Praxe

Březnové sluníčko už dokáže hezky zahřát. Když se vydaří počasí, u vody se dá strávit moc hezký den. V březnu začíná voda i břehy vonět jarem, ale bohužel, s rybami to zatím nijak slavné není. Vody jsou ještě studené, leckde stále odchází tající sníh, zubaté sluníčko je prohřívá jen zvolna.

Tloušť je neuvěřitelně shánčlivá ryba, která dovede využít prakticky jakýkoli zdroj potravy, a tudíž i skoro všude bez problémů přežít.

Přijet k vodě, nahodit, zakrmit a chytit. A další den znovu. Přijet k vodě, nahodit, zakrmit a chytit. A tak pořád dokola. Svým způsobem jde o každodenní rutinu. Je mi naprosto jasné, že se chce každý rybář dočkat úlovku, ale pokud budeme všichni dělat u vody to samé, je opravdu malá pravděpodobnost, že tomu tak bude. Při lovu a před ním je potřeba se trochu zamyslet.

Lov kaprů ve studené vodě se stal neodmyslitelnou součástí mojí rybářské sezóny. Na poslední chvíli rozhodujeme, zda se plánovaná výprava vůbec uskuteční. Nakonec vše dopadlo v náš prospěch. S kamarádem vyrážíme na pár nocí ke klubové vodě.

Jarní sníh pomalu taje a já se, stejně jako první sněženky, prodírám okolo své oblíbené vody. Již na dálku vidím, že zde někdo rybaří. A nejspíš se jedná o podobného tichého blázna, jako jsem já.

Už je to docela dávno, kdy jsem se začal zabývat lovem kaprů. V prvních letech svého snažení jsem si naivně myslel, že jde o disciplínu, kterou se mohu těšit pouze tehdy, když teplota vody dosahuje alespoň osmi stupňů, aby byla naděje na záběr.

Na montáže se mě rybáři ptají velmi často. Někoho zajímají z hlediska nahazování, jiného z pohledu nenápadnosti či odolnosti, další zase řeší úspěšnost zasekávání. Podobné je to i s návazci.

Paní zima je v posledních letech trochu zádumčivá a samotářská. Odmítá chodit mezi lidi a striktně omezuje i své pravidelné společenské aktivity na horských svazích. Šikovné české ručičky tak musí za pomoci techniky zasněžovat, aby bylo alespoň trochu zábavy.

Když jsem asi před půl stoletím začínal chytat na zlatá zrnka kukuřice, ani ve snu mě nenapadlo, že je jednou budu nakupovat v rybářských potřebách, supermarketech a později nastražovat na vlasový přívěs mimo háček.

Lovit tlouště se splávkem, to je klasika zejména v menších vodách. Ale tam uspějeme stejně dobře i s jemným feederovým prutem. A s feederem můžeme být velmi úspěšní i na těch největších řekách.

Čerstvé jarní paprsky slunce prohřívají vodní hladinu, na které ryby sbírají hmyz. Připravuji si muškařský prut, rovnám mušky v krabičce a celý natěšený vyrážím na ryby…

Perlín ostrobřichý je rybou mého dětství. Chytal jsem je jako kluk a jednou jsme je u rybníka dokonce pekli napíchnuté na klacku. Dodnes si pamatuju pálivou chuť, protože jsme kromě soli použili i slušnou dávku pepře.

Plotice obecná z čeledi kaprovitých patří k našim nejznámějším rybám a spadá do kategorie tzv. bílých ryb. Žije v hejnech a obývá stojaté i proudné vody.

Malé tekoucí vody, říčky a potoky mívají pro mě nenahraditelné kouzlo. Právě tyto vody, které už bývají předem některými lidmi odsouzeny slovy, že tam ryby nemohou být, mě lákají stále více.

Ostroretka stěhovavá je zajímavá ryba, kterou by měl každý rybář poznat. Společně s parmou a podouství patří mezi typické obyvatele říčních proudů.