Lovit tlouště se splávkem, to je klasika zejména v menších vodách. Ale tam uspějeme stejně dobře i s jemným feederovým prutem. A s feederem můžeme být velmi úspěšní i na těch největších řekách.
text: Milan Tychler
Pruty s jemnými špičkami jsou velmi univerzální nástroj a kdo se ho naučí používat, bude vždy o kousek napřed před ostatními.
Tyto pruty využijete stejně dobře v létě jako v zimě. Já si pomocí těchto prutů oblíbil lov tloušťů natolik, že po splávku sáhnu spíše jen výjimečně a pokud ano, tak je to v zimě a v místech, kde se to skutečně hodí.
Jinak spoléhám spíše na jemné špičky a mám k tomu dobrý důvod hlavně v tom případě, pokud mi jde o větší tlouště, kteří bývají ve vodách se silnějším rybářským tlakem dost podezřívaví, neboť už mají s mnohými plovoucími nástrahami špatnou zkušenost…
Chvíli po poledni se setkávám u vody s kamarádem, který je pro lov tloušťů stejně nadšený jako já a pranic mu nevadí, že je právě únor. Co na tom? Panuje mírné počasí a já už cítím jaro ve vzduchu. Sešli jsem se u mostu a než se zase rozejdeme každý po svém, prohodíme pár slov. Samozřejmě o rybách.
Kamarád je zkušený rybář a žádný ufňukánek. Přesto si postěžuje, že mu to v poslední době moc nejde. Chytá jen malé tlouště. Ti větší, jako kdyby z říčky zmizeli a čím dál častěji se mu stává, že na háčku větší rybu po bleskovém záběru sice ucítí, ale hned mu zase spadne. Prostě se mu nějak nedaří.
Neřeknu tak, ani tak, ale dobře vím, odkud tento větřík fouká. Tloušti tu jsou, ale podle všeho jsou hodně opatrní, a to je voda na můj mlýn. Je třeba nabídnout jim jiné nástrahy a jinak. Proto tu jsem s feederem.
I na chytré tlouště se dá vyzrát
Tloušti nejsou hloupí. Párkrát je zaseknete a pak už si na kousek plovoucího pečiva dají dobrý pozor. Buď budou tuto nástrahu, která se používá k jejich lovu v zimě nejčastěji, docela ignorovat, anebo ji vezmou do tlamy jen opatrně a na krajíček, takže je těžké je zaseknout. A když se vám to přece jen podaří, ryba je obvykle zaseknutá špatně a z háčku hned spadne. To je přesně to, o čem tu kamarád hovoří a nač si stěžuje. To mě a samozřejmě i dalším rybářům hodně komplikuje lov, ale je na to lék.
Tloušti totiž nepřestanou žrát docela. Ani nemohou, to by pomřeli hlady. Sbírají ale sousta, která se chovají jinak než ta, na která byli chycení. To, co pluje, nechávají být a sbírají opatrně kousky, které klidně leží nějakou chvíli na dně. A k nabídnutí takové nástrahy se nejlépe hodí právě feederový prut.
Když už jsme se tedy sešli dva u jedné říčky, tak si na mostě střihneme a pustíme se každý po svém břehu. Já mířím k proudu a hlubší tůňce pod mostem vpravo a kamarád vlevo. Párkrát to tam prohodí a než se já připravím, táhne z vody menšího tlouště. Když mám všechno připravené a nahazuji poprvé, on už pomalu mizí, aby zkusil další slibné místo po proudu.
Pomocí lehkého prutu s jemnou špičkou posílám sousto do proudu. Používám jen lehkou zátěž a dlouhý návazec. Proud se hned opře do vlasce a tlačí zátěž i nástrahu po dně až do míst, kde ztrácí svou sílu. S tím počítám. Špička prutu uloženého ve vidličkách se třese, když je nástraha se zátěží v pohybu. Vlasec se napíná a zase povoluje. Pak proud uloží nástrahu do klidného místa, vlasec se napne, špička mírně ohne a je klid.
To už sedím jako pěna, oči upřené na špičku prutu. Očekávám rychlý záběr. Ten přichází do pěti minut. Je to rána jako hrom! Špička se bleskově ohne a spolu s ní i celá horní část prutu. Popadnu prut, přiseknu a už vodím rybu, podle všeho ne úplně malou. Tak ne že tu nejsou, jen se na ně prostě musí trochu jinak! Pokud je to tedy tloušť… Není to tak dávno, co jsem jen kousek odtud zasekl přesně takto docela slušného bolena, který sebral kus pečiva právě ve chvíli, kdy ho proud v klidu uložil na dně.
Proč raději volím silnější vlasec
Zaseknutá ryba neztrácí čas. Spěchá k protějšímu břehu a pak prchá proti proudu. Je to docela slušný tlak a jemný proutek se pěkně ohýbá. To člověka v únoru potěší. Ti, co v zimě nechytají vůbec, neví, oč přicházejí. Ovšem na druhou stranu jsem rád, že sedí doma a že mám vodu jen pro sebe.
