Články - Štika obecná

Na území České republiky už není příliš řek, které by nebyly poznamenané lidskou touhou po jejím zkrocení a upravení toku pro své účely. Orlice spadající pod Východočeský územní svaz naštěstí původní řekou zůstala. A v nádherné přírodní scenérii čeká na rybáře nejedno překvapení – kromě výskytu čím dál vzácnějších reofilních ryb také vysoká přítomnost urostlých štik.

Náhodné seznámení a následný rozhovor se světově známým profesionálním holandským rybářem Henkem Simonzsem dalo jasný impulz úvahám o naší další rybářské výpravě. Jeho osobní doporučení na dva zkušené profesionální průvodce Dicka van Hattena a Seana Wita veškeré naše obavy zcela rozpustilo. O správnosti výběru nové destinace nikdo nepochyboval.

Bylo krásné červencové ráno a já se společně se svými kamarády Milanem a Jakubem válel na lehátkách pod nastraženými pruty na sumce na břehu zpola vypuštěné nádrže Skalka. Po probdělé noci bez jediného záběru jsme v prvních slunečních paprscích sbírali sílu na nový den.

Ryby se před útokem predátorů brání různými způsoby. I když se oběť ocitne v ozubené rybí tlamě, nemusí být ještě vše ztraceno. Potvrzují to například relativně časté úlovky lína, kterého drobné úhledné šupiny byly poškozeny něčím ostrým. Obyčejně šrámy nacházíme v chvostové části těla, ale mohou být i jinde. Jaký je jejich původ, může se ptát nejeden rybář.

Do České republiky se pozvolna vkradla královna Zima. Zvířata uléhají ke spánku, ve vánku se na stromech chvějí poslední lístky, které co nevidět dopadnou na zmrzlou zem, a štiky si vyráží nacpat před zimou svá břicha.

Pepův wobbler s imitací pstruha dopadl kousek od stanoviště velké štiky. Nestihla zaútočit, ale pohyb vetřelce jí neunikl. Vyjela asi metr ze své skrýše a čekala, co se bude dít. Nezvaný host se po chvíli vrací a jeho dráha vede tentokrát v těsné blízkosti zubaté dračice. Ta kousek popojede a zaútočí rychlostí blesku. Rybář v lodi je překvapený, ale reaguje pohotově a štice tvrdě odporuje. Zpočátku je ryba zmatená, protože žádnou reakci nečekala. Pak si vzpomene na jeden z minulých zážitků a pochopí, že je zle.

Pepův wobbler s imitací pstruha dopadl kousek od stanoviště velké štiky. Nestihla zaútočit, ale pohyb vetřelce jí neunikl. Vyjela asi metr ze své skrýše a čekala, co se bude dít. Nezvaný host se po chvíli vrací a jeho dráha vede tentokrát v těsné blízkosti zubaté dračice. Ta kousek popojede a zaútočí rychlostí blesku. Rybář v lodi je překvapený, ale reaguje pohotově a překvapí štiku tvrdým odporem. Zpočátku je zmatená, protože žádnou reakci nečekala. Pak si vzpomene na jeden z minulých zážitků a pochopí, že je zle.

Věřím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že při vyslovení jména této krásné země s námi povětšinou cloumají emoce. Někdo vzpomíná na krásu tulipánů, druhý na podobnou krásu vzrušujících a všudypřítomných uliček lásky v hlavním městě Amsterdamu a jiný třeba na barvitou atmosféru marihuanových doupat při návštěvě tzv. coffee shopu.

Při chytání štik je nejdůležitějším krokem dravce vypátrat. Samotný lov už bývá jednoduchý, protože štika patří mezi predátory, kteří se nechají velmi lehce vyprovokovat. Tolik teorie. V praxi však velmi často narážím na nejrůznější překážky. Zásadním krokem je zvolit správnou strategii. Pokud objevím opravdu zkušenou štiku, zvolím jednoznačně živou rybičku.

Při chytání štik je nejdůležitějším krokem dravce vypátrat. Samotný lov už bývá jednoduchý, protože štika patří mezi predátory, kteří se nechají velmi lehce vyprovokovat. Tolik teorie. V praxi však velmi často narážím na nejrůznější překážky. Zásadním krokem je zvolit správnou strategii. Pokud objevím opravdu zkušenou štiku, zvolím jednoznačně živou rybičku.

Děti se většinou radují z každé ulovené rybky. O to větší měl Matěj radost, když na konci udice uviděl místo malé rybky, krásnou štiku!

Pop je hladinový wobbler, který nemá nořící lopatku, ale do parabolického tvaru speciálně upravenou přední část. U některých nástrah je tato část vytvořená výliskem z plastu, jiné mají přední část pečlivě vybroušenou přímo v zesílené hlavové části do lžičkovitého tvaru. Jde o plovoucí wobblery, které mají za úkol v dravci probudit pocit, že se na hladině pohybuje kořist.

Dravé ryby se nejčastěji krmí ráno a večer. S přicházející zimou se tato perioda posouvá částečně i do dne. Přesto se občas stane, že sedíte na místě, kde dravci určitě jsou, ale nemáte jediný záběr. Nezbývá než si alespoň užít pobyt u vody a příště doufat ve víc štěstí.

My, lidé, jsme zvyklí jako hlavní smysl orientace používat zrak, ostatní smysly zůstávají v oblasti vnímání v pozadí. Pro ryby však zrak ani zdaleka nepředstavuje jediný důležitý smysl pro orientaci v prostoru. A pro mnohé je vysloveně upozaděný.