Když jsem před zhruba pěti lety prvně navázal háček přímo na vlasec, na něj napíchl smačka a celou sestavu zakončenou olůvkem dvacítkou poslal mezi potopenou suť, ve větší úspěch jsem nevěřil. Domníval jsem se, že dravec vzhledem k napnutému návazci nebude mít dost prostoru (a ani času) nástrahu pozřít dostatečně hluboko. Další jasné nevýhody jsem viděl v jakési neohrabanosti a svázanosti celé sestavy.

text: Jan Stluka

Jenže po několika otáčkách navijáku přišel naprosto tvrdý, zcela upřímný záběr sestávající se z tupé rány do blanku prutu a následného škubání. Byl jsem příjemně překvapený. Okoun, který neměl ani 30 cm, měl 10cm gumovou nástrahu spolknutou tak hluboko, že na řadu musel přijít peán i asistence kamaráda v lodi.

Od tohoto památného záběru jsem vyzkoušel poměrně dost nástrah, návazcových materiálů i prutů. V následujících řádcích by měli najít inspiraci ti kolegové, kteří ještě pořád váhají, zda tuto poměrně mladou odnož přívlače, zatím bez českého pojmenování, vyzkoušet.

Lovit můžete v podstatě kdekoliv

Extrémně citlivou a přitažlivou hru, která se dá s nástrahou rozehrát, má smysl rybám předvádět především v místech, které nejsou větší než nějakých dvacet metrů čtverečních. Doslova horkými místy jsou mostní pilíře a nejrůznější průplavy.

jezero
Na rozlehlých vodách nahodíte daleko, předaleko. Pokud nechcete ztratit citlivost, tak se bez drop shotu vlastně neobejdete. Foto: Vladimír Urban

Uspějete s ní naopak ale i tam, kde nástrahu potřebujete dostat do extrémních dálek. Pokud nechcete ztratit citlivost, bez drop shotu se vlastně neobejdete. Přednosti sestavy s koncovým olovem tedy využijete i na písečných plážích, mělkých stojácích a rozlehlých pískovnách.

Pruty

Ty, které jsou určené přímo k lovu s koncovým olůvkem, mají dva společné jmenovatele – delší rukojeti, než bývá u prutů na přívlač obvyklé a měkké špičky různé délky, vesměs v jiné barvě než prut. Investice do těchto speciálů je smysluplná. První, velmi citlivá třetina prutu vám skvěle pomáhá udržovat kontakt s nástrahou, aniž byste zvedali zátěž ode dna, poskytuje rybě větší prostor pro lepší uchopení nástrahy.

Obava, že neucítíte záběr v prutu a budete muset neustále sledovat jen špičku, je lichá. Více materiálu pod navijákem oceníte zvláště při lovech ze břehu, kdy je dráha nástrahy ve vodě podstatně delší než při lodních výletech.   

Háčky

V začátcích jsem kupoval nestoudně drahé speciály, které kromě stálosti ostří neposkytovaly v podstatě nic. Naprosto nejlepší službu vám prokážou tzv. jigové háčky, prvotně určené na výrobu twisterových hlaviček. Díky plošce, na které se dá vytvořit relativně dlouhý uzel, dobře udržují kolmici k návazci.

štika
Ke štice patří lanko a delší streamerový háček zajištěný trubičkami. Foto: Ivo Novák

I když na něj napíchnete těžké a velké nástrahy, při záseku se nestáčejí a – jen tak mimochodem – jeden kousek stojí necelé dva kačky. Alternativně se dají použít i klasické kaprové háčky s očkem vyhnutým ven, doplněné malým trojháčkem na pletence.  

Návazce

Vytvářejte je z klasického monofilu. Rozdíl mezi drahým fluorokarbonem a o dvě třetiny levnějším Raptorem jsem nezaznamenal ani ve vlastnostech nástrahy, natož v počtu záběrů.

Postup vázaní není složitý. Na zhruba metrový návazec navlečte háček, vytvořte na něm klasický bezuzlový spoj, který zná každý kaprař – a v podstatě máte hotovo. Osobně vytvářím ještě dva tři klasické uzlíky pod háčkem. Ty mají dvě funkce.

nástraha
Uvázání nástrahy. Foto: Jan Stluka

Jednak fungují jako zarážky olova, jednak při vázce v 90 % případů návazec povolí právě v těchto místech. Většinou tak přijdu jen o zátěž, a ne o celou sestavu. Lovci štik by měli použít lanko, na které navlečou delší streamerový háček a ten zajistí z obou stran trubičkami.

Nástrahy

O smačkovi byla řeč, to je klasika. Nutno dodat, že podstatně lepší výsledky přinášejí klasická kopyta. Nebojte se háček ozdobit pořádnou rousnicí a velmi dobře si zachytáte i s rybičkou. Ortodoxní přívlačáři se právě asi chytají za hlavu.

candát
Candát je mnohdy náladová a také vybíravá ryba, někdy sáhne jen po přírodních nástrahách. Foto: Jan Stluka

Bohužel, jak v tuzemsku, tak např. ve Španělsku jsou vody, kdy pouhá výměna gumové imitace za přirozená sousta znamená místo nuly úlovek i několika desítek ryb, převážně candátů. Ostatní aristokraté v místech s přebytkem přirozené potravy jsou zkrátka a dobře k jakýmkoliv jiným než přirozeným soustům prostě a jednoduše apatičtí.

Určitě vyzkoušejte i velké mušky. Perfektně fungují dnes už proslavené třídílné rybky soft for play, které na klasické hlavičce nepracují ani z 50 % tak, jako na drop shotu, kdy se jejich pohyb dá označit jako naprosto úžasný. Vlastní vedení nástrah složité není.

Zpočátku budete mít snahu nástraze udělovat prutem co nejvíce pohybu. Po nějakém čase zjistíte, že stačí jen točit navijákem a mírně prut zvedat. Jen nerovnosti dna a vítr dokážou měkkému silikonu předat přesně tolik pohybu, aby byl pro dravce neodolatelný.  

Zátěže

Originály mají na sobě klipsnu, díky níž můžete vzdálenost olůvka od nástrahy měnit. Tuto výhodu oceníte na vodách, kde dno pokrývá vrstva bahna, rašeliny či rostlin. Na kamení klip ale přináší více starostí než užitku. Při uváznutí a následném pokusu o vyproštění ostrý drát téměř okamžitě přeřízne i relativně silné návazce.

olůvka
Kouzelná pohyblivá olůvka. Foto: Jan Stluka

Pro lovy v extrémně vázkových místech jako zátěž volte raději řetízek broků či klasické olovo, které klidně roztlučte kladivem do co možná nejširší placky. V nouzi se dají použít i matice od šroubů.

Napsat komentář