Krmítková směs je nedílnou součástí výzbroje téměř všech rybářů, kteří svoje pruty odkládají do vidliček. Jedni jejich složení a barvě nevěnují ani minimální pozornost. Druzí jsou zase ochotni vést na toto téma bouřlivé diskuze. Pravda leží samozřejmě někde uprostřed.

Text: Jan Stluka, foto: autor, David Štrunc

Ti, kteří rybaří jen v neděli odpoledne a spokojí se s jedním nebo žádným záběrem, můžou do krmítka namačkat asi cokoliv jedlého. Nesporným faktem zůstává, že správně vybrané a umíchané krmení dokáže vylepšit úspěšnost lovu o více než sto procent.

Jako u všeho v rybařině, ani v tomto případě neexistuje jeden univerzální a všude platný postup. Trochu jinak je třeba postupovat v půlmetrové mělčině, jinak pod jezem a naprosto odlišně v mnohametrové hlubině přehradní nádrže. Zohlednit je třeba i aktuální počasí, stav vody i druh ryb, které chceme chytat.

Hrubá či jemná?

Čím větší sousta ve směsi jsou, tím větší je pravděpodobnost, že na háčku skončí slušnější šupináč. Pro drobnější ryby velké kousky potravy nejsou tak zajímavé a velmi rychle se jimi zasytí.

Takže při lovu kaprů nic nezkazíte, pokud do sypké směsi přisypete pelety, kousky boilie, kukuřici, hrách, červy, rýži, těstoviny nebo alespoň rozmočený chléb. Naopak v případě, že se chcete bavit lovem miniaturních rybek, použijte co možná nejjemnější prášek a nic do něj nepřidávejte.

Barva

Ta nejvíce zajímá lovce malých rybek, kteří se přímo vyhýbají světlým odstínům. Šupináči menší velikosti jen neradi vyjíždějí nad pás světlé návnady. Vystavují se tak pohledům predátorů, útočících na ně shora.

Osobně jsem velké rozdíly v úspěšnosti mezi hnědou, červenou, žlutou a zelenou barvou krmení nevypozoroval. Každopádně ti, kteří chtějí na tomto poli experimentovat, mohou použít potravinářské barvy a zkoušet, co jen hrdlo ráčí.

Vůně

Valná část kupovaných pamlsků je už od výrobce ovoněná. V principu se dá říct, že sladší vůně přitahují menší ryby a ty masové zase naopak. Nicméně je to jen jakási velmi základní a dost kostrbatá poučka.

Pokud si chcete sami vylepšovat svou směs, pořídit se dají buď sypké nebo tekuté posilovače. S oběma druhy je záhodno zacházet velmi opatrně, jsou totiž velmi koncentrované a několik kapek či jedna lžička bohatě stačí na jeden litr suché směsi.

Většina větších výrobců jde i této skupině zákazníků vstříc a ve svém programu má také tzv. základy. Jedná se o dobře připravené a neovoněné směsi, do kterých můžete sypat či nalévat téměř cokoliv. Většinou jsou označovány jako basic (základní) nebo feeder. Každopádně k pytlíku stačí přičichnout a hned máte jasno, jestli máte možnost ještě něco měnit, či nikoliv.

Konzistence

Nejvíce ji ovlivňuje vzdálenost, hloubka a síla proudu na vašem lovišti. V potaz je třeba brát i četnost hodů nebo jiný způsob, kterým dopravíte krmení do vody.

Mělčiny na stojácích

V hloubce do tří metrů krmení může připomínat řidší kaši. Pokud se pouhým nárazem o hladinu rozpadne, nic se neděje a speciálně na bahnitých mělčinách je to dokonce i žádoucí. Krmný mrak bude vidět i z větší dálky. Minimální proudění neodnese nic z našich dobrot nikam daleko od háčku s nástrahou. Zde jsou skvělou volbou klasická pružinová krmítka. I velmi řídká pasta v nich dobře drží.

Řeky a větší stojaté plochy

Koule, která i po dopadu z metrové výšky na zem stále drží tvar, nebo se jen mírně deformuje, je naprostý ideál. Pokud se při tomto testu krmení rozpadá, je třeba přidat více suchých složek.

Kulatá olověná nebo hranatá feederová krmítka zde odvádějí nejlepší práci. Dá se s nimi nahazovat neuvěřitelně daleko, zásek netlumí žádný odpor, jako u spirálových. Do jejich vnitřku lze namačkat i velmi tuhou pastu obsahující i velké kousky partiklu.

Podjezí, hloubka v údolních nádržích

Tady musíte vytvořit z návnady něco, co spíše připomíná hroudu suchého jílu než potravu po ryby. Většinou už musíte sáhnout po lepidlech nebo sojové mouce, popřípadě do směsi přidat poměrně hodně strouhanky.

Všechny tyto komponenty vám zajistí, aby krmení odolalo silným proudům a nebylo vyplaveno a odneseno kamsi do dálky během několika málo minut. Někteří rybáři používají i speciální zem. Tady je opět nejlepší sáhnout po olověných feederových nebo ještě lépe method mixových modelech.

Může se hodit

Při vlastním míchaní nikam nespěchejte. Po přidání vody chvilku počkejte, až se všechny komponenty tzv. napijí a spojí. Většinou je po patnácti minutách třeba ještě přidávat vodu.

V teplém počasí míchejte spíše menší než větší množství návnady. Vyhnete se tak ztrátám, které způsobuje kysnutí.

Nikdy nemíchejte všechno najednou. Pokud neodhadnete množství vody, jen těžko už s tím něco uděláte.

Většina dražších směsí je velmi silně koncentrovaná. Pokud směsi naředíte rozmočeným pečivem nebo šrotem, je to jen ku prospěchu.

Kbelíky či jiné nádoby je lepší umýt hned po skončení lovu. Po zaschnutí je tato činnost výrazně náročnější.

Otevřené pytlíky se směsí skladujte buď v kbelíku s víkem, nebo je alespoň zabalte do silnější igelitové tašky, jinak z nich velmi rychle vyvane vůně.

Směs se dá vylepšit i z ryze domácích zdrojů oloupaný a rozmačkaný stroužek česneku umí udělat zázraky. Prášková sladká paprika nejen ovoní, ale i obarví. Sůl a pepř nejvíce chutná bílým rybám, při jejich lovu se je nebojte do krmení přimíchat. Další možností ve vylepšování je vojtěška, melasa, vanilkový cukr, rozemleté psí suchary, rybí i kachní granule.