Články

Dlouho jsem snil o ideálním místě k lovu mé oblíbené ryby. S pomocí přátel jsem svůj sen brzy proměnil v realitu. Podařilo se mi objevit nádherné jezero s ideálními podmínkami pro lov kapitálních štik – nespočet rákosových polí, ostrůvků a dalších přírodních úkrytů pro rybí predátory. Daleko od negativního vlivu člověka a dostatečně blízko od mého bydliště. Ani na chvilku jsem nepochyboval o tom, že dříve nebo později tuto zajímavou lokalitu v Srbsku navštívím.

Asi tak nějak by si řeklo nejedno zvíře, tedy kdyby umělo mluvit, když na svých toulkách kolem vody natrefí na mrtvou rybu. Moudrá příroda totiž nenechá jen tak bez užitku ani zdechliny a v případě ryb se řídí heslem – ani šupinu na zmar.

Někdo si s výběrem mušky příliš hlavu neláme. V krabičce má pár osvědčených vzorů a řídí se jen podle toho, zda vidí sbírat ryby na hladině nebo ne. Podle toho pak volí buď suchou, nebo mokrou mušku, popřípadě sáhne po nymfách. Nějakou tu rybu většinou uloví a domů odchází spokojený, nebo s tím, že dnešek nebyl nic moc.

Okouny můžeme lovit na mnoho nástrah. Mezi nejpoužívanější patří žížala, živý rybka a gumové nástrahy všech různých tvarů a barev. Okouna však ulovíte i na červy, wobblery nebo umělé mušky. Na kterou nástrahu jich nachytáte desítky nebo stovky?

Ostrov, kde roste milion datlových palem. Ostrov, odkud se jen nerad vracel Odysseus a jeho druhové. Prý se tam dobře žilo jim i původním obyvatelům – Lotofágům. Nedivte se. K snídani, obědu i večeři měli něco tak étericky nebůčkového a lehce stravitelného jako lotosové květy. Ostrov, kam každý rok zavítá 40 tisíc Čechů.