Ryba na vlasci je silná a párkrát si hezky cvrkne i brzda navijáku. Při zimním lovu používám obvykle vlasec o průměru 0,16 nebo 0,18 mm a návazec ze čtrnáctky. Raději mám osmnáctku, i když to tak trochu odporuje zimnímu citlivému lovu, avšak já vím, proč to dělám. Čím silnější mám totiž kmenový vlasec, tím snadněji pak proud tlačí nástrahu se zátěží po dně, protože se má do čeho opřít.
Já pak mohu použít větší zátěž, oproti které pak mohu snadněji napnout vlasec, lépe se mi nahazuje na vzdálenější místa a udržím nástrahu i v mírném proudu. S příliš tenkým vlascem a lehkou zátěží to prostě nejde. S lehkou zátěží proud zatlačí nástrahu vždycky až pod břeh.
Celá má udice je velmi jednoduchá. Jako zátěž používám buď broky, anebo je kombinuji s malými průběžnými kuličkami navlečenými přímo na vlasci. Je to tak jednoduché, jak to jen jde. Bez obratlíků, závěsek či karabinek. Jde tu o to, že vlasec pak tak snadno neuvázne a hodí se mi to i právě teď, když bojující ryba proplula pod nějakou naplavenou větví a já cítím, jak vlasec o něco drhne.
Trochu polevím v tahu, aby se ryba uklidnila. Popojede ještě kousek a pak se zastaví. To je má šance. Pomalu ji táhnu zpět přes překážku. Vlasec na ní neuvázl, ryba je volná a už mi vzdoruje jen na volné ploše. Avšak už ne dlouho. Jakmile se objeví pod mýma nohama u hladiny, je v podběráku.
Je to pěkná ryba, která stojí za trochu toho zimního nepohodlí. Ale není ani nač si stěžovat. Zima mi není a pěknou rybu jsem chytil na první nahození. Další záběr ale dlouho nepřichází. Zkusím tedy něco jiného než pečivo a vytáhnu chlazená drůbeží játra.
Na větší ryby je třeba vymyslet něco nového
Nastražím pěkný kousek na větší háček a už házím celou tu parádu zase do proudu. Tentokrát blíže k protějšímu břehu, aby ji mohl proud odtlačit dál ode mě. Jenže nástraha nebo zátěž se o něco zachytila. Vlasec stojí, napíná se, ale je hodně do oblouku. Nástraha se měla dostat ještě o kus dál.
Vezmu proto prut do rukou a zvednu špičku nahoru. Sestava se uvolní a proud ji tlačí dál. Položím prut do vidliček. Teď je to v pořádku. Vlasec míří hezky po proudu dolů. Když se špička uklidní, záběr je tu do minuty. Je to hezký tloušť, i když ne tak velký jako ten první a další přichází v podstatě z téhož místa jen o chvilku později. Pak je klid, a tudíž čas na krátký přesun.
Kamarád už mi zmizel dávno z očí a někdo by mohl mít pocit, že za někým jen paběrkuje. Já si to nemyslím. Můj způsob lovu je prostě jiný a v tuhle chvíli oslovuji jiné ryby, než kdybych tu chytal se splávkem. Je to stejné jako když lovíte kapry.
Vyrazte na často prochytávanou vodu s kukuřicí a uvidíte, co se stane. Rychle ulovíte několik menších kapříků anebo je budete chytat pořád, ale větší ryby se vám budou vyhýbat. Na ně budete muset vymyslet něco jiného. Jiný způsob předložení nástrahy a možná i docela i jinou nástrahu. Chytat větší kusy klasikou už tak snadné nebude.
Nové místo po proudu je jen takový dlouhý rovný tah, kterému se rybáři spíše vyhýbají. Tak nějak intuitivně hledají místa, kde voda zpomaluje nebo je členitější dno. Ale tloušť je ryba, kterou najdete i v zimě všude a tohle místo není až tak špatné. Je tu čisté písčité dno a právě sem se má zimní metoda tohoto lovu báječně hodí.
Hned první záběr přináší rybu. Menší tloušť sebral nástrahu ve chvíli, kdy ještě byla v pohybu. Na špičce prutu bylo zřetelně vidět, jak nástraha cestuje po dně. Špička se otřásla a nejednou se výrazně ohnula. Takto se špička ohne jen v případě, že nástrahu něco sebere. Rychle zaseknu a vím, že to bude tak padesát na padesát, protože vlasec není dobře napnutý.
Ale zaseknutí sedí a ryba na háčku je. Za malou chvíli zaseknu další kousek a pěkná ryba přichází, když nahodím hodně daleko po proudu do míst, kde se hloubka zmenšuje. Tam hlídkoval slušný kus a sebral kus pečiva, i když mu už musela být tato nástraha dost podezřelá. Také ji sebral až ve chvíli, kdy už jsem chtěl nástrahu stáhnout k sobě a znovu nahodit…
Po skoro třech hodinách končím lov. Jsem spokojený. Zase se ukázalo, jak mocná zbraň může být feederový proutek a že se pěkní tloušti dají ulovit i v zimě. A třeba v místech, kde ani zdaleka nechytáte sami…
Diskuze k článku (0)