Články

Jsem rybář, který si nelibuje jen v jedné rybářské technice, ale vyžívám se v mnohých z nich. Rád chytám kapry, miluji přívlač a posedím si s chutí u feederového prutu.

Sekavec je sladkovodní bentická ryba téměř s nulovým významem v rybářství a akvakultuře, nicméně s ohromným potenciálem pro současnou vědu a výzkum.

V lednu „ulovíme“ čerstvou rybu, která by stačila na zasycení celé rodiny, spíš v obchodě než u vody. Přinášíme proto recept na rybu, kterou na pultech obyčejně bez potíží najdeme.

Okounek pstruhový s naším okounem říčním nemá z genetického hlediska mnoho společného. Přesto si však ve stylu života jsou oba druhy dost podobní a okounek pstruhový měl v našich vodách naplnit velká očekávání.

Stačí pár stupínků tepla. V noci přijde mráz a ráno je na ulicích mazec. Na ledovce stačí jeden špatný krok a už se válíte na chodníku. Když vše dopadne dobře, tak si jen zanadáváte, otřepete a jdete dál. Hrozí ale i zlomeniny a jiné úrazy, které mohou mít vážné následky. Jiné to není ani při lovu ryb pod ledem.

Díky neustále se zvyšujícímu počtu privátních rybníků zažívá znovu objevený způsob rybolovu doslova zlatý věk. Stejně jako se rozrůstá skupina jeho příznivců, přibývá i těch, kteří mají na rybaření pod ledem zcela opačný názor.

I nejnovější rybářské publikace o naší ichtyofauně, asi hlavně z nostalgie, uvádějí mezi zástupci čeledi jeseterovití (Acipenseridae) tři druhy – jesetera malého, jesetera velkého a vyzu velkou. Pravda je, že jediným z těchto původních druhů, který přežil v našich řekách a vydržel všechny nápory civilizace, je pouze jeseter malý.

Chovem rejnoků neboli trnuch se u nás ve škole zabýváme již řadu let a poměrně úzce spolupracujeme v tomto smyslu také s kolegy z Fakulty rybářství a ochrany vod. V první řadě se asi nabízí otázka, proč na rybářské škole chováme rejnoky a další subtropické a tropické ryby, když v rybnících plavou kapři?

Štědrovečerní večeři tradičně zdobí kapr. Připravit ho můžete zkusit i trochu netradičně s pažitkovou omáčkou.

Je spousta věcí, bez kterých se člověk obejde. Pokud mu však něco přináší trvale požitky, stane se závislým. Vymanit se ze závislosti je pak zdlouhavý a bolavý problém. Někdy zcela neřešitelný.

Klid, zurčící voda v peřeji, zpěv strnadů a konipasů poskakujících po kamení, blankytná obloha a slunce nad korunami stromů, které se sklánějí nad pstruhovou říčkou. Tak nějak si představuji pohodu u vody.

Mnoho rybářů pokládá okouna za velmi snadno ulovitelnou rybu. Zdaleka tomu tak není. Chytit silného nebo dokonce středního okouna vyžaduje mnoho úsilí při výběru vlasce i nástrahy.

Při feederovém chytání nebo při lovu na plavanou je červík nepostradatelnou nástrahou. Dokáže se svůdně vrtět na háčku a pro ryby je magickou pochutinou. Pokud muškaříte, není vůbec na škodu mít v muškařské krabičce pár umělých červíků …

Ne vždy se v rybníkářství vše daří. Někdy se chovatelé musí potýkat s různými rybími chorobami. V rámci předmětu Nemoci ryb se je naši žáci učí poznávat a léčit. Nejdůležitější je ale prevence, tedy dobrá zoohygiena chovů v rybnících. Ta zahrnuje všechny vlastnosti vodního prostředí, které mají vliv na rybí kondici.

Vynikající recept skandinávské kuchyně na úpravu syrového lososa.