Kdyby chytil některý rybář zlatou rybku, měl by pravděpodobně tato tři přání.
Na letní výpravy za rybami se vždycky náramně těším. Prázdninové rybaření zavánělo odjakživa dobrodružstvím. Jako kluk jsem u obecního rybníka trávil veškerý volný čas. Kapr nad čtyřicet byl už opravdový obr a co teprve nad padesát. O takovém jsem dlouho jenom snil. Kapři dobře brali na chlebové těsto a k večeru zase při hladině na kůrku. Pokud se přihnala letní bouře, byla nejlepší rousnice.
Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.
Žijeme v rychlé a náročné době. V době, která na nás neustále vytváří tlak a klade různé nároky. Ať už v životě pracovním nebo tom soukromém. Jak osvěžující je potom návrat na naše oblíbené místo k rybníku, procházka kolem řeky nebo jen samotná příprava vybavení s vidinou nadcházejícího víkendu stráveného u vody. Daleko od všech problémů a starostí.
Ani nemusím zavírat oči. Mávnu lehce rukou, nahromaděný sediment u dna se zvedá a rychle mě zavine neprůhledným závojem. Před pikolou za pikolou nikdo nesmí stát…
Asi nejzábavnější chvíle z pohledu manželky přicházejí v prvních měsících rybářského zápalu, kdy začátečník zkouší úplně všechno. Ne všechny momenty jsou úsměvné, některé působí tragikomicky. Proto si dovolím pár rad pro obě strany. Předejdete tak rodinným katastrofám a hádkám…
Nedá mi, abych vám nenapsala, jak to vlastně bylo s loňským vánočním kaprem. Po prázdninách šel manžel na operaci s ramenem, takže chytání nepřipadalo v úvahu. Sice jsem to viděla na docela dlouhou dobu, ale manžel se hojil rychle a při první příležitosti se vydal na ryby.
Na sportovním revíru Sázava 9 platí mimopstruhové republikové, celosvazové nebo územní povolenky Středočeského územního svazu. Na revíru hospodaří MO ČRS Zruč nad Sázavou.
Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.
Nejen lidé, ale i věci mají své osudy a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Pojďme se do minulosti vracet. Třeba do doby, kdy naviják, prut nebo korkový splávek, sloužily svému páníčkovi klidně i celý život.
