Domácí výroba vnadících pelet

Text: Jiří Kadubec, foto: autor, Roman Heřman

Když lovím na plavanou, lovím nejčastěji s matchovým prutem a pokud to podmínky dovolí, snažím se o co největší ryby. A právě v tomto případě je vhodné na zakrmení použít pelety a partiklové složky krmení.

Tento článek však nemá za úkol čtenáři přiblížit vnadění peletami, ale spíše samotnou výrobu pelet v domácích podmínkách. Při komerční výrobě pelet se používají speciální stroje, do kterých výrobce přidá suroviny a ze stroje se začínají sypat hotové peletky.

V malovýrobě může takový stroj využít i ten rybář, který má doma „peletovač“ pro výrobu paliva pro peletové kotle. Ovšem my, kteří žijeme při ústředním topení, takový stroj nemáme a tak si musíme vystačit s běžně dostupnými prostředky, které seženeme v každém obchodu pro kutily.

Jako základní prostředek je dobré použít vytlačovací pistoli nebo ruční mlýnek s nástavcem pro střívka. Další variantou, jak vytvořit váleček, je ruční zpracování. Z těsta vytvoříme váleček, jako když pečeme vánoční cukroví a ten poté (stejně jako váleček vytvořený vytlačovací pistolí) nakrájíme na požadované pelety.

Pelety se suší

V letním období jde samozřejmě sušit pelety venku na sluníčku, ale pro kvalitní vysušení, které zabrání vzniku plísní, je dobré využít domácí sušičku, kterou má mnoho rodin ke zpracování ovoce či hub.

Pokud vyrábíme pelety na delší skladování, je nutné přizpůsobit i podmínky. Pokud se chceme v kvalitou výrobku přiblížit komerčním výrobcům, naše pelety by měly být vystaveny intenzivnímu UV záření, které zničí plísně a spory. Pokud si připravujeme pelety jen na víkendový lov, je potřeba je kvalitně vysušit – zabráníme tím možnosti vzniku plísní.

Další možností pro přesné a vysoce účinné vnadění je vytvořit peletu větších rozměrů ve formě placky. Pro delší vzdálenosti je možné vytvořit i pelety, které budou ve velikosti jakéhosi krmného granátu.

Jaké suroviny použít?

Je možné použít suroviny, které se používají do boilie, ale pelety se mají na dně co nejrychleji rozpadnout, a proto je dobré zařadit do mixu i pórovitou složku, která po nasátí vody peletu rozloží.

Rovněž je důležité do složení přidat pojící složku. Vzhledem k tomu, že pelety sušíme, není vhodné do nich jako pojící složku použít vajíčko, které by mohlo se v peletě začít kazit. Proto při výrobě sáhneme po pšeničném glutenu. Kdo nemá možnost ho koupit, tomu jako pojivo může dobře posloužit (ve větší koncentraci) hladká pšeničná mouka.

Jako základní objemová složka je vhodný i obyčejný kukuřičný šrot, k němuž přidáme další suroviny. V tomto ohledu se fantazii meze nekladou, a proto je jen na nás, jestli se rozhodneme pro masové či sladké pelety.

Přikládám i několik osvědčených receptů, které se již osvědčily při praktickém lovu. Vzhledem k tomu, že s matchovým prutem vyhledávám obvykle kapry, tak i samotné pelety jsou přizpůsobeny právě pro kapra, popřípadě pro další kaprovité ryby, jako jsou karas, cejn a nakonec i plotice.

Základní sladká varianta

• Kukuřičný šrot
• Pšeničný šrot
• Pšeničné klíčky
• Pšeničný gluten
• Ovocný nápoj Tang, popř. jeho obdoba
• Rostlinný olej
• Melasa

Základní masová varianta

• Kukuřičný šrot
• Rybí moučka (ideální je lososová)
• Pšeničné klíčky
• Pšeničný gluten
• Rybí olej (také lososový)
• Melasa

Poměr jednotlivých složek není kritický, ale je třeba dbát, aby měly správnou konzistenci. Výsledné těsto by se mělo dát snadno zpracovávat. Proto je třeba příliš řídké těsto zahustit. A naopak, příliš hutné těsto je obtížně zpracovatelné.  A někdy ho třeba v této konzistenci do pistole ani nedostanete.

Fotografický návod pro výrobu pelet

Jednoduchý příklad, během něhož byla k výrobě pelet použita komerční krmná směs, doplněna suchou zemí. Po zformování jsou pelety sušeny na slunci do potřebné tvrdosti.

Přesné zakrmení, základ úspěchu

V případě, že se nám podaří dosáhnout přesného zakrmení, máme předpoklad pro úspěšný lov. Samozřejmě, že nelze vždy a všude počítat se vzrostlou rybou.

Jak jsem již zmínil, dopravit krmení na vybrané místo je základ. Vysušené pelety je snazší dostat na místo určení. Pokud potřebujeme dostat krmení na vzdálenější krmná místa, měli bychom využít prak.

Při zakrmování standardní krmnou směsí je vždy nutné směs dobře „utáhnout“, aby se při letu nerozpadla a zároveň ji nechat natolik propustnou, aby se na dně snadno rozpadla. U správně připravených pelet o tom nemusíme přemýšlet, samozřejmě odpadá i práce s přípravou krmení na místě. První várku krmných pelet je potřeba dopravit na určené místo ihned po příchodu k vodě, aby pelety měly čas se rozpadnout. A až poté si připravujeme vybavení pro lov.

Co říci na závěr?

Nelze jednoznačně říci, že lov na pelety je nejúčinnější nebo že nalovíme velké množství ryb. Lov na pelety je ale každopádně srovnatelný s klasickým vnaděním míchanou krmnou směsí. Hlavní výhody, které hovoří pro pelety, vidím v možnostech přípravy dopředu, delšího skladování, a že rybář zná přesné složení pelet, které může libovolně upravovat podle ročního období či úspěšnosti.

Je třeba zmínit i nevýhody… Pelety musíme vyrábět doma, flexibilita výroby je špatná, což znamená, že pokud vyrobíme špatnou směs (a tedy i špatné pelety), tak je lepší je rovnou vyhodit než s nimi začít krmit.

Pelety mohou být revoluční i v plavané, ale zatím tímto směrem našlápnuto nemají. Na druhou stranu je na nás, na rybářích, kteří rádi experimentují, pelety vyzkoušet a porovnat je s jinou krmnou kampaní. A teprve potom vyřknout ortel.