Pro mnohé, zejména starší rybáře býval pohled pod vodní hladinu i sebemenšího potoka neodmyslitelně spojen s malými hejny drobných, pěkně vybarvených a živě se pohybujících rybek. Právě tyto rybičky, běžně označované jako střevličky, sdílely vždy společný biotop se pstruhem obecným formy potoční (Salmo truta morpha fario) a spolu s ním vlivem nevhodných civilizačních úprav i znečištění toků postupně z mnoha malých vod České republiky mizí. Není proto divu, že se ocitly na listině celoročně chráněných rybích druhů.
Text: Otto Pospíšil, Josef Kuthan, Ivo Novák, repro: adriaticnature.me/archives/4248
Střevle potoční – Phoxinus phoxinus
(anglicky: common minnow; francouzsky: vairon commune; maďarsky: fürge cselle; německy: Elritze; polsky: strzebla potokowa; rusky: голян (goljan); slovensky: čerebľa obyčajná.
Střevle potoční, kdysi hojný druh, se již ze zmíněných důvodů u nás stává vzácnou rybou. Její výskyt můžeme považovat za jednu z pomůcek, zda se v tom kterém potoce stále mohou vyskytovat i potočáci. Po většinu roku jde o velmi čilou a potravu neustále vyhledávající rybku.
| Zbarvení částí těla střevle potoční | |
| Hřbet: | Hnědozelený nebo namodralý až hodně tmavý |
| Boky: | Světle zelené až nažloutlé |
| Břicho: | Bílé s růžovým zabarvením |
| Ploutve: | Nažloutlé až načervenalé |
| Oči: | Velké se zlatavě lesknoucí duhovkou |
Obě pohlaví střevle jsou připravena k rozmnožování až ve třetím roce života. Tření se odehrává během dubna až června na porostech rostlin nebo na podvodní kořínky.
Jedna samice naklade až 2 tisíce žlutavých jiker o průměru 1 až 1,5 mm. Samci se během tření nádherně vybarvují, koutky úst a břicho mají červené, tlamky a hrdla jakoby umouněná.
Střevle patří mezi krátkověké rybí druhy, dožívají se nejvýše 6 let. Jejich vzrůstové možnosti jsou limitovány asi délkou 16 cm, nejčastěji ale jen 6 až 10 cm. Vzorec požerákových zubů je 2.5.-4.2. nebo 2.5.-5.2.
Potravou střevle jsou různé larvy vodního hmyzu, drobní korýši, červi, ale také malý náletový hmyz. Ulovit ji můžeme nejsnáze do čeřínku nebo na nejmenší lipanové umělé mušky.
Střevle potoční nemá sice žádný hospodářský význam, ale její nepopíratelná kulturní hodnota je přinejmenším v oblasti vědy. Pokud se někde ještě vyskytuje v nezanedbatelném množství, může tam být významnou potravní složkou lososovitých ryb.
Příště si všimneme rybek, které často se střevlemi obývají shodný vodní biotop. Budou to vranka obecná a pruhoploutvá.
Diskuze k článku (0)