Články

V polovině července jsem byl na rodinné dovolené v Itálii. Na programu byly hlavně prohlídky památek. A rodinné znamená samozřejmě „no fishing“. To srdce rybáře moc nezaplesá. Jako antidepresivum jsem s sebou přibalil cestovní přívlačový prut a pár umělotin v krabičce. I když šance na rybaření byla mizivá. To ale neznamená, že jsem si dovolenou neužil. Času, který strávím s nejbližšími, si velmi vážím. Jenže bez rybaření jsem nakonec nevydržel.

útok štiky

Dravce nejraději lovím přívlačí. Je to pro mě odpočinková a relaxační záležitost. Občas se nějaká ta ryba i splete, a tak se člověk vrací domů spokojený a dobře naladěný. Přívlač a lov na umělé nástrahy má své kouzlo, ale kdybych měl srovnat účinnost s lovem na živou nástrahu, asi by neměla šanci se jí vyrovnat. I když záleží na tom, jak by se rybář k lovu postavil.