Krevní oběh představuje u ryb uzavřený systém, který je tvořen srdcem, tepnami, žilami a vzájemně propojenou tepennou a žilnou kapilární sítí. Součástí cévní soustavy je také lymfatický (mízní) systém, který je u ryb velmi dobře vyvinutý a je srovnatelný s lymfatickým systémem suchozemských obratlovců.

Severočeský územní svaz Českého rybářského svazu v letošním roce završí 25 let úsilí o trvalé navrácení úžasné ryby, lososa obecného (atlantského) do českých vod.

Není to tak dávno, kdy si i naše řeky žily svůj vlastní život a okolní krajinu přetvářely podle odvěkých zákonů přírody. Pak se je ale člověk rozhodl zkrotit. Někdy se mu to povedlo víc, jindy míň. Výsledek regulace našich řek a potoků, které proběhly hlavně v 19. a 20. století, máme všude kolem nás, především v zastavěných oblastech.

Pokud pravidelně čtete časopis Rybářství, určitě znáte úchvatné podvodní fotografie Mirka Bráta. Můžeme se díky nim aspoň v představách ponořit do fantastického vodního světa, vidět ryby pěkně zblízka. Skoro se jich dotknout.

Jistě mi dáte za pravdu, že i když jsou ryby daleko primitivnější než my, vládci planety Země, jejich pohled po vytažení z vody je někdy natolik výmluvný, že čekáme jen na to, kdy na nás ryba promluví. Možná i proto postupně přibývá zastánců metody „Chyť a pusť“.

Výpustné zařízení je druhé nejdůležitější zařízení rybníka. Dnes se můžeme nejčastěji setkat s takzvaným požerákem.

Na otázku z titulku si každý čtenář určitě sám hned odpoví, že ryby dýchají žábrami. Není to ale jediná možnost, u ryb je také na různém stupni vývoje vyvinuto kožní dýchání. Navíc se řada rybích druhů dokáže adaptovat na sníženou koncentraci ve vodě rozpuštěného kyslíku tím, že doplňkově využívá k dýchání také atmosférický kyslík. A žábry rybám neslouží pouze k dýchání, ale plní i další důležité fyziologické funkce. O tom všem si povíme v dnešním článku.

Už v dobách minulých se lidé snažili ulovit nějakou rybu, ale rozhodně to v počátku nebylo rybářským prutem a už vůbec ne pro zábavu. Ryby totiž byly stejně jako zvěř nedílnou součástí obživy.

Příkladů na známé úsloví „cítí se jako ryba ve vodě“, by každý z nás mohl uvést snad tisíc, obrazně řečeno pro každý rybí druh alespoň jeden. Skutečně u ryb téměř absolutně převládají druhy, které bez rodného živlu – vody, vydrží pouze krátkou dobu. Většinou několik minut, výjimečně odolné druhy pak i několik hodin. Limitujícím faktorem, který rybám primárně neumožňuje delší pobyt na souši je jejich způsob dýchání pomocí žáber.

Ustálený český název nemá. Je také nazýván keříčkovec jihoafrický, sumeček africký, popřípadě jen keříčkovec, Clarias. Ryba je podobná našemu původnímu druhu sumci velkému.