Ostatní

V říčce Lubině v Kopřivnici na Novojičínsku se na konci loňského roku rozšířil račí mor. Pro tamní populaci raků znamená nákaza vyhubení. Zdrojem moru jsou invazivní druhy raků, kteří jsou vůči moru odolní. Nákaza se může šířit i při vypouštění ryb nebo na rybářském náčiní. Co pro zamezení šíření moru mohou udělat sami rybáři?

Lovecké náčiní sloužící k nabodávání ryb se vyvinulo už v době kamenné se zahrocené dřevěné hole, kterou naši předkové vykopávali ze země kořínky a zabíjeli drobné živočichy. Postupně se hrot tohoto nástroje zdokonaloval, byl opatřen zpětnými háčky a praxe ukázala, že při lovu ryb je toto náčiní účinnější, když má více hrotů.

Kabinet sice ponechá i po víkendu v platnosti opatření, kterým od začátku března omezuje kvůli boji s covidem-19 pohyb mezi okresy v Česku, nově ale umožní, aby lidé sportovali a vyráželi do přírody v celém svém domovském okresu. To se tedy týká i rybářů – od pondělí budeme moci vyrážet k vodě v rámci svého okresu. Dosud tyto aktivity omezoval na území obce.

Likvidace uhynulých ryb po otravě Bečvy loni v září stála místní rybáře 470 000 korun. Náklady měl uhradit kraj. Podle Martina Šmídy, zastupitele Olomouckého kraje, je ale nejasné, zda může kraj vyplatit náhradu rybářům ze speciálního účtu pro sanace. Ohlašovatel havárie a předseda MO ČRS Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický je skeptický a myslí, že žádné peníze na úhradu svých nákladů nedostanou.

Pokud opravdu dojde ke stavbě základny na Měsíci, kolonisté tam pravděpodobně budou chovat ryby. A to nejen kvůli jídlu, ale i pro lepší psychickou pohodu. Tomu my rybáři dokonale rozumíme.

V pondělí 8. března vysílala Česká televize ve večerních zprávách reportáž o vydře a jejím přínosu při tlumení populace invazního hlaváče černoústého, zejména na dolním toku Labe. Jak se na tuto problematiku dívá Ing. Pavel Vrána, PhD., ichtyolog a odborný referent pro oblast životního prostředí ČRS?

Většina lidí nevěří, že úřady spravedlivě vyšetří ekologickou havárii na řece Bečvě, která se stala loni v září. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury NMS Market Research, která o něm dnes informovala v tiskové zprávě.

Video je sice ze švédských řek, zážitek se ale neliší od toho, co můžeme zažít s muškařským prutem i my. Stačí si jen přestat namlouvat ty otřepané mýty, které tolika rybářům brání v tom, aby s muškařinou začali. „Nemuškařím, protože je těžké naučit se házet. Musel bych znát hmyz. Neumím vázat. Pstruhovka je příliš daleko.“ Však to znáte.

Otrava Bečvy z 20. září 2020 odhalila slabiny českého systému sledování kvality vod v řekách. Především naprosto chybí nepřetržité měření, které by mohlo na náhlé úniky škodlivin ihned upozornit. Podobné měřicí stanice se začaly budovat například v Německu či Nizozemsku už v 90. letech. První taková česká stanice by měla stát ještě letos. A to právě na Bečvě. Napsaly to dnešní Hospodářské noviny.

České vydry, které žijí pod Krušnými horami, se začaly potravně specializovat na hlaváče černoústého, invazní druh ryby, která se rozšířila v Labi. Vyplývá to z výsledků tříletého česko-německého výzkumného projektu.

V nedávném článku o údržbě náčiní jsme se věnovali jeho základnímu prvku – rybářskému prutu. Nyní si povíme něco o rybářském navijáku a jeho servisu. Mnozí z nás se o své náčiní nestarají a berou je jako spotřební zboží. Když doslouží, koupí nové. To je ale škoda.

Pokud vás zajímá, co se změní v bližších podmínkách výkonu rybářského práva v roce 2021 na revírech vašich územních svazů, nenechte si ujít březnové Rybářství. Najdete v něm obsáhlý článek, ve kterém veškeré změny představí jednatelé všech sedmi územních svazů, jednatel Republikové rady a tajemník MRS.

Soudní znalec Jiří Klicpera požádal o další prodloužení lhůty pro vypracování znaleckého posudku k zářijové ekologické havárii na řece Bečvě. Vyšetřování se tak opět protahuje.

Uměním za obnovu Bečvy. To je název benefiční aukce uměleckých děl, která trvala od 20. do 28. února 2021. Jejím účelem bylo vybrat peníze na obnovu řeky Bečvy, která byla postižena ekologickou havárií. „Vybralo se 197 018 Kč. Mile mě to překvapilo. Mám z toho radost, je vidět, že Valaši, a nejen oni, mají dobré srdce,“ říká pro iRybářství.cz Zbyněk Hanko, iniciátor aukce.

Mořské ryby bychom měli jíst kvůli prospěšným Omega-3 mastným kyselinám a vitaminu D. Králem mezi mořskými rybami je určitě losos. Čím dál častěji se ale setkáváme s tvrzením, je plný kontaminantů a škodlivých látek. V jaké kvalitě tedy přichází losos na české pulty? Prozkoumal to pořad A DOST! Televize Seznam.cz.