Zahraničí

Neuvěřitelný úlovek se povedl před několika týdny kambodžským rybářům. V řece Mekong chytili obřího sladkovodního rejnoka o hmotnosti téměř 200 kg.

Od poloviny února je řeka Slaná, která odvodňuje většinu středovýchodního Slovenska, zbarvená dočervena. Důvodem je kontaminovaná důlní voda, která vytéká z dolu na železnou rudu v areálu bývalého důlního podniku Siderit v obci Nižná Slaná. Nedávný ichtyologický průzkum potvrdil smutnou zprávu – v řece vymřelo vše živé.

Moravské zemské muzeum vydává knihu Za rybami Amazonie. Její autoři, doktoři Miroslav Šebela a Antonín Prouza, čtenářům Rybářství publikaci představují v několika vybraných ukázkách.

Sladkovodní delfín, který žijí v povodí Amazonky, Rio Negro a Orinoka, se správně česky jmenuje inie amazonská nebo také delfínovec amazonský. Někteří ichtyologové i zoologové tyto sladkovodní savce rozdělují na dalších několik poddruhů, jiní je považují za samostatné druhy.

To místo je od Česka vzdáleno zhruba 3500 km a leží 600 km za polárním kruhem. Skýtá neskutečné možnosti jak při lovu mořských ryb, tak i při horské turistice. Nejvíce mě ale zaujal lov pstruhů na sladkovodních jezerech, které jsem navštívil s Pavlem Brázdou.

Když někdo řekne Bosna a Hercegovina, vzpomenu na krásnou zalesněnou hornatou krajinu na severu země. Hory, ze kterých na několika metrech vyvěrá tak vydatná řeka, že už po několika desítkách metrů protékají korytem dva kubíky vody za vteřinu.

Na květen 2021 jsme si naplánovali cestu na Maledivy, protože jsme chtěli zažít chytání ryb na otevřeném moři. Neodradil nás ani covid-19.

Úlovek mořského ďase je snem mnohých příznivců mořského rybolovu. Pro většinu z nich ale bude i nadále rybou plnou záhad a dohadů, rybou tajemnou a zdánlivě nedosažitelnou, přeludem.

Loňská sezóna lovu hlavatek na slovenské řece Hron se nesla v trochu jiném duchu. Asi měsíc před zahájením mě kontaktoval Jakub Vágner. Měl v plánu natáčet lov hlavatek a samozřejmě si chtěl také nějakou pěknou ulovit, a tak mě požádal, jestli bych mu trochu nepomohl.

Tato ryba, slastný sen mnoha rybářů, je známější pod přídomkem podunajská. Ostatně se tak ještě před pár lety jmenovala oficiálně. Hlavatka (Hucho hucho) je fascinující tvor. Ve všech ohledech.

Island plánuje od roku 2024 ukončit lov velryb. Podle informací deníku The Guardian to oznámilo islandské ministerstvo rybolovu. Island je jedním z mála států, které stále povolují komerční lov velryb.

Jsou dvě hodiny ráno. Po třiceti doslova úmorných hodinách cestování konečně vystupujeme na řeckém ostrově Korfu. Z útrob lodi kromě jiného vynáším i sportovní tašku ozdobenou transportní trubkou. Nezvyklé zavazadlo ihned budí pozornost ostatních spolucestujících.

Je polovina srpna a začínám zvažovat, kam se mám vypravit za velkými kapry. Není to vůbec jednoduché rozhodnutí, možností je nespočet. Jako první mě napadla Francie… Jenže jsem se někde doslechl, že se spousta velkých kaprů ze státních francouzských vod převáží do soukromých revírů, což mě trošku odradilo.

Po geneticky upraveném lososovi se na trhu objevila i pražma, která má více masa právě díky editaci genů. Jsou hrátky s genetikou nebezpečné pro původní druhy ryb? Představuje pro nás konzumace geneticky upravených ryb riziko?

Opravdu neplatí žádné pravidlo, že když si člověk za dovolenou zaplatí několik desítek tisíc korun, dostane vždy to nejlepší.