Text: Michal Simčo, foto: Pavel Brázda, www.rybolovnorsko.cz
Platýs obecný, většinou však nazývaný halibut, patří v Norsku mezi velmi ceněné ryby.
Jeho úlovky se stávají velkým rybářským svátkem. Pokud chceme halibuta ulovit, měli bychom o něm něco vědět.
Biologie
Platýs obecný patří do čeledi platýsů a obvykle je vnímán jako nejpopulárnější zástupce této čeledi. Jako místo k životu si platýsi převážně vybírají mořské dno. Vzhledem k tomu, že mají rádi velmi slanou studenou vodu, zřídkakdy se vyskytují v blízkosti ústí řeky, tzv. brakické vodě. Většinou žijí v hloubce od 30 do 200 metrů, v Norském a Barentsově moři také v hloubce až 400 metrů.
Platýs obecný je opravdovým mistrem v přizpůsobování své barvy okolí. Dokáže na sebe vzít barvu půdy, v případě nebezpečí se dovede zahrabat i do písku. Zvláště fascinující jsou jeho oči. Jedno z nich je schopné se dívat vpřed a druhé ve stejnou chvíli hledí dozadu.
Platýs obecný dorůstá do impozantní délky. Když doroste do 300 cm, může vážit i 350 kg. Jedná se o dlouhověkou rybu. Nejstarší ulovený platýs se dožil téměř 50 let.
Jakmile mláďata dosáhnou určité délky (cca 15 cm), putuje levé oko přes vrchní část těla doprava a ryby začínají plavat na mořském dně naplocho, levou stranou ke dnu. Vrchní strana těla se zbarvuje podle toho, kde se platýs nachází a tak má různé hnědé odstíny se světle až tmavě hnědočervenými skvrnami. Spodní strana těla, také nazývána nepigmentovaná strana, je bílá.
Dospělé ryby jsou velmi dravé. Do jejich jídelníčku patří hlavně ryby, kupříkladu tresky skvrnité nebo tmavé. Malí jedinci se živí krevetami nebo kraby.
Výskyt halibuta a vhodný termín pro lov
Dospělé ryby se většinou zdržují na otevřeném moři či oceánu, pokud se však rozhodnou lovit, putují denně v době přílivu až 30 km směrem k pobřeží. Samička platýse klade až půl milionu vajíček. Halibut se vytírá v poměrně dlouhém období – v prosinci až dubnu. Po tření bývá velmi hladový a stahuje se k pobřeží, aby se nasytil.
Vhodným obdobím pro jeho lov je tedy duben až květen, také srpen až září. Vzhledem k obrovské délce norského pobřeží se období tření velmi liší a úlovek halibuta můžete čekat vlastně kdykoliv.
Lovíme na hloubkách
Tomu tedy musíme přizpůsobit i vlastní lov. Čestnost úlovků halibuta v Norsku stoupá směrem k severu. Obecně platí, že pokud se vydáme až na nejsevernější oblast (tzv. Finmark), šanci máme největší. Rybáři lovící ve středním Norsku si rovněž zoufat nemusí, neboť i zde se dá halibut ulovit, ale šance je podstatně nižší.
Na záběr halibuta bychom měli být náležitě připraveni, neboť může přijít kdykoliv. Osobně bych doporučoval minimálně 30lbs prut s multiplikátorem o kapacitě 300 m pletenky s nosností 51 kg. Jako nástrahu můžeme zvolit (asi nejoblíbenější) švédský pilker o gramáži 500–700 g. V poslední době se velmi prosazuje megajig, což je vlastně velká jigová hlava osazená velkým ripperem v délce 22 cm. Neměli bychom rovněž opomenout lov na celou rybu spuštěnou ke dnu, jako nástraha se používá malý keller nebo treska jednoskvrnná.
Pokud najdete místo s hojným výskytem tresky jednoskvrnné, buďte si jisti, že halibuti nebudou daleko. Nastražená ryba se zatíží olovem a ozdobí pevným trojháčkem ve velikosti 5/0. Tato nástraha se potom táhne při dně, někdy je dobré ji zvednout do sloupce, klidně i 10 m nade dno.
Diskuze k článku (0)