Rybáři ho znají například jako organizátora kaprařského závodu Pohár předsedy ČRS v Račicích. Miroslav Poupa se teď rozhodl k razantnímu životnímu kroku – opustil jistotu zaměstnání ve finančním sektoru a stal se spolumajitelem kdysi kultovní rybářské firmy JSA Fish.
text: Marek Kožušník
Vzpomeneš si, kdy jsi poprvé držel v ruce prut?
Začínal jsem rybařit s dědou, když mi byly čtyři roky. Chodili jsme na Jizeru nebo na soutok Klenice a Jizery v Mladé Boleslavi, protože jsem Boleslavák. Děda mi nechával jeden prut, chytali jsme zásadně na splávek, na husí brko. Ve dvanácti jsem začal chodit do rybářského kroužku.
Kdy se z rybaření stala vášeň na celý život?
Prakticky od doby, co pamatuji. Zásadní zlom nastal, když mi bylo šestnáct, kdy jsem se dočetl o chytání na boilie vlasovou metodou. Měl jsem laminátové Lipno 2,40 m, na něm naviják Stabil a zkoušel chytat na vlas na kukuřici. A ono to šlo. Úplně mě to pohltilo a začal jsem se rybaření věnovat čím dál víc. Moje letní brigády spočívaly v tom, že jsem prodával v rybářských potřebách v Mladé Boleslavi. Tam jsem se s poprvé setkal s výrobky JSA Fish.
Byla to už tehdy známá značka?
JSA Fish funguje na českém trhu zhruba třicet let. Byla to vůbec jedna z prvních firem, ne-li úplně první, která u nás v tom sektoru začala podnikat. Později jsem zjistil, že se majitel rybářských potřeb, ve kterých jsem coby študák prodával, osobně znal s majiteli JSA Fish – jezdili společně na ryby. Možná proto měl na krámě hodně jejich věcí. Rozhodně by mě nikdy v životě nenapadlo, že se do JSA sám o pár dekád později dostanu. Život je plný náhod.
S dědou jste chytali zásadně na splávek. Jsi dodnes plavačkář?
Určitě nejsem, i když mě plavačka pořád strašně baví. Výrazně víc mě však naplňuje kaprařina. Býval jsem takový ten ostrý kaprař, který tráví u vody stovky hodin čekáním na tu jednu největší rybu revíru.
Ale tím, jak přibývalo práce, přibyly děti, ubývalo času, jsem se našel spíš v aktivním rybolovu. Chytám sice po kaprařsku, ale víc na jemno. Jde mi o to chytat spíš víc ryb, bavit se. A když přijde větší ryba, je to jen velmi vítaný bonus. Poslední čtyři roky dost ujíždím i na method feederu. Je to rychlé a účinné.
Čím ses živil, než jsi naskočil do rybářské party kolem JSA Fish?
Celý svůj aktivní pracovní život jsem se pohyboval ve finančním sektoru. Nejdřív jako účetní, posledních deset let na vedoucích pozicích – finanční ředitel nebo manažer účetního a daňového oddělení. Nikdy jsem nic jiného nepoznal. Posledních pár let jsem se však už cítil celkem unavený.
V okamžiku, kdy se naskytla příležitost změnit pole působnosti, bylo rozhodnutí poměrně rychlé a z mého pohledu poměrně snadné. Je fér říct, že bych o tom rozhodně nepřemýšlel, pokud by do toho nešel můj kamarád Honza Baško, který celou tuhle akci financoval. Honza je zároveň třetím spolumajitelem JSA Fish.
Jak k celé transakci vlastně došlo? Hodili ti z JSA Fish lano?
Mým dlouholetým kamarádem je Jarda Antoš, jeden z původních majitelů. Hrávali jsme spolu squash, jezdíme spolu na ryby, léta se objevuje na rybářských akcích, které pořádám ať už pro veřejnost nebo pro kamarády. A loni v lednu bohužel zemřel jeho společník Honza Sajfrt, se kterým firmu JSA rozjížděli. S oběma jsem byl dvakrát v Norsku na rybách, s oběma jsem si dobře rozuměl. Jarda zvažoval, co bude s firmou dál, jestli ji rozprodají, zavřou, co s ní vůbec provedou.
Jednou, na našem kamarádském srandamači, před mojí manželkou utrousil, že by si dokázal představit, kdyby měl vedle sebe někoho, jako jsem já. Chytil jsem se té myšlenky a zeptal se Jardy, jak by se na to tvářil. Nic jsem od toho neočekával, spíš jsem čekal, že mě pošle do háje, ale nakonec to dopadlo úplně jinak. Ta myšlenka se mu zalíbila, dohodli jsme se s vdovou po Honzovi Sajfrtovi a její podíl společně s kamarádem Honzou koupili.
Obával ses vzdát se jistoty ve firmě, kde jsi už zajetý a zkušený?
Naopak, bylo to úplně snadné. Už poměrně dlouho jsem přemýšlel nad tím, jaké by to bylo dělat něco jiného než čísla. A když se navíc naskytla příležitost pracovat v oboru, kterým žiju, který je mým největším koníčkem, pohltilo mě to. Najednou jsem cítil elán, nadšení, novou životní sílu. Úplně mi to vlilo novou krev do žil a to je možná důvod, proč do toho teď v JSA Fish hodně šlapeme. Čeká nás hodně změn, máme vizi, plány. Zatím musím zaklepat, že se nám to daří.
Proč bych měl jako rybář nakupovat zrovna u vás? V čem jste lepší než konkurence?
