Už jsem roztrhal několik rybářských broďáků a bot, prochodil několik podrážek… U vody jsem prostě strávil spoustu času, a tak se mohu ohlížet a vzpomínat, jak kde a kdy bylo. V hlavě mám opravdu hodně krásných vzpomínek. Toulám se s fotoaparátem, a tak mám tolik fotografií ryb, které jsem ošálil, že je nikdy nespočítám.

Ze zelenavého přítmí náhle vystupuje silueta stojícího stromu. Větve obalené řasami vypadají jako zafačované ruce malomocného. Strom stojí stále zpříma. A támhle je další a další! Malomocný les na dně kamenné Jámy vyplněné vodou.

Trojnásobně lepší kvalitu vody má dnes rybník v přírodním areálu Gliňoč v Bohumíně na Karvinsku. Město při jeho čištění místo bagrování bahna zvolilo alternativní metodu.

Lipno je fenomén. Je to největší umělá nádrž v České republice, ale i v Evropě a tím pádem i náš největší revír. Mluví se o něm hlavně v souvislosti s lovem dravců a s tím také o pravidlech, jak tyto ryby lovit. Rád bych širší rybářské veřejnosti připomněl trochu historie, okomentoval současnou situaci a pokusil se nastínit možnosti do budoucna.

Kdysi jsem jako kluk jezdil k babičce na venkov, asi 7 km od Hradce Králové. Mezi vesnické raubíře jsem ale zakrátko zapadl. Některé rošťárny byly pro mě nové, o to zajímavější. Patřilo mezi ně opékání cizích slepic nebo holubů, vyplavování myší na poli, popřípadě války mezi pevnostmi postavenými z balíků slámy.

Rybníkáři z Kardašovy Řečice staví umělý kanál, kterým chtějí propojit několik rybníků. Tím pomohou zvednout hladinu největšího z nich, ve kterém voda často chybí. Inspirují se přitom prací Jakuba Krčína ze 16. století.

Stejně jako v jiných oblastech lidské činnosti má i rybářská hantýrka svoje specifické výrazy. Některé se dochovaly dodnes, jiné upadly v zapomnění.

K létu patří neodmyslitelně pohoda, volný čas, zahálka a pochopitelně i humor. Večerní sezení u táboráku či čekání na sumce jsou skvělou příležitostí k vyprávění veselých i neuvěřitelných příběhů. Dobrou náladu a další porci kresleného humoru přináší i srpnové Kladivo. Přeji všem senzační dovolenou a prázdniny plné trofejních úlovků.

Naši předkové dobře znali kvalitu různých domácích dřevin a během staletí zjistili i to, které jsou nejvhodnější na výrobu rybářské udice. Zřejmě nejvíce preferované byly snadno dostupné lískové pruty, pevnější ale byly udice z jiných vzácnějších dřevin, například z dřínu.

Každý český rybář jistě zná nejrůznější rybářské legendy. Mnohdy jde o historky, které jsou předávány z generace na generaci už po celá desetiletí. Zřejmě nejúžasnější jsou však neuvěřitelné příběhy o sumci velkém (Silurus glanis).