Dámská jízda? Jedině s pruty u vody! A klukům jsme vytřely zrak

Text: Andrea a Vlasta , foto: autorky

Vyrazily jsme v pátek 22. 5. v sestavě tři sestry a naše nejlepší kamarádka. Po příjezdu jsme vybalily a hned pádily k vodě. Dobré místo jsme našly celkem rychle. Nahodily jsme a čekaly.

První úlovek na sebe nenechal dlouho čekat a na břeh se podíval krásný perlín. Chvíli nato přišel pěkný bolen 55 cm a hned za ním další bolen s délkou 51 cm. Samozřejmě byli hned vráceni zpět,  protože jsou hájení. Tím se náš páteční rybolov skončil.

V sobotu ráno jsme se rozhodly zkusit jiné místo a popošly jsme o kousek dál. Dopoledne přišel pěkný kapřík, taková říční kulička. Počasí nám moc nepřálo, nejdřív pršelo, pak začalo být dusno jako před bouří a nakonec začalo opět pršet.

Při dešti přišel jedné z mých sester nejprve velmi opatrný záběr, který se záhy změnil v pomalou plynulou jízdu. Sestra zasekla a začal boj! Od první chvíle bylo jasné, že se nejedná o malou rybu, ale dlouho jsme nevěděly, jaká ryba se na háček chytila. Když  už  byla u břehu,  koukaly jsme všechny s očima navrch hlavy.

Rychle jsem popadla podběrák a povedlo se mi vytáhnout obřího amura na břeh. Byly jsme v šoku. Takové torpédo jsme ještě neviděly! Amur měřil neuvěřitelných 101 cm. Všechny jsme byly nadšené, byl to náš zatím největší úlovek, možná i životní ryba!

Když jsme se uklidnily a znovu nahodily, přišel další záběr. Nemožné se stalo skutečným. Ségra zasekla a po kratším zdolávání se u břehu ukázal další amur. Ještě větší než  ten první! Bohužel, jak ucítil dno a zahlédl podběrák, začal bojovat jako lev a v poslední chvíli se osvobodil. Jen nám zamával ocasní ploutví a zmizel v Labi.

Rozhodly jsme se, že i přes neustávající déšť vydržíme a zkusíme ulovit dalšího amura. Asi hodinu před půlnocí přišel opravdu další záběr! A opět se jednalo o amura, bohužel tento měl pouze 91 cm.

Kluci rybáři, kteří chytali o kus dál, nevěřili vlastním očím. Chodili se k nám dívat,  jak holky umějí chytat. Tímto jim chceme poděkovat za zapůjčení většího podběráku, protože náš podběrák první amur úplně roztrhal.

Sobotní den skončil, ale vidina úlovku dalšího velkého amura nám nedala spát, a tak jsme v neděli v 5 ráno stály opět u řeky. Věřte nebo ne, přišel ještě jeden, ale u břehu nám zase jenom zamával.

Chtěla bych poděkovat třetí sestře Anče a nejlepší kámošce Monice za zásoby pití, jídla a hlavně psychické podpory. A také svatému Petrovi za nádherný víkend a nezapomenutelné zážitky! Je jasné, že 16. 6. se na místo vrátíme a doufáme, že ulovíme sumce!

Takže i ženský to zvládnou a navíc na nástrahu, kterou si samy vyrobily doma. Petrův zdar všem a krásné chvíle strávené u vody!