Máme plné sklady, často zboží za „předcovidové“ ceny. Drtivou většinu našeho sortimentu nepřekupujeme, jsme přímý dovozce nebo výrobce. Velkou výhodu vidím i v tom, že všichni majitelé i většina zaměstnanců jsme rybáři. Máme možnost testovat přímo v terénu produkty, které prodáváme. A děláme to. Necháme si např. vyrobit nějaký vzorek a ten otestujeme. Něco se nám nelíbí, upravíme to. A pak už jde jen o to, aby si to vyzkoušeli samotní rybáři a udělali si na to svůj názor.
Před pár dny jsem u nás ve skladu koukal na naviják, jehož pultová cena je nějakých 900 korun – a budu si ho brát na vláčku. Náš „servisák“ mi ho doporučil, protože ho zná zevnitř, stejně jako všechny ostatní naše navijáky. Ano, máme i vlastní servis… Naviják je mrňavý, kovový, brzda široká a citlivá, líbí se mi a jsem si jistý, že by se líbil i ostatním rybářům, pokud by mu dali šanci. Jsem sice součástí týmu pár měsíců, ale věci od JSA znám v nějaké větší míře posledních deset let, co jezdím s Jardou na ryby. Dlouhodobě je používám.
Co například?
Třeba bivak, který jsem kupoval v roce 2008 a mám ho dodnes. A jediné, co na něm odešlo, byl zip. A jsou vytahané gumy, do kterých se dávají kolíky. Ale to je únava materiálu, jinak všechno drží a funguje jak má. Nebo navijáky na feeder a spoustu drobné bižuterie. Kaprovi je totiž celkem jedno, jestli je na montáži závěska od lišáka nebo ta naše za zlomek ceny.
Prodáváte i české výrobky?
Jednou z našich vizí je, že bychom rádi dostali do našeho sortimentu ještě víc českých výrobků. Máme například linku na lití olova. Když vezmu třeba mořský program, který prodáváme pod značkou ICE Fish, poměrně slušné procento tvoří věci, které se vyrobily tady v Čechách. Samozřejmě podle vzorů, které se testovaly v praxi.
Původní majitelé jezdili do Norska dvakrát, třikrát do roka po dobu posledních dvaceti let. Takže není náhoda, že máme velmi široký sortiment mořské rybařiny. Na ty testovací výpravy se už teď velmi těším. V plánu je i výroba vlastní řady krmení, které bude vycházet výhradně z našich receptur. Možná budeme mít časem i svou kolekci oblečení – spíš se bude jednat o menší limitované série.
Jaký tedy nabízíte sortiment?
Sortiment je skoro kompletní. Máme několik vlastních značek. Carp System, to je veškerý kaprový program, pak Feeder Match, věci na feeder. Oblast, kam bych chtěl JSA Fish posunout do budoucna, je method feeder. Tam vidím potenciál. Pak je to zmiňovaný mořský program, který se prodává pod značkou ICE Fish. Přívlač prodáváme pod značkou Atoka. Máme spoustu druhů různých gum, které jsou nejenom hezké na pohled, ale mají i dobrý chod, navíc nejsou drahé. Mám ale pocit, že o nich lidé moc nevědí, a to chci změnit.
Dále nabízíme značky, u kterých máme výhradní zastoupení – Formax, což jsou nejen luxusní vlasce, ale i prakticky kompletní program na feeder nebo method feeder. Nabízíme japonské háčky od firmy Maruto, které si získaly hodně velkou oblibu u kaprařů, ale teď se nám podařilo dovézt i mrňavé háčky na method feeder, desítky a dvanáctky, které jsou ze silnějšího drátu, takže vydrží i velkou rybu. S Jardou a Honzou je používáme třeba na závodech. Například doslova legendární je háček Maruto E, který zná drtivá většina kaprařů u nás; mistři ohnutých špicí jej asi teprve objeví.
A určitě nesmím zapomenout na novinku v našem sortimentu – krmení od maďarské firmy Stég. Jsou to famózní věci na method feeder a kaprařinu za cenu, která příjemně překvapí. Je toho dost, co můžeme nabídnout, bohužel JSA Fish v minulosti dost vyklidila rybářskou scénu a běžní rybáři na naše značky trochu pozapomněli, což však vůbec není jejich chyba.
Jak to můžete změnit?
Je nezpochybnitelné, že se v minulých letech zanedbala reklama. Chtěl bych mezi lidi dostat povědomí o JSA Fish, a hlavně trochu změnit smýšlení rybářů v tom, že dobré věci nutně musí být drahé. Já třeba používám některé věci JSA Fish dlouhé roky, aniž bych tušil, že v té firmě jednou skončím. A jsou to věci v řádech do dvou tisícovek.
Mám trochu podezření, že český rybář přemýšlí způsobem „to si nekoupím, je to podezřele levné“. Ale to změníme. Jsme levní jen proto, že jsme přímým dovozcem nebo výrobcem, nikde žádný zbytečný mezičlánek, který zboží prodražuje. JSA Fish je sice na českém trhu třicet let, ale v posledních deseti letech dost vyklidila pole. Noví dravci si pro sebe poměrně snadno urvali podíl trhu, který kdysi patřil JSA Fish.
Naším cílem je postupně posilovat náš tržní podíl, byť je mi jasné, že k tomu vede dlouhá a trnitá cesta. Nikam však nespěcháme, nic nás nenutí. Věřím, že když se dělají věci systematicky a pořádně, tak se dílo podaří!
Diskuze k článku (0)