Praxe

Rybářům, kteří u vody tráví déle času, nastává otázka, co si dobrého uvařit. Někdy neberou, takže se musí sáhnout i do jiných zdrojů. Poměrně dlouho jsem volil variantu hotových jídel. Mám teď na mysli guláše z plechovky či instantní polévky. Jenže pojídáte-li tyto potraviny častěji, s přílišnou rozkoší se nepotkáte.

Únor bílý, rybáři šílí. Upravené přísloví naznačuje, že pokud začne mrznout a sněžit, je s rybářským sportem zle. Doma za pecí je sice pohoda, každoročně však přibývá nadšenců vyznávajících celoroční lov.

Začátek nového roku je tady a začíná i další rybářská sezona. Její průběh lze jen s těžkostí plánovat, protože zejména v zimních měsících je vše závislé na vývoji počasí, které dokáže velmi často překvapit.

Je to kouzelné… Voda je ledová a průzračně čistá. Břehy řek, rybníků a údolních nádrží jsou téměř bez rybářů, na prutech je jinovatka, očka zamrzají, pod nohami křupe sníh či zmrzlá tráva. Příroda je prostě jiná, přesto velmi krásná.

Jak zacházet s rybou se mezi sportovními rybáři v poslední době často řeší. Rybáři mohou chytat způsobem chyť a všechno vezmi. Je to způsob velmi nežádoucí a pro rybářskou veřejnost dosti nepochopitelný, mnohdy nazývaný „masařství“.

Během uplynulého roku jsme s kolegy a kamarády často měli zajímavé diskuze o kaprových prutech. Řešili jsme přitom otázky, které v mnohém nabourávají zažité stereotypy. V některých věcech jsme se shodli, v jiných zase byly názory rozdílné. Někdy dokonce diametrálně.

Korkový splávek poskakuje po hladině a občas popojede z jedné strany na druhou. Místa k pohybu příliš nemá, dírka vyvrtaná v ledu má průměr pouhých dvacet centimetrů. Nastražený perlín vycítil nebezpečí a snaží se prchnout. Splávek tančí na hladině.

Když jsem se jako kluk začínající s rybařením zmohl na víc než na splávek z korkové zátky a pár háčků z ohnutého špendlíku, začal jsem se ohlížet po nějaké vhodné krabičce, do které bych vše uložil.

Ne, nezbláznil jsem se a nevracím se k rybařině, kterou jsem provozoval před čtyřiceti lety. S krmítkem se dá lovit i moderně, i když to pravda tak nějak z toho prastarého stylu vychází. On je totiž úžasně účinný, pokud se dodrží pár základních zásad.

Voda vysoko vystříkne, rybičky skáčou vzduchem a na zlomek vteřiny spatřím i temný hřbet krvelačného dravce. Na nic nečekám, rychle popadnu prut s nastraženou mrtvou ouklejí a nahodím. Hladina se zatím uklidnila, ale je jasné, že šupinatý predátor tu někde musí být.

S oblibou používám nevšední gumové nástrahy. Proč? Mají velice realistický vzhled a pro ryby jsou něčím novým, neokoukaným.

Chytání kaprů v období od listopadu do února už není bláznovstvím několika šílenců, jak tomu bylo před lety. Příznivější zimy posledních let, osvěta a také dobrá dostupnost vybavení pro lov v chladnu způsobily doslova boom zimního kapraření.

Chytání kaprů na drobný partikl je způsob používaný již spousty let. Jeho výhoda je v okamžité atraktivitě a rychlosti působení, nevýhoda tkví v tom, že je lákavý nejen pro kapry, ale také pro veškerou tzv. bílou rybu. A přes tu je někdy velmi obtížné dostat se k větším kaprům.

Znáte nějakou malou, ale hlubší údolní nádrž? „Malou“ myslím takovou nádrž, do jejíhož koryta dohodíte svým feederovým náčiním. Pokud ano, pojďme si opatřit letošního vánočního kapříka „svépomocí“!

Jeseteři spadají do starobylé skupiny ryb a jejich lov je velmi lákavý, protože tak trochu připomínají pravěká zvířata. Tělo jesetera sibiřského je zbarveno jednotvárným hnědavým nebo našedlým odstínem, s nímž splývají i štítky na bocích a hřbetě.