Etika u vody je často diskutovaným tématem. Pro jednoho je v pořádku vyválet ryby v písku a odhazovat vajgly do vody, jiný se chová tak, že ani poznáváte, že byl u vody. Jak se tedy vlastně u vody chovat?
Text: Ivo Novák, foto: autor
Dodržuji veškerá pravidla a ustanovení Rybářského řádu. Je pro mě svatý, byť bych si v některých bodech dokázal představit jeho úpravu
Kolik rybářů si neodpustí nahodit rybičku už v květnu, v době tření dravců? Borec pak ráno vytáhne prut s polomrtvou rybou, která má háček hluboko v jícnu a z úlovku má ohromnou radost a ještě se s ním chlubí ostatním. I když je ryba malá, skončí na talíři. Tímto počínáním dotyčný rybář porušuje Rybářský řád nejméně ve čtyřech bodech.
Ryby zásadně lovím pouze povolenými způsoby lovu
S tím, že je přívlač povolena až od 16. června, si moc lidí hlavu neláme. Chytání pouze na dva pruty mnozí rybáři berou jako omezení. Najdou se tací, kteří kolem vody nasázejí co nejvíce prutů, narazí soudek a čas od času se někdo z party jde podívat, jestli se něco nechytilo samo.
Večer se natáhnou pytlačky a úspěch je zaručen. S rybařením toto počínání nic společného nemá, přesto si tito lidé říkají rybáři. V zimě se chytá na dírkách, zákaz, nezákaz. Loví se tam, kde není udělena výjimka. Nějaký strach z kontroly? Kdeže! Nejotrlejší lovci používají k lovu i sítě, elektřinu, výbušniny. Nic jim není svaté.
Ctím přírodu, učím se chápat její zákonitosti a vstupuji do ní s pokorou
Najdou se mezi námi kolegové, kteří v době tření podsekávají ryby trojhákem a z tohoto způsobu lovu mají potěšení. Proč asi? Ryba bude v pekáči. Při lovu je třeba se zamyslet i nad broděním vodou. Rozšlapat trdliště ryb je barbarství.
Ryba je živý tvor, součástí přírody, je třeba se k ní chovat co možná nejšetrněji
Když už si chce někdo rybu ponechat, neměl by ji trápit. Třeba nechat ji leknout nebo zmrznout na ledu, vymlátit z ní duši kamenem, nechal ji povalovat v kamení, písku. I zabití by mělo mít patřičnou úroveň.
Při rybolovu používám pouze jednoháčky bez protihrotu, nebo hrot zamačkávám
O používání háčků bez protihrotů se mluví dlouho. Ti, co je používají, vědí, jak snadno rybář háček rybě vyjme z tlamky. Jde to jednou rukou přímo ve vodě.
Pokud se rozhodnu rybu si ponechat, tak jen pro vlastní potřebu
Ryba je pro mnohé kolegy artiklem, který lze zpeněžit či věnovat jako dar, popřípadě jím uplatit řemeslníka. Vždycky se najdou příbuzní nebo sousedi, kteří řeknou: Nachytej a dones! Podobné odkazuji do rybáren a supermarketů.
Trofejní ryby si rozhodně zaslouží svobodu
Party rybářů, kteří jedou na ryby s úmyslem nachytat trofejní ryby a pak je za opravdu dlouhé peníze prodávají do soukromých rybníků, jsou hrozbou. Tyto lidi za rybáře nepovažuji. Ani lidi, kteří trofejní rybu usmrtí, rozřežou na kusy a potom na ní hodují s kamarády v hospodě. Když vidím fotografii třeba oschlého sumce pověšeného na háku, celého zakrvavělého, dělá se mi nevolno. Je mi jasné, že si dotyčný rybář rybu mohl ponechat, ale měl i druhou volbu a té nevyužil. Můj obdiv rozhodně tímto počinem nezískal.
Pstruha potočního a lipana podhorního považuji za ohrožené druhy a zásadně je pouštím na svobodu. Bez výjimky. Mám-li chuť na pstruha, spokojím se s duhákem
Rybáři samotní se ozývají a žádají zvýšení míry pstruha potočního. Z každé takové zprávy mám neskonalou radost. Když se to nějaké organizaci podaří prosadit, je to chvályhodný skutek. Na pstruhových revírech je podle mě situace v etickém chování rybářů mnohem lepší než na revírech mimopstruhových. Všichni sice svatouškové nejsou, ale s hrubými přestupky se na pstruhovkách setkávám podstatně méně.
Rybu háčku zbavuji přímo ve vodě. Musím-li použít podběrák, používám podložku. Jen v krajním případě rybu vháčkovávám v trávě
Podběrák už není, kdoví proč, součástí povinné výbavy. Podložka nikdy zařazena do výbavy nebyla. Počítá se s tím, že rybáři se chovají eticky. Není to tak růžové. Dost často jsem svědkem toho, jak se ryba na břeh vytahuje smykem. Pro jistotu se na ni šlápne, či se do ní kopne, aby neutekla zpět.
Od vody odnáším vše, co k ní přinesu, občas uklízím i po ostatních
Neberu ani ukládání odpadu po kameny, do vyhloubených jam a jamek.
Svým chováním se snažím být příkladem pro ostatní rybáře
Čím více bude těch, kteří se u vody chovají příkladně, tím lépe. Ostatní rybáři se občas chytí za nos, někdy se i zastydí a to, co udělali minule, už příště neudělají.
Mohu-li pomoci, poradit, nerozpakuji se ani chvilku
Když někdo potřebuje pomoci, mělo by se mu jí dostat. Stát se může cokoli. Mezi rybáři se najdou i ti, ke kterým byl osud krutý. Třeba vozíčkáři. Radou i skutkem může pomoci každý.
K ostatním kolegům se chovám přátelsky, beru je za rovnocenné partnery, i naprosté začátečníky
Nesnáším rybáře, kteří si přivlastňují místa u vody s tím, že jsou tam domácí a ti ostatní přespolní. Kdo si u vody pouští na plné pecky magnetofon nebo u ní řve jako na lesy, ten by podle mě měl zůstat doma. Kdo porušuje Rybářský řád, toho na to upozorním. Nesmlouvavě se snažím přistupovat i k pytlákům.
Diskuze k článku (0)