Čeburaška. Animovaná postavička, letoun, ale i vynikající pomůcka při přílvači

Text: Ivo Novák, foto: autor

Od klasické jigové hlavičky se odlišuje tím, že zátěž je umístěna samostatně a háček s nástrahou je s ní spojen pomyslným kloubem, takže nástraha na háčku má mnohem více volnosti k pohybu.

Zátěžová část je kulatého tvaru, z boků mírně zploštělá. Středem vede otvor, do něhož se zasouvá z drátku vytvarovaná spona, na kterou se dá navléci háček s očkem.

Celý vtip spočívá v tom, že si rybář může kombinovat velikost zátěže volbou různé gramáže kuličky a samostatně si vybrat správnou velikost háčku pro zvolenou nástrahu. To je velice praktické. Výměna je velice rychlá. Stačí stáhnout zátěž směrem k návazci. Ta nikam neupadne, zůstane na vlasci. Háček s nástrahou se vymění a zátěž se znovu nasadí na sponu.

Během chvíle je na návazci jiná nástraha a chytá se dál. Výrobce doporučuje do sestavy přidat i obratlík s karabinkou. Pomocí ní se dají rychle měnit celé sestavy. To ale i při použití klasické jigovky. Karabinka už ale vadí při výměně háčků s nástrahou. Pak je třeba zátěž před výměnou sundat, čímž se efekt pohodlného vyměňování snižuje.

Šetrná ke gumám

Není třeba přepichovat nástrahy a tím se šetří jejich celistvost. Musí být ale po ruce různé háčky a mít jich dostatečnou zásobu. Na čeburašku se hodí háčky s velkým očkem a ty zrovna k dostání běžně nejsou. Při použití háčku s malým očkem je omezena volnost pohybu nástrahy a právě to, co čeburašku dělá zajímavou, se vytrácí.

Když se ale použije správný háček a nástraha pracuje jak má, nástraha na klasické jigové hlavičce se nemůže při srovnání pohybu nástrahy s čeburaškou rovnat.

Co je lepší?

Někdy může být použití čeburašky jasnou výhodou, jindy může být situace opačná. Při vertikální přívlači nebo při lovu na dírkách bych osobně čeburašku jako výhodnou neviděl, i když jsem ji ještě na dírkách nezkoušel. Soudím tak z porovnávání chodu nástrahy.

Při klasické přívlači se mi u čeburašky líbí, jak se nástraha chová při dopadu na dno. Neleží na dně jako při použití jigové hlavičky, ale staví se do vertikální polohy a ryba má tak lepší šanci na ni zaútočit.

Hlavně při použití smačků nástraha vypadá, jako by se rybka krmila něčím ze dna. Při vedení stačí mírné chvění špičky prutu a nástraha krásně pracuje. Mnohem lépe než na jigovce.

Malou nevýhodou je její přetáčení při nahazování. Často se mi stávalo, že se hrot háčku zachytával za návazec. Nepomáhalo ani přibrzďovaní při nahazování. Zamotaná nástraha je při použití jemného prutu cítit a tak poznáte, že něco není v pořádku.

Někdy stačilo několik rychlejších škubnutí a návazec se uvolnil. Jindy šlo o planý hod. Zamotaná nástraha prostě nefunguje. Trochu mi vadilo i to, že čeburaška se při nahazování ve vzduchu víc roztáčí a tím kroutí vlasec. Musí se, zkrátka, čas od času nechat roztočit.

S jigovými hlavičkami se této potíže nedočkáte. Vzhledem k ceně čeburašky – samotná zátěž se sponou stojí skoro stejně jako jigová hlavička s háčkem (a cena speciálního háčku mě vyšla dráž) – soudím, že čeburašky ocení hlavně fajnšmekři a závodníci.

Experimenty

Čeburaška není složitá a její domácí výroba může být v zimě zajímavou náplní volna. U vody se dá experimentovat s chodem nástrahy různě. A pokud je třeba nástraze dodat trochu volnosti, stačí ji napíchnout na háček, ten navázat na návazec a těsně před nástrahu přicvaknout olověný broček.

Kdo si dá trochu práce a připevní ho správně mimo osu (s těžištěm na správném místě), zajistí si i to, že mu nástraha bude ve vodě chodit výborně. Pomyslná náhrada za čeburašku je vytvořena pro našince vmžiku.

Experimentovat se dá i se vzdáleností bročku od háčku. Při použití nástrah, které se ve vodě vznášejí, můžete zažít zajímavý způsob lovu. Pokud se ale brok posune po návazci od nástrahy dál, její chod se změní. S tím je třeba počítat. 

Čeburaška je prostě zajímavá. Vyzkoušejte ji a vytvořte si na ni vlastní názor. Ten svůj jsem vám právě popsal.