Co by měl vědět každý začátečník: Vertikální přívlač

Jde o vzrušující lov z lodi, kajaku či bellyboatu. Dočkáte se tvrdých záběrů v relativně krátké vzdálenosti pod špičkou prutu. Jak na to? Nástrahy jednoduše spouštíme pod loď a za pomalého driftu prochytáváme pro dravé ryby typická místa, jako jsou kamenité hrany, koryta apod. Důležité je jakékoliv plavidlo a dobrá lokalizace ryb v daném období roku. Dobrým pomocníkem je i echolot, není však nezbytný.

text: Tomáš Fiedler

Pruty pro vertikální přívlač běžně volíme v délkách do 2 m. V ideálním případě v délce okolo 1,80 m. Pro délku prutu může být rozhodující i umístění sondy echolotu. Vždy se snažíme lovit v její těsné blízkosti, abychom na displeji viděli, co se pod námi děje.

Kratší prut je vždy lepší pro zdolávání i pro manipulaci s prutem v lodi. Pokud lovíme z bellyboatů, automaticky sáhneme po prutu nejkratším, asi v délce 1,8 m. Právě v takových délkách se běžně nabízí i jednodílné vertikální speciály s delikátní, středně rychlou akcí.

Gramáž prutu volíme vždy podle velikosti (hmotnosti) nástrah, hloubky revíru a samozřejmě taky proudění vody. V sezoně si vystačím s jedním prutem (v gramáži 30–40 g) na okouny a candáty, a s druhým 65g pro větší nástrahy na candáty, štiky a menší sumce.

Naviják

Nástrahu prakticky neodhazujeme a téměř výhradně ji jen spouštíme pod loď. Důležitou roli však hraje brzda navijáku, která musí být citlivá. Oblíbil jsem si navijáky, které lze právě při spouštění pohodlně obsloužit i jednou rukou. Běžný smekací naviják lze samozřejmě taktéž použít.

Šnůra či vlasec?

Návin pletenky je při vertikální přívlači důležitý i během nejjemnějšího záběru. Co nabídnout má ale i klasický monofil. Z negativní vlastnosti, jakou je jeho velká průtažnost, může být i plus – dobře tlumí výpady ryb. V tomto ohledu jsou specialisty zvláště candáti.

I velká ryba se kolikrát ihned po záseku nechá vytáhnout až na hladinu, kde začne divoce mlátit hlavou ze strany na stranu, aby pak zajela do hloubky. Je to okamžik, kdy se candát často osvobodí sám. V tu chvíli nám monofilní vlasec přijde vhod a každý milimetr, o který se natáhne, nám rybu pomůže zdolat.

Mnou běžně používané průměry pletené šňůry jsou 0,10 až 0,19 mm, monofilního vlasce o síle 0,26 až 0,30 mm. Obě varianty vždy ukončuji metrovým návazcem z fluorokarbonu o průměru 0,39 až 0,49 mm. Výrazně se tak zvyšuje odolnost proti předření. Pro spojení používám bezuzlové spojky.

Nástrahy

Používám klasické štíhlejší gumy s „bambulí“ na konci, ale i přímo určené k tomuto způsobu lovu, jako je například MONSTER SLUG. Vesměs vždy jde o dlouhé a materiálově velice poddajné nástrahy ve velikostech 10–20 cm. V minulosti jsem ale slavil úspěchy i s imitací raka, jakou je SG 3D CRAYFISH nebo SG 3D REACTION CRAYFISH.

Hlavičky vždy volím adekvátní k hloubce a síle proudu. Kontakt se dnem je zcela zásadní při tzv. vyklepávání ryb, kdy těžší hlavička snáze zvedá sediment ze dna a dělá i celkově větší rozruch. Každý jig lze dozbrojit přídavným závěsem s trojháčkem.

Toto řešení používám u delších nástrah a obecně i v chladnějších měsících, kdy už jsou ryby pomalejší. Zvýšíme tak procento záseků. Pro výrobu samotných závěsů používám jemné pletené šňůrky, monofil a v případě štik i lanko.

Taktika

Na nám známých revírech lze úspěšně hledat a lovit ryby i bez moderní elektronické technologie. Ideální rovnice je ale zkušenost, znalost dna a zdatný pomocník v podobě echolotu. Po většinu času kombinuji klasickou přívlač s vertikální. Pokud jsou velké vlny a silný vítr, chytám z kotvy klasicky. Jakmile to podmínky dovolí, ihned se nechám v pomalém driftu unášet přes zajímavá místa. Několikrát se pak během dne vracím na počáteční pozici a drift opakuji.