Kaprovité

Tento příběh se stal v době, kdy jsem o rybaření ještě neměla ani potuchy. Bydlela jsem na vesnici, měla tři malé děti a spoustu dobrých sousedů. Jeden pán důchodového věku, který bydlel nedaleko, byl rybář. Často jsem viděla, jak chodí k nedalekému rybníku. Vždy se zastavil, prohodil pár slov, pochválil mi zahrádku. Na zádech měl veliký batoh, opíral se o kolo a u nohy mu pobíhal malý voříšek.

Fytoplankton (drobné řasy) v rybníce tvoří potravu pro zooplankton (perloočky atd.), který je požírán drobnými rybami (popřípadě kaprem). Drobnějšími rybami se živí dravci – tedy okouni, štiky, candáti atd. Tak vypadá obvyklý potravní řetězec v běžné vodě. Existuje ale jedna potravní rybka, která se může svému údělu do určité míry vzepřít.

Každý měsíc, každý týden, každý den na rybách mám rád a každý ten den je jiný, i když budu rybařit na stejném místě. Ale květen je výjimečný měsíc, protože na „mých“ vodách berou líni. Lína mohu samozřejmě chytit i v pěkném dubnu a pak kdykoli v roce, dokud se neochladí, jenže od půlky května je lov línů spojen se spoustou jiných krásných vjemů. Vše vnímám mnohem výrazněji než jindy v roce.