace, je zmije. Naštěstí je velice plachá – a není agresivní. Pokud se necítí ohrožena, neměla by zaútočit. Také ne každý had, kterého v přírodě potkáme, je zmije. Slepýši a užovky jsou mnohem běžnější. Jak zmiji poznáme?

jedovatí hadi
Zmije obecná, foto: Wikimedia Commons

Nejdůležitější je zjištění, že zmije je poměrně malý had, dorůstá do délky max. 75 cm. Například užovky jsou mnohem delší. Barvu má nejčastěji šedou, s typickou klikatou čárou na hřbetu. Nicméně i v Česku se lze setkat s variantami černými či červenými, zcela bez klikaté čáry.

Pokud byste chtěli mít stoprocentní jistotu, že jde o zmiji, můžete se jí podívat do očí. Má štěrbinovitou zorničku, zatímco všichni ostatní čeští hadi mají zorničku kulatou. Tak přeji příjemnou zábavu, až budete hadům čučet zblízka do očí. Osobně si to raději odpustím.

A co dělat, když nás zmije uštkne? Nejprve se uklidníme, nejhorší je panika. Dospělého zdravého člověka by zmijí uštknutí nemělo zabít, nicméně málokdo tuší, zda náhodou není na zmijí jed alergický, proto doporučuji vždy po zmijím uštknutí vyhledat lékařskou pomoc. Podle statistických údajů na zmijí uštknutí umírá každý cca pětistý člověk).

Mobil má dnes snad každý a riskovat život, protože by dneska zrovna mohli jít úhoři, není hrdinství, ale naprostá blbost. Je třeba si uvědomit, že cílem první pomoci je zpomalit vstřebávání jedu. Proto je nutný klid a minimální pohyb postiženého. Také z něj sundejte všechny stahující předměty. Pokud je čím, doporučuje se ránu dezinfikovat a sterilně překrýt.

Pokousané místo pak umístit pod úroveň srdce. A pak už se jen snažíme dopravit postiženého do nemocnice. Někdy se také doporučuje založit tlakovou bandáž končetiny, nejlépe elastickým obinadlem. Toxiny jedu pronikají především do lymfatických cév a motorem proudění lymfy v cévách je pohyb přilehlých svalů.

Bandáž a znehybnění poraněné končetiny tak výrazně zpomalí průnik jedu do krevního oběhu. S obtáčením končetiny elastickým obinadlem začneme v místě uštknutí a pokračujeme, co nejvýše to jde. Znehybnění končetiny (např. pomocí tyče, hole, větve) se provádí stejně jako u vymknutí nebo zlomeniny.

Naopak nikdy nezkoušejme jed z rány vysávat, ránu zaškrcovat a podobně. Rychlé šípy od Jaroslava Foglara zmijí uštknutí vypalovali, nicméně tohle také nedělejte! Uštknutému také nepodáváme kávu nebo alkohol (věřte, že by to někoho mohlo napadnout). A také by laik neměl postiženému sám aplikovat „hadí sérum“, čili protijed proti zmijímu uštknutí.

Toto sérum se vyrábí z látek, které nejsou lidskému tělo zrovna přirozené (například koňská krev) a nikdy nevíme, zda uštknutý nebude mít na nějakou složku séra alergii. Amatérská aplikace by mu mohla mnohem více ublížit než pomoci.

Dobrou prevencí proti zmijímu uštknutí jsou i docela obyčejné vysoké boty. Kdo chodí na ryby v kanadách, je oproti lovci v sandálech ve výhodě. A o tom, že zmije není zrovna chytré dráždit, se zde ani rozepisovat nebudu.

Planě rostoucí plody

V létě také dozrávají různé planě rostoucí plody. Zde je třeba poznamenat, že zplanělá jabloň, kterou už desítky let nikdo nečesal, nebude mít jablíčka sladká, jak jste zvyklí, spíše vám jejich kyselost solidně zkroutí ústa.

jedovaté rostliny
Vraní oko čtyřlisté, foto: Wikimedia Commons

Dále si dávejte pozor na plody, které neznáte! Rulík zlomocný, jedovatý lýkovec nebo třeba vraní oko čtyřlisté vás může spolehlivě zabít. Proto podobné bobulky nejezte. A dejte pozor na děti, hlavně ty malé. Nesbírejte ani houby, které důvěrně neznáte.

Nocování u vody

Léto také láká k nocování u řek a jezer. Je třeba si dát pozor na zákaz rozdělávání ohňů v přírodě. Chápu, že hodně z nás si chce občas připadat jako Jack London na Aljašce, nicméně v zemi, kde je hustota obyvatel 133 obyvatel na kilometr čtvereční, prostě takovou divočinu nenajdeme. Je třeba si uvědomit, že pokud by si oheň udělal každý rybář, za chvíli by okolo řek byly jen černé fleky vedle sebe. Navíc riskovat, že kvůli našemu ohníčku zapálíme několik hektarů lesa i s přilehlými chatami, přece za tu romantiku nikomu nestojí.

Nerybáři

Léto se odlišuje od ostatních období také značným výskytem nerybářů kolem vod. Prosím, buďme tolerantní. Nerudný dědek, který se schválně snaží v červencovém vedru kolem druhé odpolední trefit olůvkem houf koupajících se lidí, si koleduje, že (zcela oprávněně) dostane přes hubu. Je potřeba být zejména v období prázdnin tolerantní a myslet na to, že za chvíli přijde podzim, nejkrásnější roční období, kdy se břehy opět vylidní a na našich revírech nastane opět klid.