Články - Pstruh obecný

Šest stovek perlorodek říčních vypustili ochranáři v řece Malši. Měly by posílit zdejší populaci tohoto vzácného mlže. Mladé perlorodky pocházejí z polopřirozeného odchovu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) to uvedla na svém webu.

Často slýchám nářky a lamentace nad tím, že rybářský lístek dnes vydají kdekomu a za člena sportovní varianty Petrova cechu bývá přijat bez dlouhých cavyků a patřičných procedur kdekdo. Těmi procedurami mají tyhle plačky na mysli třeba institut doporučování od dvou, tří „starších“ členů, kteří by za novice u místní rybářské organizace nejprve tzv. ztratili slovo, pak vzali záruku, dokonce snad i dvou až tříletý „přímý“ dohled u vody. Ano, i tohle lze zaslechnout!

V minulosti se rybaření věnovali převážně pánové v důchodovém věku. S dlouhými bambusovými pruty a podběrákem v jedné ruce a řízkovnicí v druhé, kráčeli důstojně na oblíbené místo u vody.

Blíží se 16. duben, v letošním roce tak připadá otevření pstruhových revírů na úterý. Držitelé pstruhových povolenek se tak po dlouhé zimě dočkají nové sezóny.

Výbor Severočeského územního svazu schválil bližší podmínku výkonu rybářského práva – v období od 1. 9. do 30. 11. s platností od roku 2024 zakazuje na vybraných pstruhových revírech lov přívlačí. Informuje o tom na svých stránkách.

Přinášíme další příběh pstruha obecného z pražských potoků. Tentokrát si můžete přečíst, kterak se dostaly inkubační schránky s jikrami „potočáka“ na dno Vlkánčického potoka.

Pražští rybáři se naplno pustili do letošní instalace plovoucích inkubátorů. Očekáváme tak další várku malých potočáků do pražských potoků. Pojďme se společně podrobně podívat, jak to celé probíhalo...

Jihočeský územní svaz pokračuje i v letošním roce s inkubací jiker pstruha obecného přímo v rybářských revírech za pomoci plovoucích inkubátorů. Pojďme se společně podívat, jak se dílo daří.

Tímto trochu pozměněným příslovím bych chtěl upozornit na jednu z podob pytláctví, které bych dal přívlastek příležitostná.

Do zámecké zahrady přispěchal bílý únor. Bledá obloha jako by zmrzla v odrazu na hladině Leknínového jezírka a v nose štípal studený vzduch. Byla-li někdy někde tak ledová voda, až z ní ploticím zčervenaly ploutve, přihodilo se to nejspíš právě tady.

V prvé řadě si musíme uvědomit, že ryby nežijí na souši, ale ve vodním prostředí, které je od toho našeho velmi odlišné. Z důvodu toho, že jsou ryby poikilotermní (studenokrevné; přijímající teplotu vodního prostředí), jsou i na menší teplotní výkyvy v tomto prostředí velmi citlivé.

Jak zacházet s rybou se mezi sportovními rybáři v poslední době často řeší. Rybáři mohou chytat způsobem chyť a všechno vezmi. Je to způsob velmi nežádoucí a pro rybářskou veřejnost dosti nepochopitelný, mnohdy nazývaný „masařství“.

Sedím na břehu řeky pod starou vrbou a jsem zahleděný do vodních vírů, které vytváří říční proud. Chvíli se jen tak spokojeně točí a plují po hladině, aby byly vzápětí po pár metrech znovu pohlceny vodou.

Moje cesta vlastně začala před dvěma roky, když se moje manželka rozhodla jet na dovolenou a už ne opět do Chorvatska, nýbrž do úplně jiné země. Začali tedy jsme usilovně hledat destinaci, kam se vypravíme. Volba nakonec padla na Řecko.

Líheň, kterou jsme o víkendu navštívili, leží v hlubokém údolí řeky Bystřice. Produkuje násady lososovitých ryb pro Moravskoslezský ÚS. Stěžejní část produkce tvoří pstruh obecný, kterého zde každý rok vyprodukují stovky tisíc kusů v různých věkových stádiích. Dále se zde zabývají produkcí desítek tisíc lipanů a pstruhů duhových.