Co by měl vědět každý začátečník: kde hledat ryby

Text: Jan Stluka, foto: autor, Roman Heřman, Vladimír Urban

Existuje spousta teorií, proč, kdy a kde by se měli oploutvení tvorové zdržovat. Pro začátek si ale myslím, že následující instrukce začátečníkům na škodu nebudou.

Řeky

Každá ryba, ať v potoce, říčce či řece, musí řešit skoro schizofrenní situaci. V čím větším proudu stojí, tím více potravy a kyslíku dostane. Na druhou stranu ji tento pobyt stojí poměrně dost sil. Šupináči proto praktikují dvě strategie.

Jednou z nich je přimáčknout se ke dnu, kde je vždy podstatně menší proudění. Na tuto metodu jsou kadeti sumci a parmy. Nutno dodat, že i okouny a kapry nachytáte na místech, kde byste čekali spíše pstruhy či jiné milovníky proudu.

Druhou strategií je vyhledávání pásů klidné vody v těsném sousedství proudných jazyků. Mnohokrát budete překvapeni, kolik ryb je schopno vtěsnat se do relativně malého prostoru.

Kde začít na jaře?

Určitě ne pod jezy. Hledejte hlubší místa s mírným proudem, nejlépe s překážkami na dně. Ve vodě plave minimum potravy, kyslíku je všude relativní dostatek. Organizmus šupináčů je v jakémsi úsporném režimu. Sousto, které bude plavat v jejich blízkosti, rádi sezobnou, ale na výdej jakékoliv energie jsou všechny ryby (snad kromě mníků) skoupé.

Co nastražit?

Jarní tutovkou jsou bezesporu pařený rohlík a bílí červi. Někdy, a to slovo je dost podstatné, bodují hnojáčci.

Kdy?

Ranní a večerní hodiny bývají nejúspěšnější. Při zatažené obloze je slušná šance na dobrý lov po celý den.

Doporučení

Sluneční paprsky prosvěcující křišťálově čistou vodu, takže se i tenké vlasce mění na viditelné šňůry. Někdy je proto lepší tyto slunné polední a odpolední hodiny využít k rodinným výletům než k rybolovu. Dalším faktorem spolehlivě bránícím pohodovému rybaření je zvýšený průtok po tání sněhu. Ledová voda přináší sůl, nečistoty a s tím spojený nedostatek kyslíku.

Kde pokračovat v létě?

Letními místy číslo jedna jsou jezy, jízky či jiná padající voda. Na stěnách těchto vodních děl ulpívají nebo se rodí kilogramy potravy. Životodárného kyslíku je zde nadbytek. Další skvělým místem jsou přítoky, zvláště po dešťových přeháňkách. 

Na co chytat?

V podstatě na cokoliv a jakoukoliv metodou.

Doporučení

V dusných letních dnech si prodlužte výlet klidně do půlnoci, a kde to jde, tak i déle. Spousta ne zrovna nočních ryb, jakou jsou boleni, tloušti či kapři, přijíždějí baštit do těsné blízkosti bublajících proudů často až s příchodem tmy. Brzo ráno a pozdě večer jsou vyhlídky na skvělou vycházku nejlepší. Lovy v pětatřicetistupňovém vedru mají obstojný smysl ve šlajsnách a vířících bubnech, v jiných úsecích už ne.

Kde budeme lovit na podzim?

S příchodem babího léta si ještě slušně zachytáte v hlubších proudných jazycích. V říjnu vás padající listí donutí chytat spíš tam, kde to jde, než tam, kde chcete. Na začátku listopadu se věnujte nadjezím nebo jiným, co nejhlubším místům v toku.

Co nastražit?

Obyvatelé proudů nejsou oproti kolegům z rybníků příliš vybíraví, proto nemá cenu dělat si s druhem nástrahy příliš velkou hlavu. Napíchněte na háček to, čemu věříte. Více neřešte.

Doporučení

Na řekách ani s příchodem prvních mrazíků nemusíte zjemňovat nic. Vlasce, háčky i indikátory mohou zůstat stejné.

Kde budeme chytat v zimě?

Místa pro poslední lovy sezony jsou dost podobná těm jarním. Měla by být co možná nejhlubší, s mírným prouděním a překážkami na dně. Pokud se ve vašem revíru vyskytují pstruzi, najdete je v těsném okolí jezů, kterým jsou snad jako jediní věrní celoročně.

Co nastražit?

Pařený rohlík nebo rybičku, pokud se to samozřejmě ještě smí.

Doporučení

Chytání v zasněžené a tiché krajině má svoje nepopsatelné kouzlo. Někdy zažijete lovy snů, ale pokud nechytíte nic, nebuďte zklamaní. Rybám musí sousto plavat doslova před tlamkou, což se někdy podaří a někdy prostě ne. Většinou nepomůže ani krmení, natož zjemnění návazce. Pokud se rozhodnete častěji navštěvovat tekoucí vody, pořiďte si wincklepickerový, popřípadě feederový prut. Vždy raději sáhněte po tvrdší variantě. Ani vlasce a háčky nemusejí být z kategorie S či M. Šupináči z řek nemají příliš času potravu prozkoumávat, protože by jim při delším rozhodování uplavala. I jejich bojovnost je o poznání větší v porovnání s jejich kolegy z vod stojatých.