Kdo nekrmí, nechytá. To je stará rybářská pravda. Přikrmit, alespoň trochu, opravdu musíme, když si chceme zachytat. Většina ryb si pak dá říci a do kalu na provnaděném místě se stáhne. A leckterá se pak i splete. A to i tehdy, když ryby nejsou zrovna při chuti.

Květen patří k měsícům, kdy ryby berou naprosto skvěle – nebo naopak vůbec. Dobré podmínky k rybolovu vytváří zejména příznivá teplota vody, která vzbuzuje v rybách aktivitu a ta vyvolává chuť k jídlu. Prohřátá voda má však na svědomí i neúspěch rybářů. Proč?

O žravosti kormoránů jsem se přesvědčil v Norsku. Při pohledu z okna se mi naskytl nevšední obraz. Velký černý pták se plácal na hladině a zprvu nebylo jasné, co se vlastně děje.

V dnešní přetechnizované době, kdy otevřete internet v teple domova a z jakékoliv stránky se na vás valí úlovky ze všech stran, je důležité podívat se na rybařinu (a především hlavně kaprařinu) i z jiného úhlu pohledu. Alespoň já to tak cítím.

Některé uzené ryby jsou chutnější, než kupříkladu smažené či grilované. Kdo je jen trochu šikovný, jednoduchou dřevěnou udírnu si vyrobí sám skoro na koleně, popřípadě s pomocí zručnějšího kamaráda. František Soldát si nechal poradit od truhláře a sáhl po klasických palubkách. Dobře sedí, drží teplo a hlavně kouř. Výrobek ho přišel asi na čtyři stovky.

Lovecké náčiní sloužící k nabodávání ryb se vyvinulo už v době kamenné se zahrocené dřevěné hole, kterou naši předkové vykopávali ze země kořínky a zabíjeli drobné živočichy. Postupně se hrot tohoto nástroje zdokonaloval, byl opatřen zpětnými háčky a praxe ukázala, že při lovu ryb je toto náčiní účinnější, když má více hrotů.

Pokud opravdu dojde ke stavbě základny na Měsíci, kolonisté tam pravděpodobně budou chovat ryby. A to nejen kvůli jídlu, ale i pro lepší psychickou pohodu. Tomu my rybáři dokonale rozumíme.

V pondělí 8. března vysílala Česká televize ve večerních zprávách reportáž o vydře a jejím přínosu při tlumení populace invazního hlaváče černoústého, zejména na dolním toku Labe. Jak se na tuto problematiku dívá Ing. Pavel Vrána, PhD., ichtyolog a odborný referent pro oblast životního prostředí ČRS?

Většina lidí nevěří, že úřady spravedlivě vyšetří ekologickou havárii na řece Bečvě, která se stala loni v září. Vyplývá to z březnového průzkumu agentury NMS Market Research, která o něm dnes informovala v tiskové zprávě.

Video je sice ze švédských řek, zážitek se ale neliší od toho, co můžeme zažít s muškařským prutem i my. Stačí si jen přestat namlouvat ty otřepané mýty, které tolika rybářům brání v tom, aby s muškařinou začali. „Nemuškařím, protože je těžké naučit se házet. Musel bych znát hmyz. Neumím vázat. Pstruhovka je příliš daleko.“ Však to znáte.