Budík zazvoní ráno ve čtyři hodiny a vyžene rybáře z vyhřátého pelechu. Následuje rychlá snídaně, ranní hygiena, oblékání, poslední kontrola vybavení a přesun do auta. Věci se naházejí ve spěchu na zadní sedadlo a už se vyráží.
text: Ivo Novák
Kdo chce být včas u vody před rozedněním, ten nemůže otálet. K vodě je to daleko a než se rybář dostane do své oblíbené zátoky, aby si ulovil několik okounů, musí ještě urazit pěšky pěkný kus cesty. Cestou se modlí, aby nebyla mlha, nepotkal náklaďáky. Když se vše podaří, k cíli dorazí včas.
Vše se odvíjí podle předem připraveného scénáře. Do doby, než rybář vezme do ruky prut s wobblerem, který leží na zadní sedačce. Oba trojháčky jsou v ní zaseknuté a nejde s nimi hnout. Vyndat háčky bez protihrotů je legrace, ale ty, co mají hroty (i když zamáčknuté kleštěmi) jdou ze sedaček velice obtížně. Čas utíká, pomalu se začíná rozednívat a rybář místo toho, aby se chystal na břehu k lovu, vzteky rve trojháčky z polstrování sedačky. V tu ránu je po dobré náladě.
Aby se tato situace nemusela opakovat, je třeba ji řešit. Možností je několik. Buď po ukončení rybolovu nástrahu sundáme z prutu a uložíme ji do krabičky mezi ostatní lákadla, nebo ji necháme na prutu a zavřeme ji do samostatné krabičky. Volím druhou variantu. Je praktická a šetří drahocenný čas…
Nemusím ráno potmě hledat v hromadě wobblerů svého oblíbence pro ranní chytání. Odpadne i provlékání vlasce očky a mžourání proti obloze, zda je karabinka na konci lanka dobře zapnutá. Některé wobblery lze už s plastovou krabičkou, která se k tomuto účelu hodí, koupit. Stačí jen tuto krabičku uložit do kapsy ve vestě a je po starostech. Prut s takto uloženou nástrahou máme sestavený i ve tmě během několika sekund a žádná motanice nehrozí.
Možná si řeknete, že jde o maličkost a několik ranních minut sestavování prutu věnujete. Je na každém, jak řeší transport a sestavování udic. Pár minut přece nemůže hrát žádnou roli. Když ale dorazíte na svoje oblíbené místo, na kterém rybář, který přijel k vodě stejně s vámi, už tahá z vody prvního okouna, můžete dát vinu za zdržení jen sami sobě.
Někteří rybáři s sebou k vodě vozí i několik prutů. Jeden na větší nástrahy a druhý jemný na ultralehkou přívlač. Podle situace je střídají a zkouší na jednom místě několik způsobů a nástrah. Je to také praktické. Odpadá věčné převazování. Na tuhém vláčecím prutu, který se hodí na prezentaci větších nástrah, nelze úspěšně vodit miniaturní nástrahy.
Trojháčky wobblera při transportu dokážou neskutečným způsobem zaplést vlasce obou prutů dohromady. I s čelovkou to bývá někdy neřešitelný problém a nezbývá než wobbler odstřihnout a pruty sestavit znovu.
S krabičkou na nástrahu vás nic takového nepotká. Možná že tuto věc řešíte jiným způsobem, nebo jste na tuto praktickou jednoduchou vychytávku třeba přišli dávno přede mnou. Pořád se ale potkávám s rybáři, kteří nemají tento problém vyřešený a vyprošťují trojháčky z čehokoli. Třeba i z pohozené nepromokavé bundy za několik tisícovek. Dá se tomu předejít. Stačí jedna malá plastová krabička.
Diskuze k článku (0)