Na videu vytáhne člověk z lednice zmrzlého karase stříbřitého a vhodí ho do kádě s vodou. Po minutě a 13 sekundách od vhození zmrzlé ryby se u tlamy karase objeví první vzduchová bublina, po několika dalších sekundách poprvé pohne ploutví a během chvíle začne normálně plavat.

text: Marek Kožušník

„Je pravda, že některé rybí druhy dokážou přežít zámraz, právě u karasů (přesněji u karasů obecných, formy bahenní) toto bylo prokázáno. Zpomalí metabolizmus, kyslík získávají štěpením z tukových zásob,“ vysvětluje pro iRybářství Pavel Vrána, ichtyolog ČRS.

„Dokážou zamrznout (ryba zůstane uvnitř bloku ledu), ale domnívám se, že přitom nezamrzá vnitřek ryby. Že by z toho byla ryba samotná nadšená, velmi pochybuji,“ pokračuje Pavel Vrána.

Dříve, když u nás ještě normálně mrzlo a na řekách se tvořily ledové dřenice, „vyhodila“ podle Pavla Vrány občas řeka na břeh blok ledu, ve kterém byly zamrzlé ryby – pamětníci vzpomínali, že v ledu zamrzlé štiky po rozmražení žily.

Řada mořských ryb umí podle Pavla Vrány žít ve vodě s teplotou nižší než 0 °C. Slaná mořská voda u pólů nezamrzá ani při teplotách výrazně pod nulou. „Ryby se proti zmrznutí chrání látkami, které se obecně nazývají kryoprotektiva. Je možné, že karasům byla před zmražením aplikována nějaká kryoprotektiva, ale to z videa nelze zjistit,“ dodává ichtyolog.

Přesto podle něj nehrozí, že by byl prodej živých zmražených ryb reálný. „To by bylo možné podle všeho jen v Asii. Tam se s rybami moc nemažou, řada z nich krájí a smaží ryby zaživa. U nás by se z toho ochránci přírody zjančili, takže na mraženou živou rybu v supermarketu můžeme zapomenout,“ uzavírá Pavel Vrána.

Napsat komentář