V minulém díle jsme se věnovali focení ryb s rybářem. Takové focení probíhá většinou na břehu a jednou z nejdůležitějších věcí je myslet na to, aby na fotce bylo pěkné pozadí. Dnes se podíváme na to, jak se fotí pod vodou.

Text: Jozef Májsky, foto: autor, Lenka Hofmanová

Ve většině z nás se probouzí lovecké pudy v okamžiku, kdy pod hladinou spatříme plovoucí rybu. Při snaze „ulovit“ ji pomocí fotoaparátu jsme pak často zklamáni různými odlesky na hladině.

Ryba ve vodě

Tehdy nám může výrazně pomoci již zmíněný polarizační filtr. Často dosáhneme lepších výsledků v méně čisté vodě, která neodráží tolik světelných paprsků. Nejtěžší podmínky nám samozřejmě připraví zčeřená hladina a tekoucí voda, kde dochází nejenom k odleskům hladiny, ale i k lomu světla a deformacím obrysů rybího těla.

Ale mnohdy mají tyto snímky větší půvab a dynamiku, než když šupinatý krasavec leží na podložce jako na márách.

Mnozí pak neodolají a snaží se dostat k rybám do jejich podvodního živlu, aby si je zvěčnili v přirozeném prostředí. Přiznám se, že jsem to úspěšně zkoušel pouze v teplé mořské vodě, domácí podmínky obyčejně kromě vodotěsného pouzdra na fotoaparát vyžadují i další vybavení (neopren apod.), protože čistou vodu v našich řekách a tůních najdeme spíš v chladnějším ročním období.

Focení pod hladinou je sice v zásadě stejné jako na souši, abychom ale získali přirozeně vybarvené ryby, neobejdeme se bez výkonných blesků, popřípadě speciálních lamp. Protože voda nadlehčuje nejenom nás, ale i fotoaparát, focení pod hladinou nám velice ulehčí potápěčský olověný opasek.

Kompromis

Jistý kompromis představuje focení ryb v akváriu. Zásadním problémem je zde lesknoucí se sklo, nemluvě už o tom, že může být i špinavé, zarostlé řasami nebo poškrábané. Nejlepší podmínky nacházíme ve velkých veřejných akváriích, které jsou nasvícené buď přirozeným, nebo umělým světlem a návštěvník se pohybuje v relativní tmě.

Tehdy je odlesků na předním skle méně, než když je v expozici dostatek světla a přední stěna akvária funguje jako zrcadlo. Právě podle intenzity světla v nádrži a jeho kvality (barevného spektra) je potřebné nastavit tzv. vyvážení bílé – fotoaparát pracuje běžně s automatickým vyvážením bílé (AWB).

To je vhodné při světle přirozeném, nepostačuje ale při žárovkovém nebo zářivkovém osvětlení. Ikony pro tu kterou volbu jsou velice názorné, problém vznikne tehdy, když zapomnětlivý fotograf použije nevhodné nastavení, třeba to zářivkové na denním slunci. Platí to ale jen tehdy, když snímky ukládáme ve formátu JPG.

Potřebné je vždy pro jistotu udělat pár zkušebních snímků. Při použití blesku je tato operace obyčejně zbytečná až nevhodná. Často se střetáváme s názorem, že kompaktem nelze fotit ryby v akváriu, protože má slabý blesk.

Když nám ryby plavou u předního skla, tak obyčejně jeho intenzita postačí na průměrný obrázek. Zrcadlovky mají samozřejmě blesk výkonnější a jeho intenzitu můžeme velice rychle zvýšit nebo snížit (EV nastavíme do + nebo -).

Optimální je samozřejmě focení s přidanými externími blesky, které při umístění nad akváriem imitují i přirozené denní osvětlení. Zásada při focení je zde stejná pro všechny typy fotoaparátů – snažíme se fotit pod mírným úhlem, čím se případný odlesk dostane mimo fotografovaný objekt. Toto „prasátko“ pak odstraníme tak, že fotku jednoduše ořízneme.

Čím dále plavou ryby od předního skla, tím jsou snímky slabší – méně ostré, protože velká vrstva vody má rozdílný lom světla než vzduch a sklo. Rovněž čím fotíme pod větším úhlem, tím je výsledek horší. Pro většinu ryb focených v akváriu pomocí blesku je typické tmavé až černé pozadí.

Platí to v tom případě, kdy blesk slouží jako hlavní zdroj světla na „zmrazení“ pohybu. Když je to možné, snažíme se rybu pouze „doblesknout“. Přirozenějším dojmem pak působí snímky, kdy nepoužijeme blesk, ale zvolíme vysoké ISO. Jemnému šumu se ale obyčejně nevyhneme. Interiér akvária pak působí přirozeně, někdy ani nelze zjistit, jestli se nejedná o podvodní snímek.

S akváriem k vodě

I malá ryba je ryba. Stará pravda, která platí i při focení. Proto ani nepřekvapí, že se najdou i „šílenci“, kteří si nosí k vodě akvárium, aby zvěčnili menší druhy ryb. Patřím mezi ně a musím potvrdit, že je dosti nepohodlné tahat s sebou akvárko s pískem, i když jen s objemem pár litrů.

Pro ty, kteří to ještě nezkoušeli, chci připomenout, že když jedeme k recipientu, kde není čistá voda, je vhodné si ji vzít z domu, podobně jako i čisté vodní rostliny, kořen nebo jinou dekoraci. Ušetří nám to čas i nervy. Bez čisté vody totiž nenafotíme vůbec nic. Když si přivezeme rybky domů, ani při dobré péči nezískají intenzivní vybarvení, které mají v přírodě.

Změna barvy

Některé druhy rychle vyblednou i v kbelíku, takže je dobré si nejdříve připravit po příchodu k vodě fotografické nádobíčko včetně akvária a až pak začít chytat. Při focení ryb ve veřejném i malém přenosném akváriu je třeba mít na paměti, vzhledem k prodlouženému tvaru těchto živočichů, možným odleskům a dalším nedostatkům, že je téměř vždy nutné fotku ořezat.

Nevadí proto, když do záběru zakomponujeme i nepotřebné okolí. Výsledné rozměry fotky (poměr stran) se tedy obyčejně vymykají standardním rozměrům.

O fotografování ryb na souši, pod vodou i v akváriu by se dalo psát ještě mnohem podrobněji, mým cílem bylo podělit se spíš s některými fintami, než se zaobírat odbornou fotografickou terminologií, kterou si každý zájemce může najít v literatuře nebo na internetu.

To samé platí i pro následné úpravy snímků v počítači. I když se při této počítačové magii dají dělat skoro zázraky, zvláště s fotkami ve formátu RAW, běžným smrtelníkům, mezi které se řadím i já, určitě postačí focení ve formátu JPG. Bez pravidelného tréninku a metody pokusů i omylů dokáží udělat dobrou fotku ryb jen výjimeční jedinci, proto je třeba fotit, fotit a fotit.

Napsat komentář