Kdy naši prapředkové prvně použili při lovu ryb čeřen, se určitě nedovíme. Tato čtvercová síť, kterou znají rybáři v různých koutech naší planety, patří mezi vodorovné sítě. Funguje na podobném principu jako podložní síť, používá se ale obyčejně v jiných typech vod a může být podle místních podmínek různě modifikována.

Dříve nejběžnější ryba tůněk a návesních rybníčků – karas obecný – je v České republice na pokraji vyhynutí. Ačkoli je mistrem v přežívání nehostinných podmínek, přišla o své původní přirozené biotopy. Navíc ji z vodního prostředí vytlačuje silná konkurence v podobě invazního karase stříbřitého.

Zprávy o výskytu čínských medúz v našem geografickém prostředí by zcela jistě stačily, aby někteří citlivější jedinci začali plnit zejména virtuální prostor ostrými slovy o útoku cizích vlivů z jihovýchodu na naši přírodu…

Bolen dravý (Aspius aspius) je naší původní rybou, která se však vyskytuje spíše lokálně a má řadu zajímavostí. Jde o tzv. reofilní druh, což znamená, že jde o rybu říční. Stojaté vody jí tedy příliš nevyhovují a v rybničních soustavách se s ním tak setkáváme jen velmi vzácně. Výborně se ale bolenům daří v údolních nádržích. Zde je totiž voda kvalitnější i částečně průtočná. ÚN dále poskytují mohutnou rozlohu a téměř neomezenou potravní základnu.

Okoun říční (Perca fluviatilis) je rybou, která do našich vod patří od samotného počátku vytváření ichtyofauny a nepochybně každý z nás se s ním už mnohokrát setkal – a to bez rozdílu věku rybáře, zkušeností nebo doby trávené u vody.

Reprodukce mnoha rybích druhů v různých částech naší planety je spojená s putováním za čistější, dobře prokysličenou vodou, resp. i kvalitnějším třecím substrátem. Ryby migrující do horních úseků řek a potoků nás nejednou udiví tím, že se občas dokáží prodrat téměř k jejím pramenům.

I když se nám při slově hnízdění nejspíš vybaví nějaký druh opeřence, je nutno říct, že kromě ptáků patří mezi „hnízdiče“ i některé druhy ryb. Rybáři dobře znají třeba naše dva dravce – candáta a sumce, kteří se vytírají do hnízd, obyčejně vystlaných úlomky vodní vegetace.

Lipno je fenomén. Je to největší umělá nádrž v České republice, ale i v Evropě a tím pádem i náš největší revír. Mluví se o něm hlavně v souvislosti s lovem dravců a s tím také o pravidlech, jak tyto ryby lovit. Rád bych širší rybářské veřejnosti připomněl trochu historie, okomentoval současnou situaci a pokusil se nastínit možnosti do budoucna.

Lidé se už při výrobě prvních předmětů denní spotřeby – hliněných nádob, zbraní (oštěpy, luky), oděvů, obydlí i dalších výrobků často snažili, aby jejich výtvory měly nejenom praktické využití, ale potěšily oko i duši. Proto je zdobili různými způsoby, třeba řezbou, rytím nebo malbami.

Očnatec obecný je nesmírně zajímavá ryba. Žije ve východním Atlantiku a Středomoří, její požití vyvolává velmi silné halucinogenní stavy. Už ve starověku ji jako rekreační drogu užívali staří Římané a Polynésané. Výjimečným úlovkem se redakci eXtra.cz pochlubili čeští rybáři, kteří očnatce chytili v Chorvatsku.