Období rozmnožování – tření – je pro ryby obzvlášť nebezpečné. Jsou omámené přetlakem hormonů v krvi, a proto nevnímají nebezpečí do takové míry jako normálně. Jejich únikové reflexy jsou oslabené, o čemž vědí také mnozí predátoři. A dokonale toho využívají.
text: Jaroslav Šubjak
Tření nížinných druhů ryb probíhá většinou v zarostlých ramenech nebo prohřátých mělkých zátokách, což je pro predátory další obrovská výhoda. Ryby se v těchto místech navíc shromažďují a vytvářejí tu velké hloučky. Pro splnění rodičovské povinnosti jsou často ochotné obětovat i to nejcennější – vlastní život.
Začíná tření
Ale proč se ryby vystavují takovému nebezpečí? Proč raději nezůstanou v bezpečí hluboké vody, ale naopak odhalují svoje bezbranná těla napospas množství predátorů? Na to by se dalo jednoduše odpovědět: „Protože to tak příroda zařídila.“ Ano, v pobřeží se vyskytuje nejvíce rostlinstva – třecího substrátu – a zároveň dostatek úkrytů pro čerstvě vylíhnutý plůdek.
Na mělčinách se voda prohřeje nejdříve a vytváří se tu množství drobného planktonu, první potravy rybích plůdků. Právě proto tření zároveň souvisí i s vysokými jarními vodami. Zaplaví se příbřežní porosty, dochází k rozšíření prostoru – hlavně mělčin – a tvoří se nová ramena, což jsou ideální místa pro přírodní rybí líhně.
Hladoví „hosté“
Při pozorování tření ryb v mělkých říčních ramenech jsem si všiml, že se při mém příchodu vyplašilo a třecí místo opustilo také množství dalších „návštěvníků“. Volavky, racci, kachny a další opeřenci. Když se situace pravidelně opakovala, začínal jsem tušit, co tu asi dělají… Ale chtěl jsem se o tom přesvědčit na vlastní oči. A nejen to.
Zároveň jsem se pokusil tyto jejich lovy také zdokumentovat na fotografiích. Následující dny jsem si připravil maskování, fototechniku a začal se těmto místům věnovat mnohem precizněji…
Kteří predátoři využívali trdliště k lovu ryb? Co všechno obnáší přiblížit se k nim na „dostřel“ fotoaparátu a nevyplašit je? Jaké druhy ryb se na trdlišti vyskytovaly? Jak velké ryby dokázaly volavky sežrat? Jak na ryby útočil racek a jak kormorán?
Co nejvíc škodí přirozenému tření ryb? Proč musíme chránit přirozená rybí trdliště a původní vodní biotopy? Proč by měl být kormorán zařazen mezi invazní druhy?
To vše si můžete přečíst v novém čísle časopisu Rybářství. Na stáncích je od začátku června.
Objednat si ho od 1. června můžete také v našem e-shopu.
Pokud ještě nemáte předplatné časopisu Rybářství, můžete si ho zařídit zde.
Diskuze k článku (0)