Parazitická hlístice krevnatka úhoří (Anguillicoloides crassus) způsobuje onemocnění zvané anguilikolóza. Krevnatka je původním parazitem úhořů japonských (Anguilla japonica), kteří jsou na něj dobře adaptováni, a tak jim nepůsobí vážnější škody.
text: Pavel Vrána, ichtyolog ČRS
V akvakulturních chovech úhořů se však tento parazit setkal s novým hostitelem, kterým je náš původní úhoř říční (Anguilla anguilla). Ten na něj není adaptovaný, a proto u něj způsobuje velké ztráty. Spolu s vysazováním úhořů se parazit postupně rozšířil do řady zemí. Na našem území byl poprvé zaznamenán v roce 1991 a postupně způsobil několik větších úhynů, především na údolních nádržích. Na rybářských revírech není jeho léčba možná. V současné chvíli se vyskytuje prakticky na celém území ČR, úhoře oslabuje, ale větší úhyny způsobuje spíše vzácně.
Krevnatka má vývojový cyklus, při kterém se její larvy dostávají spolu s úhořími výkaly do volné vody, kde jsou konzumovány buchankami (planktonní organismy). Úhoř se může nakazit, jestliže přímo zkonzumuje napadenou buchanku, případně další mezihostitele, kterými mohou být žáby, čolci, plži, nebo larvy vodního hmyzu, v jejichž tělech larvy parazita „čekají“, až budou zkonzumovány úhořem, jakožto konečným hostitelem. V jeho plynovém měchýři pak sají krev a pohlavně dospívají, množí se a následně hynou.
Úhoři napadení hlísticemi jsou zpravidla slabí, malátní, na povrchu těla mramorovaní, pohybují se nekoordinovaně při hladině, postupně hynou. V plynovém měchýři takových ryb pak nacházíme především dospělé hlístice, které mají délku 1–4 cm a svým tvarem těla trochu připomínají žížaly zatočené do klubíčka. Mají barvu sražené krve, na povrchu mohou mít slizovitý obal a často se pomalu pohybují do stran.
Toxiny vznikající rozkladem odumřelých dospělých krevnatek v uzavřeném prostoru plynového měchýře úhoře oslabují. Způsobují, že jsou úhoři vnímavější vůči sekundárním virovým, bakteriálním či houbovým infekcím. Z našich nádrží jsou známé případy hynutí úhořů v důsledku masivního rozkladu odumřelých krevnatek v plynovém měchýři v kombinaci s napadením kůže a žaber bakteriemi (především rodu Aeromonas) a lokálním snížením obsahu kyslíku ve vodě (anoxické zóny na nádržích).
Tento parazit není žádným způsobem přenosný na člověka.
Diskuze k článku (0)