Články - Lipan podhorní

Někteří rybáři si s výběrem mušky příliš hlavu nelámou. V krabičce jim leží pár osvědčených vzorů a oni se řídí jen podle toho, zda vidí sběr ryb na hladině, nebo nikoli.

České muškařky dosáhly na historicky prvním mistrovství světa žen v lovu ryb na mušku mimořádného úspěchu. Kolik medailí celkem přivezly? Jak si poradily s bouřkou a rozvodněnou řekou? Jaké ryby se nejčastěji lovily?

Pohled ze břehu nebo z vody nikdy neumožní spatřit to, co je vidět nadhledem z lávky. Použijeme-li polarizační brýle, pak vidíme téměř vše.

Nepatří mezi nejběžnější ani nejúčinnější způsoby lovu, určitě však přinášejí nejvíce čistých adrenalinových zážitků. Děj, který se jinak odehrává kdesi pod hladinou, sledujete v přímém přenosu. Leckdy nejste ochuzeni ani o doprovodné zvukové efekty. V tom vynikají zejména boleni a štiky, uchvátí vás ale i naprosto tiché a elegantní sebrání lipana.

Když někdo řekne Bosna a Hercegovina, vzpomenu na krásnou zalesněnou hornatou krajinu na severu země. Hory, ze kterých na několika metrech vyvěrá tak vydatná řeka, že už po několika desítkách metrů protékají korytem dva kubíky vody za vteřinu.

Včerejší přívalové deště a zvýšené průtoky řek ničily i rybářský majetek. Poškozená byla například líheň MO Děčín. Voda zničila část vybavení, rybáři přišli o generační lipany, pstruhy a siveny. Téměř nikdo z místní členské základny nepřišel pomoct se zvládnutím následků povodně.

V České republice máme přes 60 druhů ryb. Některé jsou krásné, jiné, přiznejme si otevřeně, pěkně ošklivé. Která z nich je podle vás ta nejhezčí?

Léto se pomalu blíží ke svému konci a tím nám končí i přívlač na pstruhové vodě. To však není jediný důvod, proč vyrazit právě tento víkend!

Malý lipánek Thymo se už v řece s ledasčím potkal. poznal nebezpečné tečkované pstruhy, obratné ledňáčky i zákeřné norky. Přes všechna nebezpečí plave se svými kamarády dál v rodné řece.

Stalo se to jednou na jaře v údolí mé domovské řeky, nedaleko malebného městečka založeného před dávnými časy na skále tyčící se z jejího meandru vysoko k nebi. Asi v půlce května si tu v mělké klidné části říčky se dnem bohatě pocukrovaným kamínky a pískem stará lipaní maminka s tatínkem vybrali místo pro svou poslední snůšku jiker.

V Čechách a na Moravě dochází k prudkému úbytku populací pstruha i lipana. To je známo. Potočák potřebuje dostatek vody, vhodné stanoviště, vhodná místa ke tření a potravu. Pokud něco z toho chybí, chybí i on.

Smědá je malá říčka s množstvím malých vodních elektráren a náhonů, které je napájí a tím mají vliv také na průtok vody, výskyt a záběry ryb v určitých úsecích řeky. Pokud je teplé a suché léto, jsou některé úseky (někdy dlouhé i několik desítek metrů) téměř bez vody. Největší takové úseky najdete v Raspenavě – Tamplu, pak až do Frýdlantu k bývalému pivovaru a za Frýdlantem u elektrárny na Hartě.

Jezero máme v dálce za sebou. Trpká chuť zklamání s množství ulovených ryb nám ještě ulpívá na patrech. Svůj pohled i naději upínáme kupředu, k řekám a poslednímu jezeru a naší cestě.

A je tu pro změnu mrazivé říjnové ráno. Podzim je v plném proudu a jsem strašně zvědavý, jaká překvapení mi uchystá moje řeka dnes.

Lipan podhorní (Thymallus thymallus) je jeden z nejkrásnějších zástupců lososotvarých ryb našich volných vod. Je extrémně oblíbeným druhem sportovního rybolovu a o jeho kvalitě masa kolují téměř legendy. Přesto na mnoha lokalitách zcela vymizel a ani snahy o jeho tzv. repatriaci jsou bez jakýchkoliv výsledků. Vysvětlení smutného faktu je ovšem prosté.