S jistou nadsázkou lze říci, že ještě nedávno málokdo na druhém konci republiky věděl, kudy vůbec řeka Bečva protéká. Po 20. září 2020 už téměř všichni vědí, kde Bečva leží a co se tam událo.

text: Pavel Jurajda a kolektiv autorů (Michal Janáč, Jan Grmela, Luděk Šlapanský, Michal Hnilička, Karel Halačka, Zdenka Jurajdová, Tomáš Doležal)

Havárie na Bečvě byla bezesporu velkou ekologickou katastrofou, která vyvolala politickou diskuzi kolem odpovědnosti státních orgánů a zároveň se stala velkou odbornou příležitostí zjistit, co ekosystém takové řeky dovede a jak se bude dále vyvíjet.

Nebudu zde spekulovat o příčinách a zdroji havárie, o těch už bylo napsáno mnoho, od laiků i odborníků. Navíc ani do dneška není vše zcela objasněno a celá záležitost oficiálně uzavřena.

Měli jsme ale příležitost sledovat, co příroda dokáže a pokusím se tedy zrekapitulovat výlučně naše vlastní výsledky a pozorování z průzkumů, tudíž fakta, žádné úvahy, spekulace a domněnky.

Ve dnech bezprostředně po havárii, která byla zjištěna v neděli 20. 9. 2020, jsme byli pracovně na druhé straně republiky, a tak jsme se na místo dostali až v pátek, pět dní po události. Jednatel Moravskoslezského ÚS ČRS Rostislav Trybuček nás požádal o hydrobiologický a ichtyologický průzkum zasaženého a srovnávacího, nepostiženého úseku Bečvy.

ostroretka
Ostroretka z Bečvy. Foto: archiv ÚBO AVČR a MENDELU

Místní zástupci ČRS zvolili jako referenční nezasažený úsek řeky ve Valašském Meziříčí pod soutokem Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Výsledkem monitoringu tohoto úseku byl bohatý vzorek zoobentosu (bezobratlí živočichové dna) a vzorek ryb o celkové biomase přes 500 kg/ha.

To je zhruba dvojnásobná hodnota než na jiných řekách podobné velikosti. Skladba zaznamenaného rybího společenstva zcela odpovídala složení zdokumentovaných hromad uhynulých ryb na fotografiích z havárie, tedy společenstvu s významnou převahou generačních ostroretek doplněných o jelce tlouště, parmu a další drobnější druhy reofilních (říčních) kaprovitých ryb (ouklejka, hrouzek).

Výzkum komplikoval vysoký průtok

Při výběru a obhlídce zasažených lokalit pro monitoring jsme ještě 25. 9. 2020 viděli pod silničním mostem v Choryni podél levého břehu početný výskyt živých ryb (větší ostroretky a tloušti), což ukazovalo na to, že zde nebyl zasažen celý příčný profil řeky.

Přitom je toto místo vzdálené, od v médiích často zmiňovaného potenciálního zdroje havárie, více než 2 km.  Na postižené lokalitě u Hustopečí nad Bečvou už bylo jasné, že tady byl zasažen celý příčný profil řeky a přeživších ryb bylo jen minimum, konkrétně pouze deset jedinců na 100 m řeky.

Na obou březích byly ještě patrné zbytky rozkládajících se těl ryb. Havárií byl silně zasažen rovněž zoobentos. Bohužel, v poledne začal silný déšť a v průzkumu nebylo možné pokračovat. Během následujícího víkendu stoupl průtok v Bečvě na cca 200 m3/s a následně v říjnu až na téměř 400 m3/s. Průměrný roční průtok je přitom pouhých 15 m3/s.

Bečva
Štěrkové pláže jsou důležité pro odrůstání plůdku říčních druhů ryb. Foto: archiv ÚBO AVČR a MENDELU

Širší průzkum fytobentosu, zoobentosu a ryb (iniciovaný AOPK ČR) na třinácti lokalitách od Valašského Meziříčí po Přerov bylo možné realizovat až počátkem listopadu 2020, kdy průtoky poklesly na přijatelnou mez.

Výsledky ukázaly, že již měsíc po havárii se potravní zdroje (nárosty řas, vodní bezobratlí) poměrně dobře obnovily a nejsou již limitujícím faktorem pro rozvoj rybího společenstva. I zjištěný počet druhů ryb byl překvapivě vysoký, navíc přítomnost zbytku přeživších generačních ryb dávala předpoklad pro vznik nových ročníků.

V každém mezijezovém úseku zůstala alespoň část populace každého druhu, která přežila pravděpodobně v méně zasažených místech toku, případně malých přítocích. Nicméně početnost i biomasa všech ryb byla dramaticky snížena, někde až padesátinásobně.

Havárii lépe přežil plůdek ryb, který unikl do nejmělčích příbřežních partií toku. Starší generační ryby (především ostroretky) byly zasaženy v nesrovnatelně větším rozsahu. Nejvíce postiženým se ukázal úsek mezi Hustopečemi nad Bečvou po jez v Hranicích.

Bečva
Štěrkové pláže u Oseka s hojným výskytem plůdku ostroretky. Foto: archiv ÚBO AVČR a MENDELU

Směrem po toku od tohoto úseku se situace v rybím společenstvu pomalu zlepšovala. Celá závěrečná zpráva z průzkumu z listopadu 2020 je k dispozici na stránkách AOPK (www.nature.cz).

Jak vědci hodnotí přirozenou reprodukci ryb v Bečvě v roce 2021? Liší se stav v různých úsecích postižené řeky? Jaká je zde početnost generačních ryb? Které druhy ryb se v Bečvě přirozeně neobnoví?

To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku dubna.

Objednat si ho od 1. dubna můžete také v našem e-shopu.

Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářstvímůžete si ho zařídit zde.

časopis Rybářství